Článek
V antice se démonů nikdo nebál. Naopak si je rád zval domů. Proč?
Antičtí démoni
Démoni byli Řeky chápáni jako přírodní duchové, kteří obývají prostor mezi nebem a zemí. Nebyli ani dobří ani zlí, ale rozhodně se zabývali zprostředkováváním talentu a informací. Sokrates věřil, že inspirace pro jeho filozofické rozpravy pochází od démona. Sokratova vychovatelka říká v Platónově Symposiu:
Všechno démonické je mezi Bohem a smrtelníkem. Bůh nemá žádný kontakt s člověkem; pouze skrze démonické dochází ke styku a rozhovoru mezi člověkem a bohy, ať už v bdělém stavu nebo během spánku.
Démoni byli pro Řeky snadno představitelnými posly. U bohů totiž nepředpokládali, že by se s nimi bavili. Aristoteles považoval démony za příčinu lidských snů. Plutarchos a Porfyrius spekulovali o tom, že démoni pochází z Měsíce.
Platonismus a démoni
Vliv platonismu se později vloudil i do křesťanství. A co si platonisté mysleli o démonech? Že prostě někteří jsou jen dobří a jiní zase pouze zlí. Křesťané si však vybrali jen ty zlé.
Křesťanský teolog Tertullianus, ze druhého století, byl berberského původu a afričtí Berbeři moc dobře věděli, jak vypadají démoni. A tak ovlivněn jak křesťanstvím tak Afrikou prohlašoval:
Démoni se živí zajatými a přechytračenými lidskými myslemi. Mají svůj domov ve vzduchu, hvězdy jsou jejich sousedy, jejich obchod je s oblaky.
Zatímco Augustin, který rovněž pocházel z Afriky a byl černý jako uhel, ne jak je představován vybělený jako pudrem na církevních obrazech, ve svém díle O Božím městě pocházejícím z pátého století, napsal:
Démoni nemají žádnou vykupitelskou hodnotu a jsou naprosto zlí. Jsou vzdušnými zvířaty nejvíce dychtivými způsobit škodu. Jsou zcela odcizení od spravedlnosti, oteklí pýchou, bledí závistí, lstiví v klamu.
Ovlivnění z jiných zdrojů
Zjevně se do křesťanství dostaly i další různorodé představy z Blízkého východu díky poměrně čilé obchodní i vojenské výměně římského impéria. Když k tomu přidáme myšlenky řeckých filozofů, je v oblasti démonického vlivu zaděláno na guláš. Křesťané se nakonec rozhodli, že si ponechají jen zlé démony, jakožto protiklad hodných andělů. Nakonec se tato vyhrocená dualita zachovala bez příkras.
Démoni prodělali zajímavou cestu od neutrálních zdrojů inspirace, poslů vyššího významu až po ďábelské prokleté bytosti, kterým je radno se vyhýbat. Zřejmě proto je nynější svět tak neinspirativní, je v něm příliš málo démonů a zároveň lidí, kteří s nimi umí efektivně komunikovat.
Zdroje:
Bruce Scott. G. The Penguin Book of Demons. 2024 . Penguin Random House LLC.
Paul Belanger. The Dictionary of Demons: Expanded and Revised. 2021. Llewellyn Publications.
