Článek
Dnes si můžeme během několika minut koupit letenku téměř kamkoliv na světě. Před rokem 1989 ale byla situace úplně jiná. Cestování do zahraničí podléhalo přísným pravidlům a většina Čechoslováků mohla vybírat jen z několika málo destinací.
Přesto měly tehdejší dovolené své nezaměnitelné kouzlo. Dodnes na ně mnozí vzpomínají s nostalgií. Cesta vlakem trvající desítky hodin, stan naložený na střeše auta, konzervy na cestu nebo poukaz od ROH – to všechno patřilo k létu stejně jako koupání v moři.
Bulharsko bylo splněným snem
Pro mnoho rodin představovalo největší sen Bulharsko. Zlaté Písky, Slunečné pobřeží nebo Nesebar patřily k nejznámějším letoviskům, kam se každoročně vydávaly tisíce Čechoslováků.
Moře bylo teplé, pláže dlouhé a ceny přijatelné. Zájezd do Bulharska byl pro mnoho lidí první skutečnou zahraniční dovolenou u moře a vzpomínky na něj přetrvaly dodnes.
Balaton – moře Maďarska
Kdo se nedostal do Bulharska, často zamířil k maďarskému Balatonu. Největší jezero ve střední Evropě si vysloužilo přezdívku „maďarské moře“ a během léta bylo plné československých turistů.
Rodiny sem jezdily pod stan, do kempů i rekreačních zařízení. Mělká voda byla ideální pro děti a cesta byla výrazně kratší než k Jadranu.
Jugoška byla malým oknem na Západ
Skutečným snem ale byla Jugoslávie. Přestože šlo o socialistickou zemi, byla mnohem otevřenější než ostatní státy východního bloku. Na pobřeží Jadranu bylo možné koupit zboží, které doma běžně nebylo k dostání, a atmosféra působila mnohem svobodněji.
Cestování do Jugoslávie však nebylo tak jednoduché jako do ostatních socialistických zemí. Bylo spojeno s přísnějšími podmínkami a administrativou, protože země stála mimo sovětský blok. Právě proto byla dovolená v „Jugošce“ pro mnoho lidí symbolem prestiže.
Oblíbené bylo i Baltické moře
K moři se jezdilo také do tehdejší NDR nebo Polska. Oblast ostrova Rujána i další letoviska u Baltského moře nabízela písečné pláže, i když voda byla podstatně chladnější než v Bulharsku nebo Jugoslávii.
Přesto šlo o dostupnou variantu, kterou využívaly tisíce rodin. Někteří spojovali dovolenou i s nákupy nebo výlety do Drážďan.
Ne každý se ale dostal za hranice
Ve skutečnosti trávila většina lidí dovolenou doma. Velké oblibě se těšilo Lipno, Máchovo jezero, Orlická přehrada, Slapy nebo Vranovská přehrada. Obrovský rozmach zažily autokempy, chaty a chalupy.
Mnoho zaměstnanců využívalo rekreace organizované Revolučním odborovým hnutím (ROH). Pobyty byly cenově dostupné a pro řadu rodin představovaly jedinou možnost, jak si dopřát delší dovolenou.
Dovolená byla jiné dobrodružství
Cestování za socialismu rozhodně nebylo spontánní. Získat potřebná povolení, sehnat poukaz nebo naplánovat cestu často znamenalo měsíce příprav. Přesto na tehdejší dovolené mnoho lidí vzpomíná s úsměvem.
Možná to nebylo jen destinacemi. Dovolená tehdy znamenala čas strávený s rodinou, večery pod stanem, dlouhé cesty vlakem a pocit, že i obyčejný týden u Balatonu nebo v Bulharsku je velkým dobrodružstvím.
Zdroje
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/se-zeleznou-oponou-padly-take-vyjezdni-dolozky-194762
https://www.prozeny.cz/clanek/zdravi-a-zivotni-styl-dovolena-za-sociku-autokempy-chaty-konzervy-rekreacni-zarizeni-roh-i-nudisticke-plaze-v-ndr-89976
https://www.jsns.cz/nove-aktivity/vzpominame_za_hranice_vsednich_dni/aktivita_vzpominame_za_hranice_vsednich_dni_04_otazky-a-odpovedi.pdf
