Článek
A když už najdeme vytoužený pobyt a naše srdce zaplesá, po přečtení menších detailů po chvilce upadneme do smutku. Pokud nechceme pokoj sdílet s úplně cizím člověkem, nebo nechceme vzít kamarádku, které bychom museli dát pusu na zámek, a poslouchat neustálé nářky, jak to a ono nejde, tam nemůže protože.., musíme zkrátka vytáhnout mnohem větší obnos. Zkrátka za jednolůžkový pokoj si připlatíme o několik stovek víc, než třeba páry, přátelé nebo rodiny s dětmi. Na osamělé musí být přísnost, jakoby se většina cestovek domluvila proti těm, kdo zůstali single.
Ne každý má bohužel partnera nebo přítele. Osamělých lidí začíná přibývat, zvláště ve starším věku a spíše žen. Buď jsou dávno rozvedené nebo ovdověly. Za teplých večerů, jaké tento měsíc začíná nabízet jsme seděly s naší „babskou“ partičkou na jedné z předzahrádek oblíbené restaurace. Vesele jsme štěbetaly, smály se a vzpomínaly na mladá léta, která navždy odkráčela kamsi za humny. Když došla řeč na dovolenou, jedna z z žen, rázná Hedvika doslova vyprskla:„ Už mě to všechno začíná štvát. Chtěla jsem vyrazit za sluníčkem do Řecka, ale když mi sdělili cenu za ubytování v jednolůžkovém pokoji, jen jsem valila oči.
Příplatek za osamělost někdy zabolí.
Za mou osamělost, protože můj manžel odpočívá už nějaký ten pátek na pravdě boží, bych si připlatila pomalu třetinu pobytu navíc. No, a pak abych tedy vyrazila s kufrem naládovaným paštikami, zavařeninami a řízky. Tak jako tenkrát, za starých dobrých časů jak se říká. Nakonec jsem to vzdala a vyrazím na pár dní na Moravu za vinaři. Mám tam kamaráda z dětství a zve mě již několik let. A sluníčka si tam snad také užiji do sytosti. Léto bývá hezké i u nás. A teplé taky.
Někdy až moc. Ale to moře, nádherné památky, to vše mi bude přece jen chybět". Po chvilce se trochu zklidnila, ale ústní koutky jí ještě nějakou dobu cukaly. Byla pěkně naštvaná, i když se se to snažila zamaskovat ne příliš upřímným úsměvem.„ Je to holt diskriminace nás starších a pokročilých", snažila se dusnou atmosféru odlehčit další z účastnic vinných orgií Hanka.„ Co ale naděláme", odpověděla jen tak letmo opět Hanka, a pohlédla na dno poloprázdné sklenky.„ No, a ve víně je pravda, tak to alespoň vidíte", opět si vedla svou Hedvika.
Chlapi odnaproti museli mít z našeho babince pěknou švandu. Ti takové věci příliš neřeší. Raději než k moři vyrazí na kolo, pořádnou grilovačku, do hor nebo si užijí fotbálek.„ To už neřešte holky", přidala jsem se. „Před lety jsem vyrazila do lázní, na wellness pobyt. Úplně sama a do neznáma. Jednolůžák jsem zbytečně připlácet nechtěla, a tak jsem se nechala překvapit, s kým budu mít na pokoji tu čest. Právě jsem oslavila Kristova léta, a tak jsem si myslela, že mi na pokoj dají přibližně starou ženu. A víte, koho jsem měla za spolubydlící? Pětapadesátiletou ženu.
Sbalila jsem svých pět švestek a na tři týdny odcestovala do Španělska.
Tehdy mi připadala hodně stará. No, a"? Ozvala se doposud zamlklá Kristýna.„ No co by, s paní byla náramná legrace, taková ta správná babička. Měla už vnučku. Byla hodně sečtělá, a také mě toho dost naučila. Jediná vada na kráse byla, že v noci chrápala jako vlk". Na svou osamělou dovolenou jsem jela ještě několikrát a pokaždé potkala partu správných lidí. Dokonce jsem strávila tři týdny ve Španělsku, kde jsem se dokonce sžila s místními. Od jednoho pouličního malíře jsem si dokonce odvezla vlastní portrét.
A v Chorvatsku jsem byla ubytovaná v pokojíku s babičkou a její vnučkou Eliškou. Babička už špatně chodila, a tak jsem brala Elišku na výlety za poznáním. A také ji naučila plavat v moři. Malá se vody do té doby bála. Dovolenou může být fajn, pokud narazíme na ta správné lidi. A někdy můžeme potkat někoho, na koho budeme třeba celý život vzpomínat, tak jako já na své spolubydlící. Ne všechny ženy měly ale takové štěstí jako já. Helenka, další z účastnit našeho posezení sdílela v Itálii pokoj s feťačkou, a to prý bylo skutečné peklo. Holka se nakonec sbalila, a zmizela neznámo kam. A Libuška si užila týden na pokoji v lázních s depresivní ženou. Nikam nechodila, a všichni a vše bylo špatné. Single dovolená je asi jako sázka do loterie.
Zůstat sám žádná výhra není, i když jak pro koho. Ale tím, jak populace stárne a osamělých lidí bude spíše přibývat, časem se přizpůsobí i cestovní kanceláře, hotely. V Rakousku už je to celkem běžné, jen Česko je v mnohém stále pozadu. Přesto i osamělí lidé mohou do cestovního ruchu přinést peníze, a ne málo. A tím, že turista zbytečně nebude připlácet jednolůžkový pokoj, dá si třeba dobrou večeři, připlatí si výlet za památkami, koupí suvenýry pro radost i vzpomínky. Rozdělovat zákazníky je tak trochu přežitek ve 21. století.
Dovolenou si chci především užít, poznat nové, a ne přicházet do cestovní kanceláře s vepsaným stigmatem na čele:„ to je ta osamělá, takže za příplatek". Ne každý si osamělý život vybral dobrovolně. Bohužel, opravdových přátel a kamarádů, s nimiž bych tak ráda trávila čas odpočinku, ať už u moře nebo v našich krásných lázních jsou plná nebesa.
