Článek
Jedná se o velmi působivého chatbota, kterého vytvořila společnost OpenAI a v listopadu jej uvolnila pro veřejnost, a který využívá generativní umělou inteligenci. Díky tomu, že ChatGPT přijímá obrovské množství textů napsaných skutečnými lidmi, dokáže vytvořit velkou škálu textů, od textů písní přes životopisy až po vysokoškolské eseje.
ChatGPT odstartoval bouři vzrušení, a to nejen mezi uživateli, ale také mezi velkými technologickými společnostmi a investory, kteří vložili peníze do každé společnosti, která měla ve své nabídce výraz „AI“. Generativní nástroje umělé inteligence, které jsou schopné zpracovávat text, obrázky a zvuky, však také vyvolaly rozsáhlé nářky nad masovým plagiátorstvím a likvidací kreativních odvětví.
V dnešním článku se podíváme, zda umělá inteligence skutečně splňuje očekávání a jaká jsou právní ochranná opatření, která řídí její vývoj.
Komercializační stanice
Když se generativní nástroje umělé inteligence používaly jen k vytváření hloupých memů, zdála se debata o robotech a naší budoucnosti převážně teoretická. Jakmile začalo být zřejmé, že se jedná o hluboce komerčně využitelný nástroj, začalo to být složité.
ChatGPT zvýšil nároky, protože odstartoval závody ve zbrojení mezi společnostmi Microsoft a Google. Microsoft v lednu oznámil, že do OpenAI investuje 10 miliard dolarů, a o několik týdnů později oznámil novou verzi svého vyhledávače Bing, který místo toho, aby uživatelům zobrazoval stránku s výsledky vyhledávání, bude na otázky poskytovat písemné odpovědi pomocí technologie ChatGPT.
Společnost Alphabet, která nikdy nečelila vážné konkurenci v oblasti vyhledávání, se před oznámením vytvoření vlastního generativního vyhledávacího nástroje s umělou inteligencí, nazvaného Bard, zarazila. Bohužel při debutu Bardu se v jedné z odpovědí objevila chyba a investoři na to reagovali tak, že během několika hodin smazali z tržní hodnoty Googlu 120 miliard dolarů.
Reakce společnosti Google byla krátkozraká, ale pochopitelná. Popularita ChatGPT přes noc vyvolala neustálý nápor článků, které naznačovaly, že generativní umělá inteligence je největší věcí, která se na internetu stala od dob sociálních médií, a konkrétně že navždy změní způsob vyhledávání. Tak jistě, Google si toho všiml.
Ukázalo se, že Google nemusí spěchat. Ukázalo se, že nový Bing poháněný generativní umělou inteligencí je stejně omylný jako Bard, ale také zřejmě na hranici sociopatie. V jednom případě trval na tom, že se stále píše rok 2022. V jiném případě se úplně vymkl z pod kontroly a řekl novináři z New York Times, aby opustil svou ženu.
Zpravodajské weby, které nasadily generativní textové nástroje, také zjistily, že k chybám dochází, zejména pokud jde o matematiku. Server CNET zveřejnil 77 článků s použitím generativního textového nástroje s umělou inteligencí a v polovině z nich našel chyby.
K čemu je tedy vyhledávač, který musíte ověřovat, a je všechen ten humbuk vůbec opodstatněný?
Dr. Sandra Wachterová, odbornice na umělou inteligenci a regulaci z Oxfordského internetového institutu, řekla deníku The Daily Upside, že výzkumné schopnosti generativní umělé inteligence byly značně přeceněny.
„Velkou nadějí je, že zkrátí dobu výzkumu na polovinu nebo je nástrojem pro rychlejší nalezení užitečných informací… To teď nedokáže, ani si nejsem jistá, jestli to někdy dokáže,“ řekla.
Dodala, že sebevědomý tón ChatGPT tento problém ještě umocňuje. Je to vševěd, který neví, co neví.
„Problém je, že algoritmus neví, co dělá, ale je přesvědčen, že ví, co dělá,“ řekla. „Přála bych si mít takové sebevědomí, když mluvím o věcech, o kterých skutečně něco vím… Pokud vaše nároky nejsou tak vysoké, myslím, že je to pěkný nástroj na hraní, ale neměli byste mu věřit.“
Co je umění? Odpověď: , které lze chránit autorskými právy.
Zatímco z ChatGPT běhal novinářům a copywriterům mráz po zádech, umělci se s problémy dostupné a komerčně využitelné umělé inteligence potýkali již dříve v podobě generátorů obrázků, jako jsou Stable Diffusion a Dall-E. Stejně jako ChatGPT pracují tyto nástroje s hromadami obrázků - mnohé z nich jsou chráněny autorskými právy.
V souvislosti s obrázky vytvořenými umělou inteligencí se již rýsují právní hranice. Společnost Getty podala v únoru žalobu na společnost Stability AI (která stojí za projektem Stable Diffusion) za použití jejích obrázků bez povolení.
