Článek
Dostali jsme totiž pořádnou nálož rad ohledně tělesné teploty naší dcery. A nejen od babiček. Na procházce se k nim přidaly i náhodné kolemjdoucí. Byl jsem na procházce sám, bez manželky, a tak si asi panímámy myslely, že jim to všechno odkývám a budu vděčný za báječné rady. Inu, spletly se.
Den začal báječně. Naše matky se domluvily, že nás obě poctí svou návštěvou ve stejnou chvíli. Myslím si, že se domnívaly, stejně jako ty starší dámy v parku, že budou v přesile. I tyto dvě babičky se spletly. Zpět k našemu ránu.
Objednaly se na kávu a něco k tomu. Jakoby tušily, že máme čerstvou bábovku! Chvíli se tvářily přívětivě a dokonce počkaly asi dvacet minut, než spustily svůj klasický monolog. Monolog o tom, jak je malé zima, že nemá ponožky, že nemá doma čepičku (?!), že dostatečně netopíme (nemáte na to?), že má studené ruce, proč nedostává čaj. Čaj ji přece zahřeje. A jak může žít jen z mléka.
Proboha! Do té doby, než jsme měli dítě, považoval jsem naše mámy, za rozumné ženské. Co se ale malá narodila, jakoby ten „vykojený“ mozek, měly ony! Spousta maminek a někteří tatínci, mi jistě rozumí. Prosím vás, to dítě je naše. Což znamená, že má hlavně naše geny. Nás dvou, otce a matky. Taky doteď přežilo, roste a přibírá. Přetáčí se na bříško a zajímá se o svět kolem sebe. To znamená, že se o vaše vnouče staráme dobře. Nejsme neschopní a pokud máte ten pocit, tak jste asi něco zanedbali vy, prarodiče.
Takže milé babičky, tety a kolemjdoucí, dal jsem si tu práci a zde vypisuji rady od dětského pediatra. Přímo z příručky pro nastávající a čerstvé rodiče.
1. Dítě oblékáme do stejného počtu vrstev oblečení v létě, novorozenci přidáváme jednu vrstvu. V zimě máme kombinézy, čepice a rukavice a také fusaky na ven. Přehřáté dítě se mnohem častěji nachladí, než to, kterému je mírně zima.
2. Miminko nemá mít v postýlce žádné hračky, ani od babičky. Některé od narození nesnesou zavinovačku. Která se používá jen do té doby, než se dokáže otočit na bříško. Pak hrozí udušení. Miminko se může otočit na břicho a v důsledku svázání, se již nedokáže otočit zpět. Stejný problém vytvoří polštář, deky, hračky, nebo volné prostěradlo. Teplota místnosti na spaní je 18-20°C. Ne 23 ani 25 stupňů. A ano, je mi jedno, že to tak dělá Maruška, vnučka od Jarky.
3. Při teplotě místnosti nad 21°C by mělo být dítě oblečeno v lehkém oblečení. Slyšíš mami? V lehkém, to není svetr ani tlusté ponožky, které malou tak dráždí. My rádi chodíme bosí, tak se dá předpokládat, že naše dcera bude taky větrat nožky.
4. bod souvisí s tou naší procházkou. Dítěti je zima, pokud má studený nos nebo zátylek. Že má studené ruce, to neznamená nic. Někdo to tak prostě má. A doufám, že ty něčí babičky, co byly tak oprsklý, že mi strčily ruce do kočárku, že už to nikdy neudělají. To je neuvěřitelné, co si některý ženský dovolí. Úplně cizí lidi, který jsem v životě neviděl, bůhví odkud vylezly a kde všude měly ruce. A ony se zastaví u kočárku cizího chlapa a obě začnou sahat na nos spícímu dítěti! Tak přiznám se, viděl jsem rudě a podle toho jsem i s těmito staršími ženami hovořil. Velice nahlas a důrazně jsem se jich zeptal, zda by jim bylo příjemné kdybych jim taky začal osahávat obličej. Nebo co to jako je za zvyky?! Proč sahají na cizí děti? Na mě si taky chtějí sáhnout? Poslal jsem je slušně tam, kam slunce nesvítí a šel jsem s kočárkem raději domů. Odkud jsem už předtím vyprovodil ty naše dva poklady. Tedy moji matku a tchýni.
Ema mi pak doma řekla, že kdyby tak reagovala ona, byla by za hysterickou prvorodičku. A to mě vlastně přivedlo k tomu tento článek napsat. Proč se cizí lidi cpou cizím lidem do kočárku. Nebo do výstřihu? Otázka ohledně kojení mě taky vždy dokáže vykolejit. To bude na samostatný příspěvek zase jindy.
Zdroje:
Leták u pediatra
