Putování za záhadným Tutanchamonem v Praze bylo fascinující.

Pyramidy, krásní lidé a záhadné znakové písmo, kterému jsem nerozuměla. Podívat se do Egypta za zajímavou kulturou a památkami, z nich ucítím závan dechu pradávné historie byl, a je mým snem, který si snad jednou splním. Je tak tajůplný a snad bychom si jako lidstvo z dávných civilizací měli vzít příklad. I Egypt je důkazem toho, že historie se opakuje a bez válek a bojů to šlo málokdy. Ať už z vůle bohů či člověka toužícího dobývat a plenit další a další území.

Nakonec e mi přece jen poštěstilo a byla svému snu o trochu blíž. Měla jsem možnost navštívit výstavu Tutanchamon v pražských Letňanech, ze které jsem si odnesla fascinující zážitek. Dokonce jsem měla tu možnost nahlédnout do faraonovy hrobky a prolétnout časoprostorem s pomocí virtuality. Tolik zlata jsem v životě ještě neviděla. Zlatá faraonova maska, rakev, schrána, šperky zdobící nejen živého Tutanchamona, ale též jeho mumii. A tak jsem po Tutanchamonovi trochu více zapátrala.

Zaujala mě už to, že na trůn usedl už jako devítiletý chlapec. Když to porovnám s dneškem, byl vlastně ještě dítě, chlapeček, a už na jeho bedrech ležela budoucnost Egypta. Samozřejmě, že k sobě měl spoustu rádců a dalších úředníků, ale když si představím dnešního devítiletého chlapce, že by se ujal presidentského úřadu. Je až s podivem, kolik tisíce let uplynulo od před Kristem a po Kristu. Dokonce jsem na jedné informační tabuli objevila rok 2025 před naším letopočtem.

Faraon Tutanchaton, jak se původně jmenoval, vládl v letech 1347-1339 př. n. l. v době velké slávy 18. dynastie. Svým trůnním jménem se jmenoval Nebcheprure. Na trůn se poprvé posadil teprve jako devítiletý chlapec a vládl devět let, zemřel v osmnácti záhadnou smrtí.

Princ Tutanchaton vyrůstal na královském dvoře v Achetatonu. Jeho otec byl faraon Achnaton (Amenhotep IV. ) a matka pravděpodobně Kije, Achnatonova druhá manželka. Nemůžeme vyloučit ani otcovství Amenhotepa III. Egyptologové stále vedou spory, kdo vlastně Tutanchamon byl. Je také docela možné, že do královské rodiny vůbec nepatřil.

Tutanchamon patří k nejproslulejším faraonům vůbec. Způsobil to objev jeho hrobky, která byla kompletní i s pohřební výbavou.  Je to paradox, protože pro egyptology je jedním z nejméně významných panovníků v historii celých egyptských dějin a mnoho se toho o něm stále neví.

Význam jména Tutanchaton není úplně jasný. Může znamenat „příjemného života je Aton“ , „živoucí obraz Atona“ nebo také „mocný je Atonův život“.

Tutanchaton byl u dvora svého otce nezávislý. V Achetatonu se neklaněl Atonovi, ale uctíval Atuma, který podle pověstí stvořil počátek. Princ se veřejného života příliš neúčastnil, držel se spíše v ústraní. Jeho jméno se zřídka objevuje v některých textech, ale na stélách a v hrobkách už nefiguruje.

Tutanchaton se oženil s Achnatonovou třetí dcerou, krásnou princeznou Anchesenpaaton. Anchesenpaaton byla dcera královny Nefertiti a Achnatona. Při svém sňatku byl princ Tutanchaton ještě dítětem a princezna mladá dívka.

Jeho rádce (preceptor) byl vysoký hodnostář Aje a generál Haremheb, který velel egyptskému vojsku. Aje byl „božský otec“ a vrchní velitel jednotek bojových vozů. Haremheb byl muž s nesmírnou mocí a byl skutečným vládcem Egypta, ale zatím zůstával v ústraní. Jeho chvíle teprve měla přijít. Princova korunovace se konala v Thébách, kam se celý královský dvůr vrátil, když opustili Achetaton vybudovaný jeho otcem Achnatonem.

Tutanchaton opustil Atonovo učení a vrátil se zpět k tradičním bohům Egypta. Se svou manželkou Anchesenpaaton přijali nová jména – Tutanchamon a Anchesenpaamon. Jeho otcem Achnatonem zavržený a zakázaný bůh Amon se opět dostává k moci.

