Poslední výstřely padly 12. května 1945 na Slivici

Píše se 8. květen 1945. Německo podepisuje bezpodmínečnou kapitulaci a Evropa vyhlížející světlejší zítřky si oddychuje. Ne pro všechny však tento den znamenal zároveň konec války. U městečka Milín a osady Slivice probíhaly tvrdé boje ještě během 11. a 12. května. Právě zde, šest kilometrů jihovýchodně od Příbrami padly poslední výstřely druhé světové války v Evropě. Po podepsání kapitulace Německem se cílem většiny německých vojáků na území Československa stalo především dostat se do amerického zajetí.

Na Příbramsku se přes demarkační linii snažila probít především část armádní skupiny. Postup jim ztěžovaly útoky ze stran českých a sovětských partyzánů a odbojářů. Příslušníci SS i vojáci Wermachtu se za to mstili na civilním obyvatelstvu. Vraždili a ničili vše, co se jim dostalo pod ruku. Jen v osadě Buk přišlo o život pět místních lidí. Celkem bylo civilních obětí sedmadvacet.

Demarkační linie.

Demarkační linie byla původně stanovena z vojenských důvodů. Měla zamezit smísení armád či případnému střetu spojeneckých jednotek. Konkrétně Rudé armády SSSR a armády Spojených států postupujících ze západu. Podle dohody Jaltské konference měla vést po hranici Československa. Na základě vývoje válečných operací na západě Čech ale došlo po dohodě mezi sovětským generálem Antonovem a americkým generálem Eisehowerem k posunu čáry po linii Kraslice-Karlovy Vary-Plzeň-České Budějovice. Sovětský svaz chtěl linií minimalizovat přítomnost americké armády na území Čech.

Německé skupině velel generálporučík Carl Friedrich von Puckler-Burghaus. Dostat se k Američanům pro něj bylo takřka jediné východisko. Jako vysoce postavený esesák by měl v sovětském zajetí problémy a stejně tak, pokud by se dostal do rukou československých úřadů. Puckler vedl mnohatisícové vojenské uskupení složené ze zbytků armádní skupiny Střed Wermachtu, jednotky SS Wallenstein, 4. pluku pancéřových granátníků, 2. pancéřové divize SS a německých uprchlíků ze středních Čech.

Němci, kteří se dostali k Američanům nakonec končili v rukách Sovětů.

Pucklerovo uskupení dorazilo k demarkační linii mezi americkou a sovětskou sférou u Příbrami 9. května. Američané byli na Příbramsku už od 7.května. Proti Němcům, kteří se mstili na civilním obyvatelstvu ale nemohli zasáhnout, protože Němci se nacházeli v sovětské okupační zóně. Rudá armáda byla ještě daleko. Američané začali na žádost Ruska všechny přeběhlé zajatce předávat Rudé armádě. To ale Němci netušili. Pucklerovci se stále snažili s Američany spojit a domluvit podmínky kapitulace do jejich rukou.10. května se od Prahy a z východu začaly do prostoru jihovýchodně od Příbrami přesouvat i sovětské jednotky 1., 2. a 4. ukrajinského frontu Rudé armády.

„Pucklerovi vojáci už byli v bojových pozicích kvůli partyzánským útokům. Zakopali se a využili i terénních překážek na linii Háje, Konětopy a Slivice a na sovětský útok byli dobře připraveni. Měli k dispozici tanky, samohybná a protitanková děla i těžké kulomety. Velitel zbraní SS v Čechách a na Moravě Carl Puckler von Burghaus nařídil zadnímu voji svých jednotek v prostoru Slivice a Milína vybudovat opěrný rajón, který by kryl předpokládaný útok sovětské armády“. (Josef Velf historik).

Osada Slivice.

Je vzdálená od Milína asi kilometr. První zmínka o slivické osadě pochází z roku 1362 (Sliwitz Soli).V osadě se nachází kostel svatého Petra, který založil první arcibiskup Arnošt z Pardubic. Velkou vzácností kostela je socha sv. Petra ze 2. poloviny 15. století. Jedná se o kopii, originál se nachází v Národní galerii. Ani tento kostel nebyl ušetřen bojů konce války. V jedné přestřelce dopadl granát i do jeho prebystáře. Po válce byla v opraveném zdivu na paměť této události osazena symbolická pamětní deska. Věž slivického kostela byla použita také jako vojenská pozorovatelna.

Puckler amerického zajetí nakonec nedosáhl a spáchal sebevraždu.

