Článek
Zkratka ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) označuje poruchu pozornosti s hyperaktivitou. Lidský mozek ale není černobílý a oficiálně rozlišujeme tři typy:
Typ s převládající nepozorností: Tiší snílci. Člověk sedí v klidu, ale myšlenkami je na jiné planetě. Zapomíná, ztrácí věci a neudrží nit v rozhovoru.
Typ s převládající hyperaktivitou a impulzivitou: Neřízená střela. Žije v neustálém fyzickém či vnitřním neklidu, vrtí se a mluví dřív, než domyslí myšlenku.
Kombinovaný typ: Nejčastější verze. Dokonalý mix myšlenkového chaosu a vnitřního motoru, který nejde vypnout ani v noci.
Od tkaniček k dopaminu
Starší generace pamatuje pojem LMD (lehká mozková dysfunkce). Příznaky se tehdy zužovaly na poruchy učení, motorickou neobratnost při zavazování tkaniček a neschopnost posedět v lavici. Today věda ale ví, že nejde o poškození mozku, nýbrž o vrozenou neurobiologickou odlišnost.Moderní neurologie prokázala, že v ADHD mozku funguje jinak přenos dopaminu a noradrenalinu. Prefrontální kůra – manažer našeho mozku, který plánuje, organizuje a filtruje podněty – nedostává dostatek paliva. ADHD mozek proto špatně odhaduje čas, neumí si seřadit priority a vnímá všechny okolní vjemy naráz bez jakéhokoliv filtru.
Velká iluze, že z toho vyrosteme
Dříve se věřilo, že z toho děti v pubertě vyrostou. Logika byla prostá: dospělí přece vydrží sedět na poradě a neběhají po obchodech jako utržení ze řetězu.
Oficiální medicína dospělé s ADHD desítky let neviděla – do roku 2022 v Mezinárodní klasifikaci nemocí tato možnost u dospělých vůbec neexistovala.
Stejně tak se předpokládalo, že se téma netýká dívek, protože nebývají agresivní a nevyrušují.
Jak jsem ale psala v článku O zlobivých chlapečcích a hodných holčičkách, u dívek je ADHD tiché, zasněné a prožívané uvnitř.
Problémy s věkem nikam nezmizí. Dospívající pouze otočí divoký neklid dovnitř, aby splynul s davem. Tomuto procesu se říká maskování a stojí obrovské množství energie. Navenek dospělý s ADHD sice klidně sedí na poradě, uvnitř jeho hlavy ale rotuje tornádo myšlenek, úkolů a potlačovaného stresu.
Jak to vypadá v dospělé realitě?
U mužů se symptomy projevují spíše navenek v podobě unáhleného rozhodování, verbální zbrklosti či riskování za volantem. Velmi časté jsou sklony k závislostem (alkohol, nikotin, hazard) jako podvědomá snaha o sebemedikaci, která má utišit vnitřní chaos a dodat mozku chybějící dopamin.
U žen porucha směřuje dovnitř. Dominuje paralyzující vnitřní neklid, chronická chaotičnost a „časová slepota“ způsobující neschopnost odejít včas. Celoživotní snaha maskovat tyto nedostatky vede k nízkému sebevědomí, permanentnímu pocitu selhání, imposter syndromu, úzkostem a vyhoření.
Místo lenosti tak dospělí s ADHD svádí neviditelný boj s vlastním chemickým nastavením mozku. A mluvit o tom otevřeně není výmluva, ale první krok k tomu, aby tento boj nemuseli vyhrávat na úkor vlastního zdraví.
Co na to říká moderní věda?
Že ADHD není novodobý výmysl, potvrzují desítky let studií. Přední světová kapacita, profesor psychiatrie Russell A. Barkley (autor knihy Taking Charge of Adult ADHD), dokazuje, že jádrem je deficit sebeovládání – lidé s ADHD vědí, co mají dělat, ale mozek jim kvůli chybějícímu dopaminu nedovolí provést akci včas. O fatálních dopadech ignorování příznaků a síle maskování píší ve svém bestselleru Driven to Distraction lékaři Edward M. Hallowell a John J. Ratey. Správná diagnóza podle nich nepřináší výmluvu, ale obrovskou úlevu a pochopení vlastního života.
💡 Pedagogický tip na závěr
Jako učitelka vidím dospělé s ADHD už v našich školních lavicích. Náš svět nutně potřebuje jak lidi strukturované, tak ty, kteří přinášejí kreativní chaos a neotřelé nápady. Nahrazení odsuzování zvědavostí, otevřeností a respektem k jinakosti lidského mozku je tou nejlepší investicí do životů nás všech.
Chystá se kniha „ADHD? No, ty vole!“
Bavil vás tento článek? Toto téma a desítky dalších mých osobních, syrových i absurdních příběhů ze školního kabinetu a rodinného života najdete v mé připravované autobiografické knize s pracovním názvem „ADHD? No, ty vole!“, kterou píšu pod svým spisovatelským pseudonymem Meggie McCaiová.
Chcete, aby kniha spatřila světlo světa rychleji?Sledujte můj profil,dávejte lajky,sdílejte tyto texty.Každá vaše reakce mě posouvá blíž k cíli a zrychluje moji cestu k vydání.
Děkuji, že letíte se mnou! ✈️👑
P.S. Moje texty vznikají s jediným cílem – přinést porozumění tam, kde doteď byly jen výčitky. Pokud máte pocit, že je toto téma důležité, můžete mě na mé autorské cestě podpořit příspěvkem na jedno virtuální kafe nebo sušenku v hodnotě jedné pětikoruny. Je to pro mě ten nejkrásnější signál, že moje práce má reálný smysl. ❤️
Zdroje:
BARKLEY, Russell A. a BENTON, Christine M. Taking Charge of Adult ADHD: Proven Strategies to Succeed at Work, at Home, and in Relationships. Guilford Publications, 2021.
BARKLEY, Russell A., MURPHY, Kevin R. a FISCHER, Mariellen. ADHD in Adults: What the Science Says. Guilford Press, 2010.
HALLOWELL, Edward M. a RATEY, John J. Driven to Distraction: Recognizing and Coping with Attention Deficit Disorder. Anchor Books, 2011.
Vlastní zkušenosti