Tutanchamon dal opravit všechny chrámy a ostatní památky, aby se do Egypta vrátilo božstvo, které bylo vyhnáno Atonem. Amonovi, ke kterému měl obrovskou úctu, dal vystavět nepřeberné množství nových soch, které se nalézají v Thébách.

Tutanchamon se nechával zpodobňovat klasicky jako každý faraon, tedy jak poráží své nepřátele. Skutečnost bylo ale jiná, Tutanchamon pravděpodobně žádné tažení nikdy nepodnikl. Za jeho vlády se mezinárodní situace příliš neměnila. Generál Haremheb měl od krále plnou moc, byl „vyvolenec krále“ a díky tomu zmařil pokusy nepřátel o invazi.

V šestém roce vlády faraona Tutanchamona dosáhl věku patnácti let a už nebyl dítě. Začal se podrobně seznamovat s povinnostmi krále a učit se vedení státu. Aje a Haremheb byli schopní rádci a jejich učení pro Tutanchamona znamenalo mnoho.

Osud je nevyzpytatelný a Tutanchamon v osmnácti letech nečekaně zemřel. Hovoří se také o královraždě ze strany Haremheba, který usiloval nejen o dvojitou korunu, ale také o krásnou královnu Anchesenpaamon. Jeho hrobka nebyla zdaleka hotová a proto museli vybrat náhradní hrob. Vybrali malou skromnou hrobku,  možná určena Ajemu.  Dělníci měli přesně sedmdesát dní na to, aby hrobku připravili. Pohřeb faraona Tutanchamona a obřad otvírání úst královské mumie řídil „božský otec“ Aje.

Po smrti Tutanchamona se začaly dít zvláštní věci. Kráslovská vdova Anchesenpaaton napsala dopis chetitskému králi, ve kterém mu oznámila smrt faraona a požádá jednoho z jeho syna za manžela. Klínopisná verze dopisu se dochovala.

„Můj manžel zemřel. Ty máš dospělé syny. Pošli mi jednoho z nich. Provdám se za něho a udělám z něj krále Egypta. “

Diplomatické sňatky byly zcela běžnou záležitostí, ale dosadit na trůn chetitského prince byl neskutečný plán. Egypt by Chetitu na trůn nepřijal. Chetitský král Šupiluliuma na královny žádost odpověděl otázkami.

„Kde je syn krále Tutanchamona? Zemřel snad?“

Po prozkoumáná celé věci král Šupiluliuma skutečně svého syna poslal, který však do Egypta nikdy nedorazil. Po cestě byl zavražděn nebo zadr­žen, což jen zvýšilo napětí mezi Egyptem a Chetity. Jeho vraždu může mít na svědomí také právě generál Haremheb nebo Aje.

Po smrti faraona Tutanchamona se Anchesenpaaton musela vdát za Ajeho, svého dědečka. Jedině Anchesenpaaton měla dědické právo a Tutanchamon neměl žádného mužského potomka, který by zdědil korunu. Aje se stal faraonem.

Zlatá maska kryjící mumii Tutanchámona v rakvi
Kija (manželka Achnatona)Narození1341 př. n. l.
El AmarnaÚmrtí1323 př. n. l.
MennoferHrobkaKV62Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nebcheperure Tutanchamon byl faraonem Horního a Dolního Egypta, 11. faraon 18. dynastie. Vládl jen 9 let, přibližně v letech 1333–1323 př. n. l. (uvádí se i jiná jen nevýrazně odlišná data).[2][3][4][1] Jeho hrobka byla objevena až v roce 1922.

[editovat | editovat zdroj]Odkrytí hrobky

Související informace naleznete také v článku Tutanchamonova hrobka.

Víra v existenci hrobky Tutanchamona v Údolí králů vyplývala z předchozích vykopávek Theodora M. Daviese v letech 1908–1909[5] kdy se našel úlomek fajánsové nádoby se jménem Tutanchamona v blízkosti pravděpodobně identifikované menší hrobky Aye, následníka Tutanchamona. Později byly v Metropolitním muzeu umění v New Yorku identifikovány další fragmenty pocházející z pohřebního ceremoniálu Tutanchamona. Hrobka byla Howardem Carterem objevena 4. 11. 1922 po delší době neúspěšných pátrání v zásypu po budování hrobky Ramesse VI. (budované zhruba v letech po 1145 př. n. l.) KV9 a pod vrstvou zbytků chýší dělníků. V kritický den byl odkryt první schod schodiště mířící do svahu. Po odkrytí vchodu do hrobky a vyklizení vstupní komory se objevila neporušená zeď s pečetěmi strážců údolí. Po Carterem pečlivě vedených pracích byl odkryt vstup do pohřební komory zaplněné pohřební výbavou a nepoškozenými sarkofágy Tutanchamona.[6]

Faraon Tutanchamon je nejznámější panovník z celé egyptské historie. Zapříčinil to Howard Carter, když v roce 1922 objevil jeho nevyloupenou hrobku. Jeho mumii našel až o tři roky později.

