Článek
Warren Buffett postavil největší investiční příběh historie na jednom železném pravidle: nikdy nekupuj, čemu nerozumíš. Právě kvůli němu stálo jeho impérium desítky let stranou technologických horeček – a když se před pár lety svět zbláznil do chatbotů, Omaha mlčela. Kdo tehdy tvrdil, že Berkshire Hathaway jednou bude patřit mezi vlastníky velkých AI firem, sklidil by úsměšky.
Dnes je to realita. Berkshire loni otevřela pozici v Alphabetu, matce Googlu, a nový generální ředitel Greg Abel teď v čerstvém rozhovoru pro CNBC poodhalil logiku, která za tím stojí. A ta logika naznačuje mnohem víc než jednorázový úlet: slavné Buffettovo pravidlo nebylo porušeno. Bylo splněno.
Konglomerát jako největší laboratoř na světě
Abelovo vysvětlení je totiž elegantní. Berkshire vlastní nebo spoluvlastní pestrou plejádu byznysů napříč celou ekonomikou – železnice, pojišťovny, energetiku, průmysl, maloobchod. A všechny tyhle firmy dnes nasazují umělou inteligenci v praxi. Vedení v Omaze tak podle Abela vidí z první ruky, jak se AI používá a jaké přínosy skutečně dodává – a právě tento pohled zevnitř přinesl rostoucí zájem o investice do sektoru. Google pak Berkshire vyhodnotila jako jednoho z klíčových hráčů celé éry.
Jinými slovy: zatímco běžný fond posuzuje AI přes prezentace analytiků, Berkshire má vlastní testovací polygon o velikosti malé ekonomiky. Až firma z Omahy říká, že technologie funguje, není to víra – je to provozní zkušenost. Buffettova doktrína „investuj jen do toho, čemu rozumíš“ tak najednou hraje pro technologie, ne proti nim.
Alphabet byl první. Kdo může být další?
Volba Alphabetu dává v tomto světle dokonalý smysl – firma proměnila umělou inteligencí svůj vyhledávač, vyvinula vlastního chatbota Gemini a patří k průkopníkům oboru, přičemž zůstává právě tím typem dominantního, hotovostí přetékajícího byznysu, jaký Omaha vždycky milovala. Jenže takových firem je víc. Autor analýzy jmenuje jako zjevné kandidáty Microsoft a Nvidii – obě spojují technologickou převahu s pevnými financemi, tedy přesně profil, který prošel by i Buffettovým sítem staré školy.
Nikdo samozřejmě neví, co přesně Abel nakoupí. Podstatný je směr: šéf Berkshire mluví o AI otevřeně, s nadšením provozáka, který viděl výsledky, a investorská komunita by podle analytiků neměla být překvapená, když se v portfoliu z Omahy začnou technologické pozice množit.
Levná akcie s drahým katalyzátorem
A tady se příběh stává zajímavým i pro ty, kdo neřeší, co Berkshire koupí, ale jestli koupit Berkshire. Akcie třídy B se obchoduje kolem 506 dolarů, za posledních dvanáct měsíců se v podstatě nehnula z místa a stojí pouhých třináctinásobek zisků – ocenění, jaké trh přisuzuje pomalým, nudným firmám. Jenže pokud se z konzervativního kolosu stane aktivní hráč AI éry, nuda končí. Odvážnější technologická strategie by mohla kolem titulu vytvořit nové vzrušení, přilákat mladší generaci růstových investorů a poslat ocenění na vyšší násobky. Autor analýzy z toho vyvozuje přímočarý závěr: právě teď může být skvělý čas akcie Berkshire nakoupit – platí se cena staré Omahy, ale kupuje se potenciál té nové.
Je v tom ostatně krásná symetrie. Celé roky zněla otázka, jestli Berkshire nezaspala technologickou revoluci. Ukazuje se, že nezaspala – jen si ji nejdřív osahala ve vlastních fabrikách, železnicích a pojišťovnách, jak velí rodinné stříbro: trpělivost. Teď, když technologie prokázala hodnotu tam, kde ji Omaha vidí nejostřeji, přichází čas druhé fáze. A historie učí, že když se Berkshire konečně rozhodne, nebývá to malými penězi.
Upozornění: Tento článek slouží pouze pro informační účely a nepředstavuje investiční doporučení. Minulé výnosy nejsou zárukou budoucích. Investování do akcií je spojeno s rizikem ztráty. Před investováním zvažte své cíle, rizikový profil a případně se poraďte s finančním poradcem.
Zdroje: rozhovor Grega Abela pro CNBC, Berkshire Hathaway, burzovní data NYSE (k 8. 9. 2026).
