Článek
A pak jsou lidé, kteří si vezmou půjčku, aby si alespoň jedenkrát v životě mohli užít ten neskonalý luxus a pochlubit se na Facebooku fotkami z nejkrásnějších pláží světa a luxusních restaurací. „Žijeme jen jednou, jenom jednou, a nikdy víc,“ řeknou si a zakoupí letenku.
A tak i Pepa Racek listuje katalogem v domnění, že přece jen by si mohl s manželkou užít báječnou dovolenou, na kterou budou vzpomínat celý život. A to ne ledajakou. „No hele Máňo, támhle Franta od vedle odlétá s manželkou do Dubaje. Prý si chce užít hezkou dovolenou a alespoň jednou v životě se cítit jako VIP. No, je už pár let v důchodu a ještě si chodí přivydělávat jako hlídač do nedaleké fabriky, kde kdysi pracoval jako technik. A ta jeho druhá manželka je přece jen ještě pěkná šťabajzna, co říkáš,“ dobírá si Pepa svou nerozhodnou ženu.
Splácíme sice hypotéku, ale to se nějak zvládne.
„No, hm, sice ještě splácíme hypotéku, ale mně přidali, ty jsi také dostala štědré prémie, tak proč si nevyrazit na pár dní hezky z kopýtka. Dovolená v Chorvatsku ani Itálii mě moc neláká, tam jezdí pomalu polovina našeho města. Ale Dubaj. Dokážeš si představit, jak nám budou všichni závidět. Budeme někdo.“ Zasní se Pepa a už se vidí, jak své bolavé klouby vystaví sluníčku a svou ženu pozve do luxusní restaurace na večeři s výhledem na město plné mrakodrapů. Však si to ta holka moje zaslouží. Dala mi tři syny a já jsem byl ten nejšťastnější táta pod sluncem. Jo, tu dovolenou si zaslouží, holka moje.
„No, ale prý hrozí nějaký konflikt,“ zadumá se Marie. „Říkali to ve zprávách s tím, aby lidé pobyt na Blízkém východě zvážili.“ Tváří se Marie trochu zmateně a přepíná na hlavní zpravodajství. „Ale kdepak, to nás zase straší, víš, jak to bylo s covidem. Na mě si nepřijdou. Podruhé se nachytat nedáme.“ Mistruje hlava rodiny a zhlédne jedním okem nejnovější zprávy na internetu a sociálních sítích.
„Nic nehrozí, podívej. Spousta tamních makléřů dokonce nabízí nemovitosti na prodej, pláže jsou plné, moře teplé, nebe čisté. Jo, máš asi pravdu,“ přitakává Marie. „Viděla jsem tu modelku, Simonu na Facebooku, jak si života v Dubaji užívá,“ přiznává Marie a hledá na sociální síti fotografii s tou chlubící se modelkou, aby ji Pepovi ukázala. Rackovi si zakoupí letenku a vyráží na dovolenou snů. Sotva se stačí ubytovat a porozhlédnout po okolí, je najednou všechno jinak. Rozezní se sirény a nad městem přelétají různé divné stroje zvané drony. Nedaleký hotel, na nějž mají hezký výhled z balkónu zasáhnou úlomky sestřelené rakety a jsou vidět plameny.
Dubajské letiště se uzavírá, městem duní výbuchy. Někteří lidé začínají panikařit, a hledí na sebe s obavami a strachem v očích, zda a jak přežijí. Jiní jsou naopak v klidu a nepřemýšlí nad tím, že se právě ocitli ve válce. Jsou však i takoví machři, kteří se nechají zlákat levnými slevami a na Blízký východ odletí bez ohledu, na vlastní bezpečí. Raketa sem, raketa tam. To by bohdá nebylo, aby Čech jen tak utíkal z místa, kde je tak krásně, levně a bez přílivu dalších turistů. Nám se přece nic stát nemůže. Manželé Rackovi se ale rychle sbalí a snaží se najít nejbližší let do bezpečí. Všechny jsou ale zrušeny.
