Hlavní obsah

Němci mají na tuto zemi nárok stejně jako Češi

Foto: Cuchulainn (self-made photo / eigene Aufnahme), Public domain, via Wikimedia Commons

Vyhnání Němců po druhé světové válce je sporným rozhodnutím a černou tečkou v českých dějinách.

Článek
Foto: Andrew Lancaster, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Česko patřilo z větší části od roku 0-200 germánským kmenům, viz mapa

Germáni v české kotlině byli přítomni již po Keltech, ještě před Slovany. Velkou říši zde měl germánský král Marobud. Takže Slované zde rozhodně nemají historicky kořeny jako první. Němci byli součástí českých zemí již od 12. století, kdy přicházeli na pozvání českých králů z rodu Přemyslovců osídlovat neúrodné a náročné oblasti Šumavy. Do nynějška existuje tradice takzvaných Králováků, kteří byli svobodnými sedláky, pocházeli z Německa a jejich úkolem bylo chránit české hranice.

Česká města jako Brno byla až do konce druhé světové války z 80% složená převážně z německého obyvatelstva nebo lidí, kteří se hlásili k německé národnosti. Není tedy divu, že provázanost Česka s Německem je silná i dnes a kdykoliv se jakkoliv otřese německá ekonomika, má to značný vliv na tu českou. Ti, kteří vyvolávají nenávist vůči německému živlu, nemají ve veřejné aréně místo. Z několika důvodů.

Komplex popírání reality

Foto: No machine-readable author provided. Milhaus assumed (based on copyright claims)., Public domain, via Wikimedia Commons

Sudetskoněmecké oblasti ČR

V rozhovoru s historikem Vítem Smetanou o důsledcích Postupimské konference se dozvídáme zajímavou věc. Historik několikrát zdůrazňuje, že vyhnání Němců nebylo rozhodně českým rozhodnutím. Zároveň pan Smetana opakuje, že český představitel Beneš v diplomatických jednáních se spojenci tlačil na všechny strany, aby došlo k vyhnání všech Němců. Což působí jako rozporuplné tvrzení.

Buď vyhnání Němců, které bylo velmi násilné a v jeho rámci došlo ke smrti 30 tisíc českých Němců (odhady z německé strany jdou do stovek tisíc) bylo vyvoláno hysterií z české strany nebo to bylo čistě rozhodnutí zahraničních stran. Jasné je, že to byla česká volba, na kterou bylo mimochodem zaděláno již od časů tatíčka Masaryka, který spolu s českou vládou německé regiony záměrně ignoroval a tím je vehnal do náruče sudetské nacistické strany.

Toť, co říká realita. Proč to Češi nechtějí vidět? Nebo alespoň větší část z nich? Proč toto téma vyvolává takové vášně? Kvůli svému pohledu na tuto otázku ztratil Karel Schwarzenberg prezidentské volby a Zeman vyhrál. Je to tedy otázka velmi důležitá, protože formuje českou společnost a její ekonomické směřování a politiku.

Kolektivní vina

Foto: Deutsche Fotothek‎, CC BY-SA 3.0 DE <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/de/deed.en>, via Wikimedia Commons

Vyhnání německé rodiny z Brna

Nejčastějším argumentem proti vině z české strany a bagatelizaci českých zločinů na českých Němcích je to, že podporovali Hitlera a jako tací následníci zločinného režimu neměli právo zde zůstat. Podle logiky tohoto argumentu by zde ale nemělo prodlévat minimálně 1,5 milionu Čechů, kteří do roku 1989 oficiálně podpořili zrůdnou komunistickou ideologii a byli členy KSČ. Posléze se řada z nich takzvaně překabátila a jak ukazují data, která prosákla třeba ze strany ODS, 1302 členů této strany podle dat z roku 2012 bylo dříve členy KSČ. A teď jsme u toho, ačkoliv se snažili disidenti jako Václav Havel na začátku 90. let o zákaz KSČ či její omezení, došlo k němu až nedávno. Jak máme tedy posuzovat bývalé komunisty, kteří byli podle dnešního pohledu součástí zločinného režimu?

K čemu touto úvahou směřuji? K tomu, že ti, kteří byli v rámci změny režimu příznivci nacistického Německa, nemohou být unisono vyhoštěni ze země, kterou obývali po staletí spolu s jejich českými sousedy už jen proto, že protektorát Čechy a Morava se týkal všech a asi čtvrt milionu Čechů bojovalo za Hitlera ve Wermachtu. Bylo jim posléze doporučeno, ať o své zkušenosti nemluví, a byli začleněni do společnosti, jako by se nechumelilo. Jinými slovy, je třeba měřit stejným metrem všem, a když to nevadilo u čtvrt milionu lidí jen proto, že mluvili česky a říkali si Češi, není v rámci nezločinné společnosti možné, aby to u jiných vadilo jen proto, že měli v průkazu uvedenou jinou národnost. Ale těsně po válce už zde začínali vystrkovat své růžky nebo spíše rohy komunisté, a v tom je možná ten zakopaný pes.

