Článek
Česká armáda měla to štěstí nebo spíš smůlu, že nikdy oficiálně nebojovala za svůj stát. Byli to právě dobrovolníci a v případě legionářů dezertéři z Rakousko-Uherské armády, kteří bojovali za svůj stát.
Předehra
V obou světových válkách bojovali Češi v cizích armádách. V první světové válce v ruských legiích a v druhé ve francouzských legiích a v bitvě o Londýn. Jejich účast na hrdinném boji byla vždy záležitostí dobrovolnosti. K tomu napsal český historik Jan Galandauer:
Je již českým osudem, že ‚české bitvy‘, tj. bitvy, které byly vedeny za získání či obnovu českého státu ve 20. století, nevybojovaly ‚normální‘ vojenské jednotky – masová vojska vzešlá z všeobecné branné povinnosti.
Nakonec se to Čechům stalo osudným a po Němcích si zabrali Československo Rusové. A ti měli opravdu zvláštní plány s osudem Evropy a hlavní roli v tom mělo sehrát Československo.
Stalinův akční plán
V padesátých letech za vlády generalissima Josifa Stalina se měly dít věci. Stalin se dozvěděl, jak s Koreou naložili Američané a neměl rozhodně zájem na tom, aby jeho evropské satelity dopadly podobně. Plánoval tedy obrovskou operaci útoku na Bonn-Paříž-Londýn. Odkud myslíte, že měl přijít?
Přeci z Československa. A za to mohla jeho strategická poloha, ale také i vyspělý průmysl, který pod Stalinovým vedením měl zintenzivnit svou činnost. Stalin věděl, že pokud si převahu chce udržet, musí zaútočit jako první. A měl zároveň pocit, že Československo může obětovat. Tato země byla prakticky nedotčená dvěma světovými válkami, a tak podle jeho názoru přišla na řadu, aby se obětovala.
Jenomže co čert nechtěl, Stalin zemřel (v březnu 1953) dříve než stačil tuto „bombu“ odpálit. Ale to neznamená, že jeho vojenské plány usnuly na vavřínech.
Zločinné úmysly prezidenta Novotného
Prezident Antonín Novotný se Stalinovým „konečným řešením“ počítal. V říjnu roku 1964 schválil tažení do západní Evropy. Vojska ČSLA měla vniknout do západního Německa ze Sudet a do osmi dní se měla ocitnout ve francouzském Lyonu.
S tím, jak by to celé dopadlo, si rozhodně nelámal hlavu. Nutno říci, že plán zahrnoval také užití jaderných zbraní, které byly na našem území v režimu přísného utajení skladovány. A co kdyby nepřítel „palbu“ opětoval? A poslal na území Československa také pár jaderných raket? S tím se přeci nepočítalo, nepřítel měl být zcela konsternován a zničen.
Operační plán Gustava Husáka
Čeští prezidenti si v tomto směru nedali pokoj a v posledním předlistopadovém plánu, který vypracoval generální štáb ČSLA v červenci roku 1989, Husák posvětil v podstatě to stejné. Počítalo se s tím, že se 450 tisíc mužů dá do pohybu a zadupe Německo a Francii svými kanadami. K tomu bude mít stovky jaderných raket, pět tisíc tanků a čtyři sta bojových letounů.
Historie nakonec dopadla jinak než jaké byly prazvláštní představy sovětských rozvědčíků a jejich českých loutek.
Zdroje:
Zdeňko Maršálek. Česká, nebo československá armáda?. 2017. Academia.
Jan Rychlík. Československo v období socialismu 1945-1989. 2020. Vyšehrad.
