Atentát na Heydricha byl možná velkou strategickou chybou

Když zadáte do Google umělé inteligenci otázku: „Co přinesl atentát na Heydricha“, dozvíte se zajímavou, leč spornou odpověď:

„Atentát na Reinharda Heydricha přinesl vlnu nacistického teroru a tvrdé represálie vůči českému obyvatelstvu. Nejznámějšími projevy této odvety bylo vyhlazení obcí Lidice a Ležáky a popravy mnoha českých vlastenců. Na druhou stranu, úspěšný atentát vedl k anulování Mnichovské dohody a získání záruk pro předmnichovské hranice Československa ze strany Velké Británie a Francie.“

Vzhledem k tomu, že v té době nebylo možné něco reálně anulovat, protektorát už de facto a de jure vzniknul, postup Francie a Británie měl stejnou symbolickou hodnotu a cenu papíru, který podepisovali za Mnichovské dohody samotné, uvedla tuto skutečnost AI poněkud zavádějícím způsobem. Těžko říct, ale nesprávné či nedostatečné informace o důvodech a důsledku atentátu se na internetu množí jako houby po dešti a to i z per oficiálních historiků. Tak si to pro jistotu shrňme.

Takže pokud by Češi neodkráglovali Heydricha, Anglie a Francie by dále trvaly na tom, že bude Mnichovská dohoda v platnosti, nebo jak tomu máme rozumět? Ano, chápete to správně, Československu se dostalo vcelku bezcenného gesta, ke kterému tak jako tak gravitací událostí války muselo dojít. Ale za jakou cenu? Nepředbíhejme, nejdříve vše popořádku. Mimochodem, která Francie odvolala podpis pod smlouvou? Byly dvě Francie, Vichistická, ta, která se podvolila Hitlerovi, a ta druhá, jejíž představitel byl Charles de Gaulle, toho času v emigraci stejně jako Beneš. A tehdejší Francie byla v tak zuboženém stavu, že měla co dělat sama se sebou. To se nezměnilo až do konce války.

Na atentátu původně trval Edvard Beneš, tehdy nacházející se v relativním klidu a bezpečí v  místě za kopečky, Velké Británii. Právě Britové měli o likvidaci Heydricha eminentní zájem. Beneš věděl, že čeští odbojáři s akcí nebudou souhlasit. A taky s ní opravdu nesouhlasili, zaslali Benešovi zpět po odhalení jeho záměru prostestní nótu. Čeští odbojáři si totiž byli jistí, že zabitím Heydricha se otevře nacistická Pandořina skříňka. To se opravdu stalo. Kdo však měl ještě zájem o jeho likvidaci a proč na ní právě Britové tak trvali?

Stalo se tak dvakrát. Čeští demokratičtí spojenci Britové a Francouzi zradili mladý demokratický stát Československo opakovaně. Jednou v Mnichově, kdy potvrdili Hitlerovo přání si rozparcelovat české hranice, a podruhé, když Hitler hrozil vojenským zásahem a záborem celého Československa. Tehdy Britové a Francouzi poslali do Mnichova diplomatickou nótu, že nehodlají zasahovat. Domnívali se totiž, že Československo se stalo bezvýznamným a zhrouceným do sebe sama. Na tom měli ostatně sami velkou zásluhu. Záborem hraničních území totiž Československo ztratilo svůj obranný potenciál a nebylo tedy smysluplné se Hitlerovi jakkoliv vojensky bránit. V rámci záboru přišlo 170 000 Čechů o své místo k životu. Oproti skoro dvěma a půl milionům Němců vyhnaným později ze Sudet se to zdá jako malé číslo, ale taky se počítá.

Hitler zatlačil na Háchu, který byl později československými soudy odsouzen k smrti za kolaboraci k tomu, aby mu Československo vydal. Hácha byl v té době takový spasitel Prahy, protože ustoupil Hitlerovi právě proto, že mu vyhrožoval bombardováním hlavního města. Tak, aby ušetřil historické budovy a životy Pražanů, se Hácha stal kolaborantem. Nezáviděníhodná role, která se mu posléze nevyplatila. Hitler tak mohl triumfálně vjet do Prahy a vzít celé Československo pod svou ochranu. Poté ještě vystrčili růžky Slováci, kteří již dříve chtěli v Československu své místo na slunci. Perzekuovali Čechy žijící na jejich území a násilně je napadali. Došlo až k tomu, že musel Hácha povolat vojsko.

