Článek
Lásku a víru ti dám a naději si ponechám. Ano, naděje, ta umírá vždy jako ta poslední. To malé modré světýlko na konci tunelu, které najednou zničehonic zabliká, když je nám nejhůř a myslíme si, že na svých bedrech neseme všechnu tíhu světa. Když jsem byla malá holčička, vždy před spaním mi babička udělala prstem křížek na čelo a naučila mě krásnou modlitbičku, kterou si nesu v srdce po celý svůj život. „Andělíčku můj strážníčku, opatruj mi mou dušičku, ve dne v noci při mě stůj, mou dušičku ochraňuj.“ S anděly jsem se setkala až jako dospělá, ale vím, že mě provází již od dětství. Bez nich, bych tady už pravděpodobně nebyla a tento článek nikdy nenapsala. A moc jim děkuji za jejich neustálou bdělost, pomoc a ochranu.
Vždy před spaním zapálím svíčku a tiše promlouvám ke svému andělu strážnému. Neznám jeho jméno, ale pojmenovala jsem si ho Daniel. Toto biblické jméno se mi líbí. Vždyť to byl právě anděl, kdo zachránil Daniela před plameny v ohnivé peci. „Anděli můj strážný, vím, že jsi tady se mnou můj příteli. Objímáš mě svými křídly a jemně hladíš po vlasech. To čechrání obzvláště miluješ. Usmíváš se, když jsem šťastná, a jsi smutný, když pláču. Vím, že jsi přišel na tento svět v den, kdy jsem se narodila. Byl jsi mi přidělen jako ochránce. A až jednoho dne plamínek svíce mého pozemského života navždy pohasne, budeš to právě ty, kdo mě převede přes most zapomnění zpátky domů. Navrátím se opět tam, odkud jsem přišla. Do domu svého Otce. Boha živého, který mi, svému lidskému dítěti vdechl život.“
Tělo tady zůstane, odejde jen duše. Prach jsem a v prach se obrátím a s sebou si nevezmu vůbec nic. Jen knihu života pozemského zvanou svědomí. Jelikož jsem hříšná bytost, tak jako ostatně každý z nás, nechovala jsem se vždy vzorně, ani nebyla svatá. A moji andělé byli vždy v pohotovosti. Vzpomínám si, když jsem se jako mladá slečna jednoho dne skácela k zemi a upadala do bezvědomí. Dodnes lékaři nezjistili, co se mi tenkrát vlastně stalo. A v sanitce se mi najednou přehrál můj krátký život. Zcela zřetelně jako na filmovém plátně. Spatřila jsem se jako miminko, pak batole i školačka. A už tehdy mě všechny ty špatné věci a skutky, kterých jsem se dopustila, hluboko zabolely u srdce. Jakoby mnou projel meč. A můj dosavadní život se začal postupně měnit.
Stala jsem se jinou bytostí, citlivější, pokornější, i když vždy nešlo úplně zabránit něčemu špatnému, čehož jsem později litovala. V jeden čas jsem stála až na samém vrcholu bájného Olympu. Vypracovala jsem se doslova od píky, podstoupila spoustu tvrdých zkoušek, kdy jsem příliš nechápala, jak se mi vlastně podařily zvládnout. Lidé si mě začali více vážit, sklízela jsem obdiv. A také jsem se setkala s mnoha zajímavými lidmi, které bych jinak nepoznala. Podívala jsem se na zajímavá místa. Dnes už vím, že při mě stáli andělé. A také mě varovali, avšak já jsem je příliš nevnímala. Byla jsem opitá svým životním úspěchem, o jakém jsem nad knížkami snila jako malá holčička.
Vše jsem si musela doslova vybojovat, zdolat mnoho překážek, najít své místo pod sluncem a také se pěkně spálit. A ne jednou. Najednou jsem měla spoustu přátel, aniž bych věděla, že si na prsou hřeji hady a kolem chodí spousta lačných hyen. Příliš jsem otevírala své srdíčko na potkání a svěřovala se se svými bolístkami. Mnozí se mi chodili vyzpovídat, zahlcovali mě vlastními problémy, neúspěchy a já jsem měla pocit, že víc žiji jejich život než ten svůj.
