Hlavní obsah

Umřel mi zub. Přišla extrémní bolest. A dozvěděl jsem se i další špatné zprávy

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Free fotobanka Pixabay

Podzim jsem strávil cestami k zubaři. Umřel mi zub, na křeslo mě dostala nesnesitelná bolest. Těch špatných stomatologických zpráv bylo ale nějak víc, než jsem čekal.

Článek

Začalo to v létě, podle zubařky byla spouštěčem dovolená u moře a vysoké teploty. Tedy dovolená, strávili jsme tam čtyři dny. Bolelo to už před tím, člověk se ale snaží nelézt k doktorům, když to není potřeba. Tak nasadíte ibáč a doufáte, že to přejde. Nepřešlo, musel jsem k zubaři poměrně narychlo, řeklo by se akutně.

Naštěstí moje zubařka přijímá bolestivé případy. Když přijdete ráno mezi půl osmou a osmou, máte i přednost. Mě to srazilo kolem deváté. Volám do ordinace a slyším, že mě paní doktorka samozřejmě ošetří, ale budu muset počkat. Nevadí, fakt ne. Vyrážím a o 45 minut a 60 kilometrů později platím parkování na fialové zóně a jdu pěšky na polikliniku.

Kdo měl dorazit na vyšetření nedorazil, tak jsem na řadě vlastně jedna radost. Vysvětluji okolnosti návštěvy, ubezpečuji lékařku, že kdyby to nebylo nutné, tak tam neletím, v listopadu mám přeci prevenci. Věří mi a je plná naděje, že jsem dostal do zubu zánět, který vyléčíme. Varuje mě před bolestí, což vnímám jen omezeně, prášky zatím zabírají. Foukne mi do zubu studený vzduch s očekáváním mé bolestivé reakce. Nic.

Zub je mrtvý

Doktorka se zarazí a konstatuje, že je to blbý. Že to musí otevřít a dává mi injekci na umrtvení. Přesouvám se do čekárny, kde pomalu vnímám, jak mi tuhne část obličeje a přemýšlím, co je jako blbý. Stihla vyřešit dva další chudáky a jdu zpátky na křeslo. Bere do ruky vrtačku s nejšílenějším zvukem, co všichni známe. Pouští se do toho. Už při vrtání je to jasné, zub nekrvácí, ale v tomto případě by měl. „Myslela jsem, že tam máte zánět, ale bohužel je zub mrtvý,“ dozvídám se výrok. Vlastně mi nedochází, co to znamená. Jen tak tiše uvažuji, že když je něco mrtvé, není ok.

Přichází první fáze čištění kanálků, což je velká romantika. Jsou tři, dělá s každý samostatně a u jednoho to šije do živého. Moc hezký zážitek. Dostávám provizorní cement a vyrážím svých 60 kilometrů k domovu. V následujících třech měsících minimálně jednou za dva týdny podstupuji stejnou proceduru. „V listopadu máte prevenci, když už to bude klidné bez bolesti, tak to uzavřeme,“ slibuje lékařka při posledním setkání.

Zubařka bude končit

Přijíždím na preventivní prohlídku. V kapse hotovost a vlastně očekávání, čtvrtletní stomatologické dobrodružství bude za mnou. Nic nebolí, dáváme tedy konečnou plombu a dostávám rada, jak uchovat zub co nejdéle v tomto stavu. Hrozí zlomení a tak dále. Člověk si lecos domyslí, na něco je upozorněn. Platím v hotovosti 2000 tisíce. Neptám se, platím. Prostě to tak je, už jsem si nějak zvykl.

Horší zprávy nakonec ale ještě přicházejí. Lékařka bude do dvou let končit, už teď je v důchodovém věku. Konec konců, dneska pracuje jen čtyři dny v týdnu. Mohu za to být rád. Chodil k ní můj tatínek, chodí i maminka. Chodím i já. Jsme spokojený pacient, když mám poruchu, sjedná opravu. Funguji dál. Já vím, člověk vnímá, že když je doktor starší než on, tak to jednou přijde. Když ale vidím, jak to v českém zdravotnictví vypadá, do smíchu mi není.

Ordinaci s pacienty není komu předat

„Chcete ordinaci předat dál i s kmenem,“ ptám se. „Ráda bych, ale není komu. Řeším to už dva roky, ale zatím jsem nenašla nikoho, kdo by to stál. A nebo když stojí, nestojím o to zase já,“ dostává se mi odpovědi. „Ukrajincům to nedám,“ slyším razantní informaci.

„Víte, tady je to teď celé špatně. Když jsem začínala já, nebylo tu pro nového zubaře místo, musela jsem roky čekat. Tenkrát nás v této pražské části bylo na všechny pacienty padesát zubařů. Víte kolik nás je teď? 150 a z toho je 60% Ukrajinců. A v pohraničí lidi nemůžou sehnat zubaře už roky.“

Zdravotní pojišťovna dává smlouvu kam kdo chce

Problém rychle chápu, narážíme na selhání zdravotních pojišťoven při zajišťování dostupnosti péče. Při pohledu na mapu VZP, jakožto té největší je opravdu s podivem, že uzavírá smlouvy s ukrajinskými lékaři ve velkém v Praze, když problémy jsou hlavně jinde, viz mapa na linku níže. Přitom právě zdravotní pojišťovny jsou ty jediné, které mohou efektivně regulovat a nastavovat rozložení poskytované péče. Ale zjevně se tak neděje.

Suma sumárum jsem se dozvěděl, že mi umřel zub, že ze zdravotního pojištění se léčba nepokryla a musel jsem si doplatit, že má dlouholetá zubařka bude končit a není známo, jestli do své ordinace sežene nástupce a že zdravotní pojišťovny neplní svou funkci správně. Příliš mnoho špatných zpráv schovaných za jedním bolavým zubem.

Zdroj údajů o dostupnosti stomatologické péče v ČR:

https://plus.vzp.cz/pro-prakticke-zubni-lekare-poskytovatele/zl-uzavreni-nove-smlouvy-na-pracoviste-v-aktualne-preferovane-oblasti/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz