Článek
Učebnice nám často servírují jejich hrdinské činy, vynálezy nebo vůdcovské schopnosti, ale to nejzajímavější zůstává skryto. A přitom jsou to právě lidské detaily, drobné zvláštnosti nebo nečekané životní paradoxy, které dělají tyto osobnosti opravdu fascinujícími.
Co kdybychom vám řekli, že slavný fyzik měl neznámou dceru, že jeden z největších státníků získal Nobelovu cenu za literaturu nebo že renesanční génius osvobozoval ptáky z klecí na trhu? Právě tyto drobnosti přibližují slavné tváře historie našemu každodennímu životu a ukazují, že i ti největší z největších měli své zvláštnosti, záliby nebo dokonce tajemství.
Vybrali jsme pět slavných jmen, která určitě znáte – ale dnes se na ně podíváme jinýma očima. Možná je po přečtení tohoto článku uvidíte trochu jinak. Možná je dokonce pochopíte víc, než když jste o nich slyšeli ve škole.
Leonardo da Vinci: Renesanční génius, který osvobozoval ptáky
Leonardo je známý jako malíř Mony Lisy a Poslední večeře, ale jeho skutečný život byl ještě fascinující. Byl posedlý pozorováním přírody a detaily zvířat ho fascinovaly natolik, že je často studoval až do extrému.
Jedna z málo známých informací o něm říká, že chodil na trh a kupoval ptáky v klecích – jen aby je mohl pustit na svobodu. Miloval svobodu života a nenáviděl, když viděl přírodu v zajetí. (zdroj)
Mimo umění byl i vynálezcem – navrhl první modely tanku, vrtulníku nebo potápěčského obleku. Mnoho jeho vynálezů však nikdy nerealizoval a většinu svých děl nedokončil. (zdroj)
Leonardo měl mimo jiné i hudební talent, hrál na liru a skládal vlastní skladby. Navíc se aktivně věnoval lidské anatomii – pitval těla, kreslil přesné nákresy orgánů a v některých směrech předběhl medicínu o stovky let.
Marie Curie: Žena, která změnila vědu i válku
Marie Curie byla první ženou, která získala Nobelovu cenu – a navíc jako jediná osoba v historii obdržela Nobelovku ve dvou různých vědeckých oborech: chemii a fyzice. To ale není všechno.
Jako mladá žena v Polsku, kde ženy neměly přístup k vyššímu vzdělání, se vzdělávala tajně díky takzvané „létající univerzitě“. Tam se ženy učily v přísném utajení, často s rizikem trestu. (zdroj)
Po tragické smrti svého manžela Pierra Curieho převzala jeho místo na Sorbonně a stala se vůbec první profesorkou v historii této slavné univerzity. (zdroj)
A když přišla první světová válka, nezůstala stranou. Vyvinula mobilní rentgenové jednotky – tzv. „malé Curie“ – a osobně vyškolila stovky žen, jak je používat na frontě. Doslova zachraňovala vojákům životy.
Nikola Tesla: Vizionář, který spal tři hodiny denně
Tesla je dnes hvězdou internetových memů a ztělesněním génia. Jeho život byl ale ještě divočejší, než si mnozí myslí. Spal prý jen 2–3 hodiny denně, zbytek času trávil prací, přemýšlením a experimentováním.
Když přišel do USA, začínal jako zaměstnanec Thomase Edisona. Měli ale rozdílné názory – Tesla věřil ve střídavý proud, zatímco Edison podporoval stejnosměrný. Rozkol mezi nimi vyústil v tzv. „válku proudů“. (zdroj)
Tesla měl fotografickou paměť. Celé knihy si pamatoval slovo od slova, dokázal v hlavě konstruovat složité stroje a opravoval je bez nákresů. Navíc věřil, že sexuální zdrženlivost mu pomáhá soustředit se – a tak se rozhodl zůstat celý život svobodný.
Říká se, že ke konci života komunikoval s holuby a tvrdil, že rozumí jejich emocím. Mnozí ho považovali za šílence, jiní za génia z jiného světa.
Winston Churchill: Válečný vůdce, který maloval květiny
Churchill bývá líčen jako tvrdý muž, který vedl Británii během druhé světové války. Ale ve volném čase? Maloval obrazy – nejraději klidné krajiny nebo květiny. Dokonce je vystavoval pod pseudonymem. (zdroj)
V roce 1953 obdržel Nobelovu cenu – ne za mír, jak si mnozí myslí, ale za literaturu. Napsal řadu historických a autobiografických knih, které měly obrovský ohlas. (zdroj)
Churchill byl také známý svou nešikovností. Například byl sražen autem na Páté Avenue v New Yorku poté, co se podíval špatným směrem při přecházení ulice.
A ano, doutníky. Byl jimi posedlý. Měl svou oblíbenou kubánskou značku a téměř nikdy se bez něj neobjevil na veřejnosti.
Albert Einstein: Fyzik, který nenáviděl ponožky
Einstein je synonymem pro genialitu, ale jeho život byl plný nečekaných rozhodnutí. Třeba když mu v roce 1952 nabídli post prezidenta Izraele – a on ho odmítl. Prý se necítil kompetentní. (zdroj)
Hudba pro něj byla jako druhý jazyk. Hrál na housle a často říkal, že by se stal hudebníkem, kdyby nebyl vědcem. Pomáhala mu uvolnit mysl a hledat nové myšlenky.
A pak tu byla jeho alergie na… ponožky. Doslova. Tvrdil, že mu připadají zbytečné a nepohodlné, a tak je odmítal nosit i při formálních příležitostech.