Začala jsem se najednou cítit ze všeho a ze všech unavená a vyšťavená, že jsem sama začala nejen chybovat, ale i pochybovat o sobě samé. A spousta „přátel“ vycítila svou šanci. Zaměřili se na mé citlivé místo a v ten, pro mě ne nepříhodnější čas, mi podrazili nohy. Z bájného Olympu jsem najednou ani nevím jak spadla do hnoje. Cítila jsem se zklamaná, zrazená. Přestala jsem lidem věřit a na nějaký čas jsem se uzavřela sama do sebe. Když jsem byla na samém dně, neobjevil se jediný „přítel“ minulosti, nepodal pomocnou ruku. Koho by zajímal nějaký padlý anděl s jedním křídlem a tím druhým ulomeným, co sám nedokáže vzlétnout.
Říká se, že Bůh nějaký čas nechá člověka na dně, aby pochopil a snad se i polepšil. Ale nepošle ho do pekla. A když vidí, že všeho s pokorou lituje, kaje se a snad časem dokáže i odpustit, sobě i nepříteli, dá mu k ruce opravdového přítele. Toulala jsem se městem, jen tak bezmyšlenkovitě, když jsem najednou pocítila neodolatelné nutkání vejít do knihkupectví. Jen jsem se tam trochu rozhlédla, padla mi do oka knížka Andělé v mých vlasech od Lorna Byrne, která hezky popisuje andělský svět a setkání s nimi. Prohlédla jsem si ji, prolistovala a zase vrátila na místo. Mé hluboké nitro však volalo, ať si ji vezmu. A když jsem ji opět měla v ruce, zalilo mě příjemné teplo a v srdci jsem cítila klid a snad i lásku. I když jsem hned nepochopila od koho. Byl to můj anděl strážný, který mě tímto uvedl do zcela nového a pro mě doposud zcela neznámého světa.
Do světa bytostí, kterých se nemusím bát. A pokud k nim budu promlouvat, nalezneme spolu hezký vztah a oni mě nikdy nenechají ve štychu. A tak jsem poznala své opravdové přátele. Anděly nebeské. Přestala jsem mít strach ze života a dokonce i ze smrti a začala jim více naslouchat. Musela jsem projít hlubokou bažinou, abych opět vzlétla jako bájný Ikaros z popela. Bohužel, v životě se za vše platí. I za vlastní hloupost, důvěru a naivitu. A tak od jisté doby své srdce otevírám jen andělům, kteří mi nesčetněkrát pomohli. Třeba už tím, že mi do života třeba i nakrátko vstoupili ti pozemští.
O to větší stopu v mém srdci zanechali. Hodní, pokorní, kteří zcela nezištně pomohli neznámému člověku a pak šli o zase kus dál plnit své poslání. Občas se mi stalo, že mě doma najednou ovanul zčista jasna příjemný vánek se zvláštní nevysvětlitelnou vůní, když jsem se něčím dlouho trápila a nevěděla si rady, dovedl mě silný vnitřní hlas do knihovny. Tak dlouho mě ponoukal, až jsem náhodně otevřela jednu z knížek, kde jsem našla odpověď a návod, jak problém vyřešit. A ve spánku, jakoby mě někdo jemně pohladil. A nejsou to kočičky, ty poznám. Tak jako lidé, mají i andělé svou hierarchii. A já jsem si vybrala anděle a archanděle, kteří jsou mému srdci nejbližší.
První a nejvyšší sféru představují serafíni, cherubíni a trůtové.
Druhou sféru tvoří panstva, mocnosti a ctnosti.
Třetí sféru představují knížectva, archandělé a andělé.
Archanděl Gabriel (bůh je má síla). Je jedním ze dvou nejvyšších andělů, andělem milosrdenství, nositelem zpráv a poselství, zmrtvýchvstání, pomsty a odhalení. Je andělem pravdy. On je vládnoucí anděl prvních nebes. Prostředníkem mezi nebesy a zemí. Je andělem ledna. Už v Bibli je o něm zmínka jako o zvěstovateli narození mesiáše, kdy sdělil Panně Marii, že porodí božího syna a nazve ho Ježíš. Spasitel lidstva, a ona se stane požehnanou mezi ženami. Svým sdělením taktéž urovnává spor mezi Mariiným snoubencem Josefem o původu jejího těhotenství, kdy nevěří, že počala z Ducha svatého a ke spáse lidstva si ji vybral sám Bůh. Krásně o tom pojednává italský film Maria matka boží.
Archanděl Haniel je symbolem ctnosti, vládce prosince.
Archanděl Verchiel je pomocník při hledání nové práce.