Nakonec si Slováci zvolili svou nacistickou cestu a slovenský stát pod taktovkou nacistů. To Češi byli takový prasopes, loutková kolonie protektorát Čechy a Morava, plánovaná jako rekreační zařízení pro zraněné vojáky, vysněná pohádková země Arabely a  samozřejmě vyčištěná od českého elementu. Téměř se tak stalo, když přišel Reinhard Heydrich, který začal v Česku narozdíl od svého předchůdce jako říšský protektor řádit. Vrhl se na plán vyčistit Čechy od Židů, k čemuž vytvořil Terezín a tam je všechny svezl. Z 80 000 českých Židů nakonec přežilo jen 3 000. Češi tomu jako celek nijak nebránili, naopak se vyděsili, že to oni mohou přijít sami brzo na řadu. A to byl jeden z důvodů Benešova strachu.

Prezident Beneš si touto akcí chtěl napravit česko-slovenskou odbojovou reputaci. Podle něj totiž Češi ve své zemi nedělali dost. Letci, kteří bojovali pod britskou vlajkou, mu zjevně nestačili. Chtěl si touto akcí zvednout sebevědomí. A Britové to rozhodně vítali, proč? Protože se proslýchalo, že Heydrich bude po Česku odvolán do Francie, kde má potlačit místní odboj, který měl daleko větší dosah a značné propojení s Británií. To nemohli Britové připustit a tak tlačili na to, že se akce opravdu uskuteční bez ohledu na protesty českého odboje. Heydrich mohl Britům ve Francii pěkně zavařit. Proto byl atentát na Heydricha spíše akcí Britů, kteří pro ni použili několik zapálených Čechů, než nějaká oficiální akce českého odboje.

Ale Britové nebyli jediní, kteří by smrtí Heydricha získali, i ti nejvýše postavení nacisté z jeho smrti profitovali. Reinhard Heydrich byl považován za číslo tři v říši, tedy po dvojce Heinrichu Himmlerovi, který mu nemohl přijít na jméno. Heydrich si do Prahy odvezl také svůj archív, kde měl kompromitující materiály na nejvyšší pohlaváry říše. Ten se po jeho smrti ztratil. Ale stopy, jak víme, vedou k Himmlerovi a jeho lidem.

„V pondělí před 77 lety (27. května 1942) kolem půl jedenácté dopoledne začaly odtikávat poslední hodiny života zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.“, píše se na webu ČT24, kde je rozhovor s renomovanými historiky. Ale to není zdaleka pravda. Hodiny? Dny!

Kdo vlastně skutečně zabil Heydricha? Přeci českoslovenští výsadkáři, ti na něj spáchali atentát. Nicméně Heydrich zemřel až víc než týden po atentátu. Dva výsadkáři jej velmi pravděpodobně zabít nemohli, dokonce se zdálo, že celá jejich akce dopadne absolutním fiaskem. Jednomu z nich se zasekla zbraň a druhý do auta hodil bombu, jejíž střepiny Heydricha opravdu zranily. Heydrich ještě stihl pronásledovat oba výsadkáře se zbraní v ruce přes několik ulic. Pistoli však bohužel pro sebe neměl nabitou, bohudík pro jeho atentátníka. Poté se zraněný (zřejmě ne tak vážně, aby nemohl běhat několik set metrů) sesunul ve svém autě a byl následně odvezen do nemocnice okolo jedoucím náklaďákem. Tam byl německými doktory neodkladně a úspěšně operován.

Opravdu se zdálo, že se z toho vylíže a vše nasvědčovalo tomu, že bude vše v pořádku. Himmlerův doktor Karl Gebhardt Himmlera o skutečnosti, že se Heydrichovi daří lépe, telefonicky informoval. Den poté však Heydrich zemřel na celkovou sepsi organismu. To, že byla bomba infikovaná botulotoxinem, se nepotvrdilo, ani to, jestli roli hrály vyšší dávky morfinu. Pravda může být daleko prozaičtější než se zdá.

Byl to dost možná Himmler, který využil situace ve svůj prospěch na účet Čechů a dal Heydricha za asistence svého doktora Gebhardta, který byl přítomen na místě od samotného začátku, zabít. Měl k tomu vážné důvody, všechny indicie svědčily o tom, že se Heydrich dere na jeho místo a bude se snažit jej u Hitlera nahradit. Brzy poté dochází k poměrně čilé komunikaci ze strany Heydrichovy manželky Liny, které Himmler splnil jakékoliv přání, které jí na očích viděl. Proč asi. Nejspíše to byla ona, která odevzdala archív Himmlerovi včetně Heydrichovy aktovky, která byla na místě činu a i v nemocnici, pak však nenávratně zmizela. S touto aktovkou se Heydrich chystal na setkání se samotným Hitlerem. Můžeme se jen dohadovat, jaké kompromitující materiály obsahovala.

V tomto případě se Češi zřejmě stali jen boxovacím pytlem v ringu mezi dvěma rivaly o Hitlerovu přízeň a fackovacím panákem, který měl jako nárazníková zóna chránit ustrašené zápaďáky. Jako zmanipulované oběti a jako ovce jdoucí na porážku splnili Češi zadání, přestože dobře tušili, kolik je bude stát. Opět Češi propadli vlastní obsesi pro iluzorní přátelství a raději obětovali vlastní lidi, než aby promarnili možnost hrát si se západními mocnostmi na jejich oddané kamarády. Po tom, co Čechům totiž provedly v Mnichově nebylo pochyb, že půjde o vztah z jejich strany neupřímný, a tomu Češi prostě nemohli odolat.

