Článek
„Musíme zajistit funkční mobilizační systém a dostatečné zásoby, abychom dokázali rychle a dlouhodobě obnovovat bojeschopnost,“ prohlásil v tomto týdnu náčelník generálního štábu Karel Řehka. „Všechny země, pro které to byl nepříjemný budíček, musejí redefinovat některé své strategické dokumenty včetně mobilizačních plánů,“ uvedla již v roce 2022 ministryně obrany Jana Černochová při rozhovoru k válce na Ukrajině. Proč? Protože mobilizace není legrace ani na papíru.
Československá předválečná armáda měla 200 000 vojáků
V roce 1938 proběhla v tehdejším Československu nejdříve částečná (květen) a následně všeobecná mobilizace (září). Za humny řádil Adolf Hitler a byla jen otázka času, kdy Československo napadne. Obsadil Rakousko, následně české pohraničí a v roce 1939 přišla velká válka. Stalo se tak ve chvíli, kdy se Československo připravovalo na svou aktivní bojovou obranu.
Tehdejší armáda měla v době míru přes 200 000 vojáků a 50 000 záložníků. Masivně probíhala výstavba československého pohraničního opevnění, které bylo na podzim 1938 hotové z jedné čtvrtiny, přesto již obsahovalo 262 těžkých a asi 10 000 lehkých opevnění.
Mobilizace více než 1 200 000 lidí
Tehdejší mobilizační plán z roku 1936 počítal s mobilizací více než 970 000 vojáků, celkem bylo mobilizováno 1 250 000 lidí. K dispozici bylo 350 tanků, 5000 dělostřeleckých hlavní a stovky bojových letounů. K tomu všemu byla funkční logistika, zásobování, technika….
Je rok 2024, za humny řádí Vladimir Putin. V roce 2014 obsadil Krym, v únoru 2021 překročil hranice Ukrajiny, kde válčí dodnes, celé Rusko je ve stavu válečného průmyslu. Ruská demagogie se šíří do světa, propaganda vyhrožuje celému světu, lidská práva v ruské zemi neexistují, kdo se v zemi nepřidá k oficiálnímu proudu, je v zásadě zlikvidován. Jako přes kopírák to připomíná předválečné Německo.
Koncepce mobilizace ozbrojených sil ČR
Současná česká armáda má dlouhodobý personální podstav, do roku 2030 by měla ráda 30 000 profesionálů a 10 000 členů aktivních záloh. Jen jestli to není nedostižná touha náborářů, když celý bezpečností aparát Česka má chronické personální potíže. Nábor do armády drhne, sbor stárne a mladí se do zbraně neženou. Jak bude v takové situaci vypadat současný mobilizační plán?
Mobilizace se řídí platným zákonem o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), současně je k dispozici stále platná Koncepce mobilizace ozbrojených sil České republiky z roku 2013. Jedenáct let starý dokument přiznává, že i přes legislativní ukotvení problematiky „systém mobilizace postupně zastarává“.
Připravených vojáků v záloze ubývá
„Vzhledem k postupnému úbytku počtu připravených vojáků v záloze a minimalizaci množství skladovaného vojenského materiálu je stávající systém schopen jen v omezené míře připravit a dodat potřebný počet vojáků a vojenského materiálu,“ uvádí se v dokumentu. Proto vedení armády v současnosti výrazně akcentuje aktualizaci mobilizačních plánů naší země.
Branná povinnost v době míru je vykonávána na principu dobrovolnosti. Tento princip se za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu mění ze zákona v povinnost a vztahuje se na všechny státní občany ČR ve věku 18 – 60 let. V roce 2012 bylo dle uvedené koncepce v záloze připraveno cca 1 600 000 vojáků s tím, že se počet o cca 60 000 každý rok snižuje. Pokud je tento trend zachován, bavíme se v roce 2024 o cca 880 000 vojácích v záloze. Osobně si myslím, že číslo je menší.
Kde budou fungovat stovky tisíc mobilizovaných?
Jinými slovy, příprava mobilizace musí ze zázemí, logistiky a celkového schématu profesionální armády o dvou až třech desítkách tisíc osob dokázat udělat v krátké době systém pro statisíce vojáků, které může povolat. Takže ve skladech někde musí být statisíce ešusů, jídla, uniforem, zbraní, dek, spacáků, karimatek….. To je výzva v zemi, kde stavba silnice trvá i 30 let.
Nemalé procento branců neabsolvovalo žádnou vojenskou službu. Když přijdou, musí je někdo vycvičit alespoň v minimalistickém rozsahu pár měsíců. Musí být někde ubytováni, musí je někdo převážet. Je na toto všechno armáda připravena? My dnes víme, že v roce 2035 bude 24 nových stíhaček. Máme pár vrtulníků, něco málo tanků a dál? Jakou technikou budeme bojovat, když máme systém nastavený na dvě až tři desítky tisíc osob? A co šlo z historických zásob, už zmizelo na ukrajinské frontě.
Půjdou Češi bránit svou zemi?
Od technikálií se vraťme k systému. Při vyhlášení stavu ohrožení státu bude vyhlášena zvýšená bojová pohotovost, při vyhlášení válečného stavu pak plná bojová pohotovost. Tyto stavy přináší velké množství mimořádných opatření, které musí stát a armáda realizovat. Rozhoduje o nich Parlament ČR. Financování je řešeno nouzovým nebo dokonce válečným státním rozpočtem v kapitole ministerstva obrany. Na vše jsou připravovány koncepty, systémy, mechanismy. Systém ale neřeší nejdůležitější věc.
Jaká je ochota Čechů jít bránit zemi? Přijdou? Ano, vyhýbání se branné povinnosti je postihovatelné, ale víme, v jaké době žijeme. Kolik lidí sedne na první letadlo a opustí kontinent? Víme to?
Pak je tu nemalé procento osob s modrými (zdravotní neschopnost výkonu služby) nebo oranžovými knížkami (absolventi civilní služby), které jsou z branné povinnosti vyjmuty, stejně tak velké množství uprchlíků, kteří podle vyjádření ministerstva obrany nepodléhají v ČR branné povinnosti. Vyjmuti jsou také zaměstnanci nutní pro chod kritické infrastruktury státu.
Mobilizace současného státu není legrace ani v době míru, kdy jsou plány jen na papíře. V době války se připravme na cokoli neočekávatelného.
Anketa
Zdroje:
