Článek
Rozhodnutí Nejvyššího soudu v Americe představuje jeden z nejvýraznějších zásahů do obchodní politiky prezidenta Donald Trump. Soud poměrem 6:3 konstatoval, že prezident překročil své pravomoci, když většinu cel odůvodnil zákonem International Emergency Economic Powers Act z roku 1977.
Podle většinového stanoviska, které napsal předseda soudu John Roberts, zákon sice poskytuje prezidentovi široké pravomoci, ale explicitně nezmiňuje možnost zavádět cla. Pokud by Kongres chtěl dát hlavě státu tak mimořádnou pravomoc, učinil by tak výslovně.
Tímto rozhodnutím padla významná část Trumpovy tarifní architektury. To však neznamená konec celní politiky. Prezident reagoval téměř okamžitě. Oznámil nové 10% globální clo podle Section 122 obchodního zákona z roku 1974 a následně jej zvýšil na 15 %. Zároveň avizoval otevření několika šetření podle Section 301, která mohou vést k dalším tarifům.
Jinými slovy: soud zrušil jednu cestu, Bílý dům okamžitě aktivoval jinou.
Administrativa má k dispozici také Section 232 zákona o rozšíření obchodu z roku 1962, kterou Trump v minulosti využil k zavedení cel na ocel a hliník. Tyto sektorové tarify nebyly předmětem aktuálního soudního sporu.
Ekonomický dopad rozhodnutí je dvojznačný. Na jedné straně odstranění části cel může znamenat úlevu pro firmy a spotřebitele. Na straně druhé vzniká právní a politická nejistota ohledně toho, která cla zůstanou v platnosti a která budou nahrazena novými opatřeními.
Další komplikací je otázka refundací. Pokud soudní rozhodnutí vyvolá povinnost vrátit miliardy dolarů dovozcům, může jít o administrativně náročný proces. Podle některých odhadů by refundace mohly dosáhnout desítek až stovek miliard dolarů. Část nákladů již mohla být přenesena na spotřebitele, což celý proces dále komplikuje.
Na trhy mělo rozhodnutí okamžitý, ale nejednoznačný dopad. Index S&P 500 nejprve prudce vzrostl, následně část zisků odevzdal a poté opět zamířil výše. Výnos desetiletých státních dluhopisů rovněž vzrostl. Investoři tak zjevně vyhodnocují situaci jako směs pozitivního signálu a nové nejistoty.
Z jednotlivých titulů reagovaly například akcie Nike, které si připsaly růst poté, co firma dříve upozorňovala na negativní dopad cel ve výši 1,5 miliardy dolarů ročně. Podobně akcie Apple otočily ztráty do mírného růstu, přestože společnost již dříve uvedla, že cla ji stála přes miliardu dolarů.
Z makroekonomického pohledu může kombinace zrušených a nově zavedených tarifů působit jako brzda investiční aktivity. Nejistota ohledně obchodních pravidel zvyšuje rizikovou prémii a komplikuje plánování výroby i dodavatelských řetězců.
Investoři tak čelí otázce, zda je aktuální vývoj krokem k větší stabilitě, nebo naopak začátkem nové etapy obchodních sporů. Pokud administrativa skutečně rozšíří cla jinými cestami, může být konečný efekt na ekonomiku podobný jako před rozhodnutím soudu – jen s vyšší právní složitostí.
Pro akciový trh zůstává klíčové, jak rychle se vyjasní finální podoba obchodní politiky. Do té doby lze očekávat zvýšenou volatilitu zejména v sektorech citlivých na dovozní náklady, jako je maloobchod, technologie či spotřební zboží.