Tutanchamonova hrobka – objev, který vyvolal šílenství

Objevení Tutanchamovovy hrobky v Egyptě patří k nejvýznamnějším archeologickým objevům všech dob. Co vlastně Howard Carter v roce 1922 v Údolí králů objevil? A co v hrobce uvidíte dnes?

Do současnosti bylo v Údolí králů objeveno 62 hrobek, ale ne všechny však patřily faraonům. Každá z hrobek nese označení KV, tedy Kings Valley, což znamená právě Údolí králů a také pořadové číslo hrobky, které bylo udělováno po objevení. Všechny hrobky nejsou přístupné veřejnosti, neustále na nich probíhají archeologické práce a renovace, a tak se počet turisticky přístupných hrobek každým rokem mění.

Abyste se mohli v Údolí králů podívat dovnitř Tutanchamonovy hrobky, potřebujete k tomu zvláštní – dražší vstupenku, než jaká platí pro vstup do ostatních přístupných hrobek v oblasti. Jakmile projdete vchodem do údolí, narazíte na odpočívadlo, kde si můžete koupit předraženou balenou vodu a nealkoholické nápoje. Za vstupem na turisty čeká hlučný traktor nazývaný „tuf-tuf“, který má plnit funkci vláčku a rozváží návštěvníky až k hrobkám.

Největšímu zájmu ze strany turistů se těší hrobka Tutanchamona a Ramesse VI., před nimiž bývá také nejdelší fronta. Čekat pod žhavým egyptským sluncem dlouhé minuty, než se na vás dostane řada, může být dosti vyčerpávající. Pokud si myslíte, že se vám poté, co do hrobky vstoupíte, nějak uleví, jste na omylu. I když utečete ostrým slunečním paprskům a vydáte se po dlouhém příkrém schodišti do nitra hrobky, ještě se pěkně zapotíte. Čím níže totiž sestoupíte, tím je teplota vyšší a vzduch vlhčí.

Tutanchamonova hrobka, která je ze všech hrobek na tomto nesmírně bohatém archeologickém nalezišti nejnavštěvovanější, byla objevena vlastně úplně náhodně v roce 1922 archeologem Howardem Carterem. Příběh jejího objevení je opravdu zajímavý a určitě stojí za zmínku. Howard Carter se narodil v roce 1892 a do Egypta poprvé přijel v dospívajícím věku. Začal zde pracovat jako pomocný kreslíř při kopírování nástěnných maleb. V roce 1988 vstoupil do služeb Egyptského úřadu pro starožitnosti a pracoval jako inspektor, jehož oblastí působnosti se stal Horní Egypt.

Údolí králů jej doslova fascinovalo, protože byl přesvědčen, že se v něm nachází obrovské množství doposud neobjevených hrobek králů. Kontaktoval proto bohatého anglického aristokrata lorda Carnarvona, který jej finančně podpořil, aby mohl začít s vykopávkami. Carnarvon byl také nadšeným archeologem a tak oba společně, ale bohužel neúspěšně, prozkoumávali oblast po dobu více než deseti let. Carnarvon nakonec ztratil trpělivost a práce vzdal. Navíc prohlásil, že již dále není ochoten vykopávky financovat, protože v nich nevidí žádnou budoucnost.

Rozhodujícím dnem byl 4. listopad roku 1922, kdy kopáči narazili na část schodiště. Po jeho kompletním odkrytí se před nimi objevil zazděný vchod, na jehož omítce byla patrná pečeť doposud málo známého faraona Tutanchamona. Ten vládl přibližně v letech 1333 – 1323 před Kristem, na trůn nastoupil již jako osmiletý a vládl pouhých deset let. Zemřel v osmnácti či devatenácti letech, pravděpodobně na gangrénu po zlomenině stehenní kosti, ke které přišel při pádu z vozu. Tutanchamon byl 12. faraonem 18. dynastie, synem Achnatona.