Archanděl Metatron je kancléřem nebes a nositelem síly hojnosti a prosperity. Spojuje lidské a teologické. Je učitelem předčasně mrtvých dětí v Ráji.
Archanděl Meshabber má na starost smrt zvířat.
Archanděl Azrael je andělem smrti, většinou přináší předzvěst něčeho špatného co se v blízké době odehraje, nebo symbolizuje ukončení starého a zrod nového. Je to černý anděl. Někdy na první pohled děsivý.
Archanděl Michael je andělský šéf podporující milosrdenství, lítost, pravdu, posvěcení, požehnání, nesmrtelnost, trpělivost a nesmírně miluje lidstvo, které se snaží ochránit. Je také andělem nespavosti. Posiluje naše nálady v těžkých časech a dodává útěchu. Je knížetem nebes v kobaltovém plášti se zlatým mečem v ruce, co svrhl do pekla padlého anděla satana. Právě Michael je můj duchovní kmotřenec, kterému plně důvěřuji.
Archanděl Zadkiel je andělem útěchy, charity a jemnosti.
Archanděl Rafael značí v hebrejštině Bůh léčí. Rofe-lékař. Léčí nejen lidi, ale i zvířata. Stačí ho v modlitbě poprosit i o léčbu někoho blízkého, koho trápí nějaké onemocnění ať už na duši nebo na těle. Katolicismus ho zná jako svatého Rafaela, patrona léčení, cestovatelů a zprostředkovatelů sňatků. Tento nebeský léčitel nosí zelený plášť a světlo jeho smaragdových očí prostoupí každou buňku v těle.
Anděl strážný je nám přidělen hned při narození. Provází nás celým životem. Od kolébky k hrobu. A i když o něm třeba netušíme, nekomunikujeme s ním, nikdy nás neopustí.
Samozřejmě že při závažnějších onemocněních člověk musí spolupracovat i s lékaři lidskými a mít důvěru i v moderní medicínu. Andělé mohou pomoci, ale zázraky mnohdy také nesvedou bez spolupráce s lidmi. Život na této planetě je nám vyměřen a nesmrtelní jsou pouze andělé.
Slovo anděl pochází řeckého angelos, což značí posel. Je to nadpřirozená duchovní bytost podřízena Bohu. Anděle uznávají dá se říci všechna světová náboženství. Křesťanství, judaismus, islám. Pracuje s nimi ezoterika. Anděl slouží jako prostředník mezi Bohem a člověkem. Nejblíže k andělům mají malé děti. O andělech mluví přímo i Ježíš, kdy se mají stát nástrojem božího soudu při zániku tohoto světa a stvoření toho nového pod nadvládou Ježíše Krista. Anděle zmiňuje Bible stejně tak jako Korán. Mnozí z nás je znají především z pohádek či maleb v různých chrámech a kostelech, jako malé kudrnaté prdelaté bytosti.
Znamení, že jsou tady s námi.
Nalezení mince značí poselství andělů, že nám chtějí pomoci v těžkých časech. Mince představuje podporu, výživu a hojnost. Anděl nám tímto sděluje, že nám vždy zůstává nablízku a podporuje nás emocionálně, duchovně i fyzicky.
Bílé peříčko. Většinou ho nalézáme na místech, kde nejsou žádní ptáci. Anděl nám tímto poselstvím vzkazuje," neboj, jsem tady s tebou a vše dobře dopadne."
Bůh nám dal svobodu, kdy jen my sami rozhodujeme o svém životě a osudu dle známého přísloví “ každý je strůjcem svého času." Andělé nám do ničeho nemluví a ani se nevměšují do našich životů, dokud je o to sami nepožádáme přímo srdcem nebo modlitbou. Nikdy nevykonají nic špatného vůči druhým, ať už se je k tomu snažíme jakkoliv ponoukat. To špatné se k nám nakonec vrátí. Jak se říká, karma je zdarma a boží mlýny melou sice pomalu, ale spravedlivě. Každý dostane to, co si zaslouží.
Anděl, to je náš přítel, terapeaut i psycholog. Léčitel zlomeného srdce a bolavé duše. A naše tajemství ani bolístky nikomu nevyzradí a to, co mu důvěrně sdělíme, proti nám nikdy nezneužije.
Čerpáno: Lorna Byrne
Wikipedie
www.moji-andele.ch/jmena-andelu
Bible
Vlastní pohled/zkušenost