Podobné právní bitvy by se mohly odehrát i mezi majiteli vyhledávačů a vydavateli. Mezi velkými technologiemi a žurnalistikou již panuje poměrně toxický a závislý vztah, protože zpravodajské společnosti se cítí být rukojmími úprav algoritmů na pozadí, které mění způsob, jakým čtenáři přistupují ke zprávám online. Nyní by generativní vyhledávače s umělou inteligencí mohly vyškrabávat texty ze zpravodajských webů a přebalovat je pro uživatele, což by pro tyto weby znamenalo menší návštěvnost - ergo méně peněz za reklamu nebo předplatné.
Otázka autorských práv ke generativní umělé inteligenci je dvojího druhu, protože se týká jak vstupu, tak výstupu:
Je možné, že k získání požadovaných vstupních dat budou společnosti zabývající se umělou inteligencí nuceny získat licence. V EU existují výjimky z autorského práva, které umožňují shromažďování dat, ale pouze pro výzkumné účely. „Otázka, zda se jedná o výzkum, nebo ne, bude předmětem boje,“ řekla Wachterová.
Kdo vlastní práva na část textu nebo obrázku, jakmile ji nástroj umělé inteligence vyplivne? V únoru loňského roku americký Úřad pro autorská práva rozhodl, že umělá inteligence nemůže chránit autorská práva na umělecké dílo, které vytvořila, ale kdo je může chránit, zůstává otevřenou otázkou.
Zákon o ochraně osobních údajů se bude vztahovat i na tvůrce generativní umělé inteligence, ale Wachterová zdůraznila, že neexistuje žádný nový právní rámec přizpůsobený této technologii. Spojené státy zveřejnily svůj návrh zákona o právech umělé inteligence loni, ale to bylo v říjnu, měsíc před oslnivým debutem ChatGPT. EU má také připravovaný zákon o AI, ale opět jen nepočítala s tím, že by se generativní AI dostala do popředí tak rychle.
„Nové nařízení to téměř nijak neupraví,“ řekla Wachterová. Jednou z částí stávajících pokynů, která by se potenciálně mohla přizpůsobit nástrojům generativní umělé inteligence, je soubor nových standardů transparentnosti a odpovědnosti pro chatboty. Jde o to, aby bylo spotřebitelům jasné, kdy hovoří s veselým botem zákaznického servisu, a nikoli se světem unaveným zaměstnancem zákaznického servisu.
Ale i kdyby byly společnosti nuceny označovat díla s umělou inteligencí vodoznakem, Wachterová si není jistá, že by to bylo užitečné. „Je to hra kočky s myší, protože v určitém okamžiku se objeví technologie, která vám pomůže tento vodoznak odstranit,“ řekla.
Co tedy můžeme dělat?
Ať už je generativní umělá inteligence dobrá, nebo špatná, lepší, nebo horší, je tady a jen tak nezmizí. Wachterová si myslí, že je třeba trojího přístupu, aby se ChatGPT a jeho bratři nestali křečovitými býky v internetovém obchodě s porcelánem:
- Vzdělávání: Ačkoli školy zablokovaly přístup k ChatGPT, aby zabránily studentům psát za ně domácí úkoly (stejně jako velké banky včetně JP Morgan a Citibank), Wachterová si myslí, že děti i dospělí si musí s nástroji AI hrát, aby se seznámili s jejich silnými stránkami a omezeními.
- Transparentnost: navzdory potenciálu budoucího odstranění vodoznaku umělé inteligence by malý digitální odznak od vývojáře s nápisem "toto vytvořila umělá inteligence" mohl být užitečným krokem k tomu, aby lidé přistupovali k jejím výstupům kritičtěji.
- Odpovědnost: potenciál spamů a dezinformací nástrojů typu ChatGPT je obrovský, takže Wachterová předpokládá, že v budoucnu budou muset platformy přísně kontrolovat šíření obsahu generovaného umělou inteligencí.
Regulace se nikdy nepohybuje tak rychle jako technologie, ale rozruch kolem generativních umělých inteligencí může zákonodárce přimět k tomu, aby se k nim postavili čelem.
„Hlavní věc, kterou chci opravdu přestat poslouchat, je panika kolem toho [AI],“ řekla Wachterová pro The Daily Upside a dodala: „Je to zábavná technologie, kterou lze využít k mnoha účelům, a přesto se soustředíme jen na ty hrozné věci, které přinesou soudný den.“
Řekla, že pokud se nejedná o plagiáty děl umělců, mohou být tyto technologie legitimně využity zajímavým způsobem ve světě umění, který vždy dokázal začlenit nové technologie jako nástroje.
„Kdyby měl Monet tehdy notebook, použil by ho,“ řekla. "Vsadíme se, že by byl fanouškem nástroje pro rozmazávání ve Photoshopu.