Sám Carter hrobku odpečetil a dal Carnarvona o nálezu telegraficky informovat. Ten neváhal a už 23. listopadu byl v Egyptě. Několik dalších dní trvalo, než se podařilo otevřít dveře do hrobky a zpřístupnit tak chodbu za nimi. Až 26. listopadu narazili na druhé neporušené vstupní dveře, z nichž bylo potřeba odstranit jen několik kamenů. Carter tak měl konečně možnost nahlédnout do prostoru, který se rozkládal za nimi. Když se ho Carnarvon zeptal, jestli tam něco vidí, Carter odpověděl: „Ano, nádherné věci“. To ještě netušil, že objevil úkryt těch nejnádhernějších pokladů a uměleckých děl, jaké kdy byly nalezeny.

A co vše bylo v Tutanchamonově hrobce objeveno? Hrobka ukrývala více než 3500 předmětů – vše, co mohl faraon potřebovat ke svému životu v záhrobí. Šlo o pozlacené truhly plné šperků, léky, psací potřeby, suroviny k přípravě jídla, repliky tisíců nástrojů nejrůznějších řemesel, zbraně, alabastrové vázy ve tvaru lotosu a poupat, olejové lampy, jemně tepané a zdobené truhly, nosítka, židle a křesla, faraonův trůn, toulce, luky a šípy. Nechybělo kultovní oblečení z leopardí kůže, tisíce zlatých růžiček vyšitých do oblečení, žezlo z masivního zlata, množství šperkovnic vykládaných alabastrem, slonovinou či ebenovým dřevem. Objevena byla také řada modelů lodí, nesčetné množství šperků zhotovených z nejvzácnějších materiálů, zlaté sošky, rozmontované slavnostní a válečné vozy. Dojemný byl také objev dvou sestav malinkých sarkofágů, které se skládaly do sebe a byly v nich uloženy mumie mrtvých novorozených dcer královského páru. O tři roky později pak Carter učinil další ohromný objev, dne 25. října 1925 otevřel zlatý sarkofág, v němž se skrývala mumie Tutanchamona.

Předmětů, které v Tutanchamonově hrobce archeologové nalezli, bylo tolik, že Carterovi trvalo dlouhých deset let, než je všechny stačil zaevidovat, přemístit a katalogizovat.  Carterův objev však odstartoval novou vlnu archeologického šílenství. Archeologové po celém světě byli najednou přesvědčeni o tom, že naleznou také takový poklad plný nádherných předmětů, které ležely po tisíce let netknuté a ukryté hluboko pod zemí. Cartera čekalo těžké období, musel pracovat na záchraně těchto pokladů, ale zároveň měl povinnosti uspokojovat zájem světových médií a prominentních návštěvníků. Ve 20. letech 20. století tak vypukla doslova „Tutanchamonie“.

Nešlo jen o posedlost po dalších objevech, ale také o propagaci faraonova jména ve světě. Například kabaretní scéna v Paříži zavedla do programu výstup s názvem Tutanchamonova bláznovství, v Londýně bylo zamýšleno o pojmenování prodlouženého úseku metra na Tutancamden a v Rusku zase Tutanchamonovy pohřební komory inspirovaly pracovníky mauzolea na Rudém náměstí k tomu, aby balzamovali Leninovo tělo roztokem vyrobeným podle staroegyptských receptur. Tehdejší papež Pius XI. o Tutanchamonovi dokonce prohlásil, že nejde o jeho exhumaci, ale o vzkříšení.

Přestože Carter a Carnarvon za svůj objev sklidili velký úspěch, věděli, že nalezli hrobku mladého panovníka, který jistě nedosahoval takového významu, jako jiní staroegyptští králové. Lze si tak jen stěží představit, co by mohlo být nalezeno v nedotčených hrobkách takových faraonů, jako byl Ramess II. nebo Amenhotep III. S největší pravděpodobností by byly předměty z Tutanchamonovy hrobky zahanbeny.

Dnes je Tutanchamonova hrobka velkým turistickým lákadlem, ale bohužel asi většinu návštěvníků její obsah zklame. Kromě toho, že je relativně malá a vyzdobeny v ní jsou pouze stěny pohřební komory, tak již neobsahuje žádný z pokladů, které v ní byly objeveny. Veškeré zde nalezené věci byly odvezeny do Egyptského muzea v Káhiře. Návštěvníci zde tak mohou obdivovat pouze žulový sarkofág.