Dubaj je mraveniště a most mezi kulturami i vrstvami.
Potkávají se se spoustou lidí takřka ze všech koutů světa. Ministerstvo zahraničí nakonec zřizuje linku, na kterou se občané Česka mohou obracet. Mnozí lidé jsou unavení, vyčerpaní, vyděšení. Děti se v reálu setkávají s tím, co znají z počítačových her a dospělým zase dochází, že svět už není bezpečný asi nikde. Při dalším výbuchu Marie se slzami v očích vzpomíná na svou vlast, děti, městečko, v němž doposud spokojeně žili, a všechny ty, které má ráda, zda je ještě někdy uvidí. To pan Novák, vysoce postavený manažer na dovolené se svou milenkou má úplně jiné starosti.„ Jak jen tohle vysvětlím své ženě. Prostě repatriačním letem odletět nemůžeme.
Co kdyby nás zabrala při výstupu některá z kamer a my jsme se ocitli v hlavním zpravodajství. To by byl tedy průšvih. Zůstáváme a uvidíme.“ Lidé se nakonec přihlašují do speciálního systému a do Dubaje jsou poslána speciální letadla zajišťující převoz českých občanů zpět do vlasti. Rackovi mezi nimi vybráni zatím nejsou. Klientů jsou tisíce, zatímco volných míst v letadlech jen pár desítek. A tak lidem nezbývá nic jiného, než čekat, nebo se do bezpečí dostat po svých. Cesta to není lehká a mnohé stojí poslední peníze a také nervy. Nejlíp se má Karlík. Taková stará škola. Zastává názor, že nejlépe se žije v obýváku.
Na stolku lahváče a na obrazovce se hošani honí za mičudou. Když občas přepne na zpravodajství, jen si prohrábne bradku protkanou stříbrnými nitkami. „Hm, Češi,“ hloubavě se zamyslí Karlík. „A v Dubaji. A tolik. To mi teda hlava nebere. Pořád slyším z úst některých politiků, jak se nám tady v té spálené zemi špatně žije. Rodiny brečí, že nemají na nájem a hypotéky, mladí zase nemají kde bydlet, důchody jsou tak nízké, že senioři živoří, snad půl republiky pobírá příspěvek na bydlení a pak všechny ty dovolenkáře nemůže pobrat vládní letka.“
Trocha pokory by neuškodilo.
A pak ti nevděční Češi. Namísto poděkování, trocha pokory a uznání zase brečí, jak je vše špatně a stát se o ně nedokáže postarat tak, jak si zaslouží. Nevychází Karlík z úžasu. „Letadlo malé, čekání dlouhé. A všichni mají jedno jediné přání. Co nejdříve se vrátit do té spálené země, chudoby, svrabu a neštovic. No, a asi už mám moc vypito a vše se mi tak nějak začíná slejvat dohromady.“ A než reportér domluví, plácne sebou na pohovku a sní svůj sen. Doma, ve svém obýváčku, kde je přece jen nejlíp. Zatím. Svět už nikdy nezůstane takový jako před válkou. A to jakoukoliv.
Zdroje:
denik.cz/ze_sveta/cesi-dubaj-letiste-vybuch-dron-utok-20260307.htlm
blesk.cz/clanek/zpravy-svet/834222/peklo-v-dubaji-s-tisici-cechu-turiste-spali-v-garazich-dron-zasahl-letiste-hotely-i-obchodak-html
idnes.cz/zpravy/domaci/dovolena-na-blizkem-vychode-se-turistum-prodluzuje-presto-nekteri-letaji-do-omanu-. A260303_domaci_tml
seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-dubaj-katar-i-bahrajn-na-co-maji-klienti-v-pasti-exotiky-narok-300174
extrasimo.cz/celebrity/simona-krainova-se-pochlubila-rodinnym-dubajskym-uspechem.jnbym4to
