Článek
Bůh, pán života i smrti, Stvořitel, Otec všehomíra. Nacházíme ho v hloubi své duše, v přírodě, kostele. O nás Češích se říká, že jsme ateistický národ, který na rozdíl od svých předků v Boha nevěří. Vlastně nevěří v nic. Pravda to ale zdaleka není. Spousta lidí se k Bohu obrátí na smrtelné posteli nebo pomoc nachází v ezoterice, matičce přírodě, věří v anděly, posly boží. Další věří v osud nebo v něco mezi nebem a zemí. Lidí, kteří nevěří v nic, asi příliš není.
Symbol křesťanství: na zem přišel Bůh, aby spasil lidstvo a očistil od hříchu
Velikonoce (latinsky pascha, hebrejsky pesach) symbolizují příchod, přejití a jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V západní křesťanské tradici neděle zmrtvýchvstání připadá na první neděli po jarním úplňku po rovnodennosti. Tedy na měsíc březen nebo duben.
Beránek: představuje v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. Zároveň Židé při pesachovém svátku pojídají pesachového beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek boží jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek boží, obětovaný za spásu světa.
Kříž: je nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Ježíš Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním na hoře Golgotě, též Lebka v pátek ve tři hodiny odpoledne se dvěma lotry. Lotrem po levici, lotrem po pravici. Jeden z lotrů dokonce v Ježíše uvěřil a zpytoval své svědomí.
Vigilie: večerní velikonoční ohně symbolizující vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí.
Palmové ratolesti: palmové listy, jimiž obyvatelé Jeruzaléma vítali přicházejícího Krista.
Kočičky: větvičky vrby jívy s částečně rozvinutými pupeny, které kněz světí na Květnou neděli v kostele. Symbolizují příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma a jeho přivítání tamními obyvateli.
Bochánek, mazanec: značí symbol jara, jeho kulatý tvar připomíná slunce. Na Bílou sobotu a před rozkrojením na velikonoční neděli by se měl odnést do kostela na svaté pomazání. Odtud název mazanec.
Velikonoce symbolizují příchod, smrt a následné ukřižování Ježíše Krista. Vykupitele lidstva z hříchu. Bůh, Syn člověka o Velkém pátku zemřel za hříchy světa, ač sám byl čistý a nevinný. Zemřel rukou člověka. Často si říkám, zda jeho krutá smrt a sebeobětování se pro lidstvo mělo smysl. Lidé jsou stále zlí a páchají ty nejohavnější zločiny, ať už ve jménu Boha, ať už ho nazývají jakkoliv či z moci. Vedou války, navzájem se zotročují, bratr zabije bratra, dcera odvrhne matku.
Dějiny se od těch biblických příliš nezměnily a asi jen tak nezmění. A tak si občas kladu otázku:„Obětoval by Bůh svého jediného syna pro dnešní zvrhlost světa stejně tak jako před 2000 lety“? Kolik jen z nás se stává těmi Piláty, kteří Krista ukřižovali snad tisíckrát, kteří soudí druhé, třeba jen proto, že jsou chudí, slabí, nebo jen zestárli. Možná je mnohem lepší být oním Pilátem než Ježíšem. Svět je krásný, ale mnohdy až děsivý. Ne z vůle Boha ani přírody, ale z vůle člověka.
Velikonoce a lidové tradice
Vedle křesťanského pojetí jsou velikonoce obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara. Zde se mnohé křesťanské symboly a zvyky mísí s těmi pohanskými. Pohané vítali návrat slunce a zrod nového života. S příchodem zimy sluníčko umřelo a s příchodem jara se znovu narodilo. Ze zimního spánku se probudila i příroda. Oblékla pestrobarevný šat a na svět přicházel nový život.
Vajíčko: je symbolem nového života, neboť samo zárodek obsahuje. V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení.
Zajíček: symbolizuje oslavy pohanské bohyně plodnosti Eostre. Z jejího jména je odvozeno slovo Easter, anglický název křesťanských velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták.
Pomlázka: je typicky českým symbolem velikonoc. Též hodovačka, mrskačka. Pondělí velikonoční je den, kdy ráno muži a chlapci chodí po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí. Pověst praví, že dívky mají být na Velikonoce vyšlehány, aby zůstaly po celý rok zdravé, krásné a uchovaly si plodnost. Pomlázka též znamená pomladit, kdy se z proutků vrby na dívku přenese životní síla.
Koleda: Nejznámější českou koledou je krátká říkanka:„ Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný". Nebo „Na zeleném proutku, u nás doma v koutku, vajíčka se protáčí, moje milá se otáčí“.
Dnešek: Bohužel vyjma především jižní Moravy spousta nejen křesťanských symbolů ale i českých tradic zvláště ve větších městech upadá. V minulém století jsem se jako mladá dívka na velikonoční pondělí na dvorku u své babičky v široké sukničce a polštářem vycpaným zadkem točila jako káča. To mě přišli s pomlázkou vyšlehat či jak říkala babička omladit švarní junáci, a já jim za odměnu dala malovaná vajíčka. Dnes je šlehání lihomili spíše vnímáno jako ponížení a bití ženy, a od pomlázky se mnohde ustupuje. Ani většina cizinců tuto českou tradici příliš nechápe. Jednou bude pomlázka možná k vidění jen v knížkách, skanzenech nebo muzeu.
https://cs.wikipedia.org>wiki>Velikonoce
Bible
Jan Loffed Když Bůh nikomu nechybí
Filmy: Maria, matka boží, Syn boží, Babička