Fotografie použité ve článku pořídil Harry Burton (1879-1940), anglický egyptolog a fotograf, který byl důležitým členem týmu Howarda Cartera. Harry Burton mimo jiné zdokumentoval kompletní postup vykopávek a katalogizace předmětů z Tutanchamonovy hrobky.

Tutanchamon se narodil ve 14. století před naším letopočtem na královském dvoře. Jeho otec Achnaton IV. byl panovníkem ve starém Egyptě, jeho matkou byla pravděpodobně faraonova sestra. Tutanchamon usedl na trůn po smrti otce v pouhých devíti letech.

Známá podoba Tutanchamona z posmrtné masky neodpovídala realitě, jde jen o idealizovanou tvář. Skutečnou podobu faraona ukázaly až novodobé modely.)

Egyptu nakonec vládl pouhých devět let. Faraon měl celý život problémy s chůzí, jak naznačuje i více než sto holí nalezených v jeho hrobce.

„Význam Tutanchamonovy vlády byl především v tom, že se vrátil k mnohobožství, a tudíž i k tradičně egyptsky pojímanému společenskému a světovému uspořádání a k tisíciletým hodnotám předků. To ve výsledku vedlo ke stabilizaci vnitřní a zahraniční politiky a života Egypťanů.“

Důvod jeho předčasné smrti pravděpodobně také souvisel s dolními končetinami – Tutanchamon měl zemřít poté, co se mu do otevřené zlomeniny nohy dostala těžká infekce. Následníka trůnu po sobě nezanechal, dvě jeho dcery zemřely krátce po porodu.

Vykopávky Howarda Cartera sponzoroval mecenáš lord Carnarvon, který sdílel archeologův zájem o starověký Egypt a na otevření hrobky se přijel osobně podívat. Po pár měsících ale 56letý muž chatrného zdraví zemřel. Autor příběhů o Sherlocku Holmesovi sir Arthur Conan Doyle, který jinak neměl s výpravou nic společného, následně prohlásil, že důvodem úmrtí mohla být faraonova kletba. Média, pro která byl objev hrobky vděčným tématem, se teorie chytla a zrodila se pověst, která se s otevřením starověkých hrobek pojí. Obava z kletby byla údajně také důvodem, proč Egypťané, kteří s vykopávkami pomáhali, odmítali za Tutanchamonem vstoupit.

Podezřelá úmrtí v souvislosti s objevem v následujících deseti letech pokračovala – lidé umírali na udušení, horečku, zápal plic nebo také při atentátu. Vědci na jednu stranu souhlasí, že by některé skony mohly mít souvislost s nálezem, odmítají ale verzi s kletbou.

Například za smrt lorda Carnarvona mohlo zanícené komáří kousnutí. Další nemoci archeologů souvisely pravděpodobně s plísněmi, které na mumiích dlouhou dobu přežívají. Lékařský časopis The Lancet uvádí, že když experti zkoumali v 70. letech minulého století mumii faraona Ramesse II., nalezli na ní 89 různých hub, z nichž některé z nich mohou způsobit zdravotní potíže především lidem s oslabenou imunitou.

Howard Carter zemřel až v roce 1939 na nádorové onemocnění na lymfatických uzlinách. Bylo mu 64 let.

Zde se můžete na předměty jako je faraonův sarkofág či skutečná staroegyptská mumie podívat v panoramatické prohlídce z brněnské výstavy Tutanchamon: Jeho hrobka a poklady.

Hrobka Naleziště Schrána Sarkofágy Sošky Výzdoba Vůz Trůny Mumie

Hrobka

https://www. egyptologie.cz>tutanchamon

Výstava Tutanchamon – jeho hrobka a poklady se koná v PVA Expo Praha Letňany. Otevřena bude od 7. prosince 2024 do 30. června 2025. Návštěvníci mohou vidět přibližně 1000 exponátů, které byly objeveny při vykopávkách, a prožít dobrodružství odhalení Tutanchamonovy hrobky a jeho zlatého pokladu.

Zobrazit vše Tutanchamon – Jeho hrobka a poklady – unikátní …
Originální výstava Tutanchamon – jeho hrobka a poklady představuje největší …5/5(3)
Datum ukončení: 30. čvn 2025
Datum zahájení: 7. pro 2024
Umístění: Beranových 667, Praha 9, 199 00
tutanchamon praha 2025