Máme tu Čechy, kteří ve velkém sloužili Hitlerovi, řídili se jeho rozkazy, Čechy, kteří sloužili Sovětskému svazu a podíleli se na jeho zločinném fungování, a nikdo pro to nezpochybňuje jejich právo na pobyt v Česku. Nikdo je nevyhání jako součást nějakého kolektivního trestu, a proto by nemělo být možné, aby se něco takové dělo s Němci, kteří logicky za doby Třetí říše byli její součástí stejně jako Češi protektorátu. Anebo, a to je druhá možnost, se možná ještě necháme překvapit. Pan prezident nám právě zakázal šíření komunismu a kdo ví, k čemu to povede. Třeba do Ruska by se jeden a půl milionu dalších lidí v pohodě vešlo.

Divoké poválečné vyřizování účtů

Podle informací z lokálních archivů a samozřejmě hlavně pamětníků docházelo k takzvaným divokým vystěhováním především za účelem drancování zdrojů a majetku. Po celé oblasti Sudet jezdily divoké party složené z místních českých obyvatel, dodnes známe jména mnohých z nich, a také lidí z dalekého okolí i Prahy, kteří se dozvěděli, že se tak dostanou snadno k penězům. Tito lidé znásilňovali, ponižovali, zastrašovali, a zabíjeli původní německé obyvatelstvo a nikdo jim v tom nebránil. Pokud jde o nějaké právní řešení jejich záležitostí, bylo zpravidla zameteno pod koberec. Do svědomí by si tedy měli sáhnout nejen Němci za Hitlera, ale i Češi za své odsouzeníhodné využití poválečné situace. Na obou stranách nebyli žádní andílci a přinejmenším si ani jedna strana nemá té druhé co vyčítat.

Takovou podivnou partyzánsko-darebáckou skupinou byla Šumava II, jejíž někteří členové se podíleli na popravách, jako byly ty ve statku v Rábíně. Jejich motivy nevycházely z náklonnosti ke spravedlnosti, ale byly to často zločiny z nenávisti a zištnosti. Stále se však dozvíte o pravé tváři tohoto vyrovnávání účtů z české strany velmi málo. Dokonce na Wikipedii se o Šumavě II dozvíte jen pozitivní fakta. Zatímco místní rodák Miroslav Počinek při zkoumání prachatických a jiných archivů došel k jinému závěru. V diskuzi k jeho knize Bez skrupulí říká: „Je mi jasné, že někteří členové Šumavy II se chovali jako na dobytém území. Byli ochotni loupit a drancovat tak, jak to známe i odjinud z poválečného Československa.“ A to byla prosím skupina, která opravdu Čechy z velké části jen bránila v průběhu války. Pokud bychom měli komentovat lidi, kteří měli pouze zištné motivy, vydalo by to na román, ale dobře od žaludku by vám z něj určitě nebylo.

Suma sumárum, shrnuto podtrženo, je třeba si nalít čistého vína a přiznat si, buď se Češi Němců bojí a vždy báli a tak jednají podle svého strachu, což je velmi špatný rádce, nebo jen nesnáší jakýkoliv cizorodý živel ve svých řadách. V obou případech se jedná o velmi špatnou vizitku co se týče tolerance a sousedského soužití a jak víme z vlastních mezilidských vztahů, v této oblasti mají Češi hodně co dohánět.

Anketa

Vyhnání Němců bylo
legitimní
9,1 %
chybou
18,2 %
nezákonné
0 %
vyřizováním účtů
63,6 %
zlé rozhodnutí
9,1 %
Celkem hlasovalo 11 čtenářů.

Zdroje:

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-za-propagaci-komunismu-bude-hrozit-az-pet-let-vezeni-paragraf-muze-dopadnout-i-na-kscm-40530839

https://www.novinky.cz/clanek/historie-druha-svetova-valka-jiste-vitezstvi-nejasna-budoucnost-v-postupimi-se-projednaval-i-odsun-nemcu-40530406

https://www.sudetsti-nemci.cz/cs/hist0/hist2/

https://www.lupa.cz/clanky/co-zajimave-najdete-v-unikle-databazi-ods/

https://www.kvety.cz/historie/wehrmacht-cesi-druha-svetova-valka-souvislosti/

https://www.jcted.cz/hrdina-beseda-o-odbojari-a-politickem-vezni-rozbourila-ve-vodnanech-emoce/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz