Článek
Není dvakrát lehké vyjít pouze s jedním příjmem, pokud člověk žije sám a bere podprůměrný plat. I já patřím k lidem, kteří na ten průměrný nedosáhnou. Do důchodu mi zbývá jen pár let, a tak jsem se musela rozhodnout, zda se budu honit za kariérou do úmoru, nebo ve svém předdůchodovém věku o něco zvolním a spíše se uskromním. Nakonec jsem dala přednost tomu druhému s tím, že můj zdravotní stav už zdaleka není takový jako před deseti, dvaceti lety.
Nemá cenu se přemáhat, stresovat a pak dlouhé měsíce marodit. A tak jsem si začala v době, kdy jsem byla bez práce vést domácí účetní knihu se záznamy má dáti, dal. Když jsem objevila v peněžence padesátikorunu, vhodila jsem ji do skleničky pro nějaké to malé potěšení. Sklenička se čtyřlístkem byla sklenička pro radost. Takovýto způsob hospodaření s penězi se mi zalíbil a využívám ho dodnes. Do schránky mi chodí spousta letáků a tak je pečlivě prolistuji. Pokud mi některý výrobek padne do oka, počkám si na slevovou akci.
Zároveň mám jak aplikaci v mobilu tak slevové plastové kartičky. Nejvíce ve slevách nakupuji pro své dvě kočičky. Vezmu jim mnohem více mňamek než za normální cenu před slevou. Pokud do supermarketu vyrazím brzy ráno, nejvíce zákazníků je z řad seniorů. Ti berou většinou takřka vše. I to, co možná nepotřebují, ale jak se říká, nekup to za tu cenu. Třeba dvě plata vajíček, pokud je zrovna pro někoho nekupuji bych asi nevzala. Sice je nakoupím o něco levněji, ale nakonec se zkazí. Pokud žiji sama, nakupuji s rozvahou. Nechci zbytečně plýtvat.
Jako zákazník žijící v jednočlenné domácnosti nakupuji výrobky, které stačím spotřebovat. Nejednou jsem však narazila pouze na rodinná balení, třeba chleba. Nakonec jsem ho musela vzít s tím, že nespotřebovaný výrobek začal plesnivět a tak skončil v odpadkovém koši. Myslím, že výrobci by měli více pamatovat také na starší osamělé lidi, kam patří samozřejmě nejvíce senioři a lidé před důchodem. To samé se týká některých cukrovinek.
Někdy je nakupování s letáky docela zábava. Zatímco do jednoho obchodu se zákazníci nahrnou a u pokladem se tvoří nekonečný had, v tom o kousek dál je výrobek nabízený ve slevě dražší třeba jen o korunu, dvě, anebo najdu zlevněné jiné zboží. Setkala jsem se s tím mnohokrát a nakoupila jsem si v klidu a bez stresu. Nejvíce se mi slevy vyplatí u oblečení. Zjara si nakupuji převážně zimní zboží ve výprodeji a na podzim zase to letní. Nakoupím hezké, kvalitní zboží a ušetřím nemalou částku. Nejraději chodím do secondhandu, kde občas za pakatel najdu luxusní výrobek.
Ať už hezkou bundu nebo kabelku. A co mě zahřeje u srdce, že spousta výrobků, které jsem si koupila pochází z recyklace a já se tak nepodílím na ničení a zbytečném drancování přírody. Líbí se mi kožichy, jeden dokonce ve skříni mám. Ale jen umělý. Nedokázala bych na sobě mít kůži ze zvířete, které kvůli mé rozmařilosti zbytečně trpí nebo umírá v bolestech. Když se podívám kolem a kolem, žijeme v nadbytku. A ani to co je drahé, nemusí být kvalitní. Třeba boty. Kamarádka si zcela nedávno koupila vcelku hezké boty za pár tisíc.
Po třetím použití je šla reklamovat. Podpatek nepřežil chůzi po městské dlažbě. Zrovna tak to mám s mobilem. Pokud slouží, proč ho měnit. Šetřit se snažím i doma. Svůj malý byteček jsem oblékla do teplých barev a namísto elektřiny zapálím svíčky. Vykouzlí romantické prostředí a ještě dávají teplo. A také příjemně voní. Žiji skromněji s tím, že kolem sebe nepotřebuji hromadit věci, které nepotřebuji. A také žiji zdravěji. Nemusím se neustále cpát. To, že jsem byla v pubertě obézní mi stačilo. Raději si věnuji za ušetřené peníze nějaký zážitek. Třeba návštěvu motýlího domu v Praze nebo výlet do ZOO.
Slevové akce mám ráda a nestydím se za to. A proč bych měla. Občas koupím ve slevě i vánoční dárek. Prostě ho koupím třeba v létě a věnuji ho především od srdce. Dokonce jsem před lety získala ve slevové akci lázeňský pobyt, který jsem si náležitě užila. Babička vždycky říkala. Peníze se válí na ulici, stačí se jen sehnout.