Když čtu hodnocení této akce v českých médiích a od českých historiků, většinou jsou zcela nekriticky kladná a opakuje se tam častý argument, že zabití Heydricha bylo zásadní v tom, že tím Spojenci ukázali, že mohou zasáhnout a zabít nacistického pohlavára kdekoliv na světě. Překvapivě takto skoncovali s nejvyšším nacistickým pohlavárem jen v Česku. Když v roce 1941 odletěl Rudolf Hess do Anglie na svou bláznivou misi vyjednávat, byl v té době u Hitlera mužem č. 3 on. Proč jej Angličané demonstrativně nezabili, aby tak prokázali, co udělají s předními nacisty? Nikoliv, Hess sice trávil čas v anglickém skoro domácím vězení, ale nakonec se stal dokonce posledním vězněm jedné německé věznice a zesnul tam ve svých 93 letech v roce 1987. A to se spekuluje ještě o tom, že mu nakonec ještě někdo pomohl.

Proč Spojenci nezabili demonstrativně také představitele Gestapa ve Francii? Proč muselo být Česko vybráno právě k takovému úkolu? Proč si tuto špinavou práci Francouzi a Britové neodvedli na svém území? Co z toho Česko mělo?

Překvapivě podle statistických údajů z jednotlivých zemí, kde jsou počty obviněných kolaborantů a reálně vykonaných rozsudků, Česko mělo nakonec poměrově na počet obviněných nejvíce občanů, kteří dostali trest smrti, víc než samotná Francie či Nizozemí. Česko se tak stalo papežtější než papež, ale to mu jeho postavení ve světě rozhodně nevylepšilo. Spíš tím dalo najevo, že se dá snadno strhnout fatalistickými toxickými emocemi a to vždy vede k tragickým následkům.

Jestli v době vlády Heydricha jakž takž fungoval český odboj, tak po jeho smrti došlo k jeho naprostému utlumení. Nastala hrůzovláda, která se s Heydrichovým vedením země nedala srovnat. Československý odboj byl zcela paralyzován. A to ještě nestačilo, musel se najít jakýsi český prospěchář, slánský továrník Pála, který se přihlásil u četníků s podivným dopisem, který se prý najednou objevil na jeho stole a který následně vedl k vypálení Lidic. Odnesli to také Ležáky a Bernatice. Celkově se odhaduje, že Heydrichovu smrt zaplatilo 2 000 Čechů. Většina s její přípravou neměla nic společného. A bylo jasné dopředu, že se něco takového stane.

Tak to dopadne, když se připravuje akce bez ochoty předvídat a bez duchovního vhledu. Ještě horšími důsledky, než kdyby žádná nenastala. Ale takto se to v Čechách neustále opakuje, když přijde nějaký chytrák s ďábelským nápadem, málokdo je mu v tom ochoten zabránit. Cena za Heydricha, kterou Češi zaplatili, byla však jako obvykle neúměrně vysoká. I když, byla to především cena za jejich neupřímnost sama k sobě, a ta je zkrátka hodně drahá.

P.S.: Aby někdo nepřevracel má slova. Tento článek nezpochybňuje hodnotu obětí těch, kteří se do tohoto sebevražedného úkolu vrhli. Naopak. Řeší něco jiného. To, jestli to za tu cenu dalších obětí stálo.

Vzhledem k tomu, že se periodicky ve vašich komentářích opakuje zdánlivě faktická výtka vůči odsouzení Háchy na smrt, vám k tématu sděluji. Hácha byl de facto odsouzen na smrt, a za tímto účelem byl zatčen a uvězněn, a pokud by nezemřel ve vězení, byl by jistě oběšen či zastřelen. De jure k odsouzení nedošlo. Podstatnější je to, že zde pod článkem používá řada čtenářů argument Hácha k odvedení pozornosti od tématu. Téma je zodpovědnost za atentát na Heydricha, jeho důsledky a příčiny.

Zdroje:

Miroslav Ivanov. Atentát na Reinharda Heydricha. 2003. Hart.

Jaroslav Andrejs. Smrt boha smrti: Legendy a skutečnost kolem atentátu na Heydricha. 2008. Jota.

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/klicovou-roli-sehraly-i-mirumilovne-prazske-tramvaje-rikaji-historici-o-atentatu-na-heydricha-65277

https://www.novinky.cz/clanek/historie-petain-zradce-nebo-obet-nejen-francie-se-trapila-se-spravedlnosti-pro-valecne-kolaboranty-40531797