Sovětské jednotky dorazily k Němcům 11. května dopoledne a útok zahájily těžkým dělostřelectvem. Němci dlouho odolávali. Tvrdé boje trvaly několik hodin. Na výzvy kapitulace Němci nereagovali a stále sledovali cíl probít se přes demarkační čáru. Nakonec podlehli. Kolem půl druhé ráno 12. května 1945 podepsal Puckler v Čimelicích kapitulaci. Za sovětskou stranu kapitulaci podepsal velitel 4. gardové dělostřelecké divize Serjogin a za Američany náčelík štábu 4. tankové divize plukovník Allison. Puckler přesto nadále doufal, že se mu podaří dostat se do americké zóny. Když jej Američané odmítli vzít do zajetí, v rakovické části Čimelic u domku číslo popisné 99 se zastřelil.

Poslední výstřely 2. světové války zazněly 12. května.

Poslední bitvu. která se odehrála na území Československa, připomíná památník odhalený 10. května 1970 nedaleko Slivice. Jeho autorem je akademický architekt Václav Hilský. Kluby vojenské historie, příbramské muzeum a Armáda české republiky na bývalém bojišti pořádají akce k připomínce posledního vojenského střetu druhé světové války v Evropě.

Památník vítězství symbolizují dva samopaly a je varovným mementem budoucím generacím.

Po šesti letech se vrací oblíbená akce, a to Připomínka bitvy u Slivice, která bude součástí širšího programu k příležitosti letošního kulatého výročí.

Památník Vítězství na Slivici u Milína bude v sobotu 10. května 2025 dějištěm vzpomínkového programu k 80. výročí poslední bitvy 2. světové války v Evropě. Akci pořádá obec Milín a Hornické muzeum Příbram ve spolupráci s městem Příbram, Armádou ČR, Policií ČR, Hasičským záchranným sborem Středočeského kraje a kluby vojenské historie.

Program začne v 10 hodin výstavou historické vojenské techniky a výzbroje klubů vojenské historie. Ve 13 hodin bude následovat pietní akt zahájený fanfárami Souboru svatohorských trubačů. Zástupci organizátorů vzdají hold padlým a ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl připomene události spojené s koncem války na Příbramsku. Pomyslným zlatým hřebem programu bude připomínka bitvy, která začíná ve 14 hodin. Její součástí a nepochybně velkým lákadlem budou ukázky bojů, které se odehrály v tomto regionu z 11. na 12. května 1945 a zapsaly se do dějin vojenství jako poslední bitva 2. světové války v Evropě.

10:00 Výstava techniky, výzbroje a výstroje Armády ČR – 13. dělostřeleckého pluku Jince. Statická ukázka techniky a vybavení Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje a Policie ČR. Statická ukázka techniky, výzbroje a výstroje klubů vojenské historie

13:00 Pietní akt u Památníku Vítězství – čestná jednotka, zástupci organizátorů a další čestní hosté, fanfáry Souboru svatohorských trubačů k slavnostnímu nástupu při položení věnců u Památníku Vítězství. Slavnostní zpřístupnění naučné stezky „Poslední oběti 2. světové války na Příbramsku“

14:00 – 15:00 Připomínka poslední bitvy 2. světové války v Evropě – ukázka bojů na Příbramsku v roce 1945

15:00 – 16:00 Dynamická ukázka činnosti Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje, Policie ČR a 13. dělostřeleckého pluku Jince

ROCKOVÉ DUNĚNÍ – doprovodný hudební program

16:30 – 18:30 Koncert skupiny Evakuace

19:00 – 21:00 Koncert skupiny Gentiana

V průběhu programu použité dobové zbraně, uniformy a insignie doplňují historický kontext a nemají za cíl propagaci jakéhokoli státu, hnutí, politického přesvědčení nebo ideologie.

Dokumentární film o bitvě u Slivice z dílny týmu Tajemno a záhady si můžete přehrát zde:

+ Kalendář Google+ Exportovat iCal

Této autentické bitvy jsem se několikrát zúčastnila a odnesla si nezapomenutelný zážitek. A nebýt rudoarmějců, kteří tehdy zachránily mojí maminku, když kolem ní jako šestiletého děvčátka a její maminky létaly německé kulky, možná bych se nikdy nenarodila. Obrovská pocta patří všem, kteří se jednotkám SS dokázali postavit a někdy i tváří v tvář. Československému lidu, partyzánům, vojákům, odbojářům, stejně tak rudoarmějcům a vojskům generála Pattona. Děkujeme, Spasiba, thank you very much. Takováto byla historie, která se může kdykoliv zopakovat. Lidstvo je nepoučitelné.

Zdroje:

https://ct24.ceskatelevize.cz>clanek>domaci>evropa-uz-slavila-mir-u-slivice

https://www.muzeum-pribram.cz/detail-akce/pripominka-bitvy-u-slivice

www.muzeum-pribram/czhornicky-skanzen

www.pribram.cz