Článek
Prosinec roku 2000, na internet jsme se připojovali přes vytáčenou linku doma nebo jsme si vystáli frontu někde ve školní učebně. Pro Novinky.cz, které měly tehdy formu magazínu, jsme psali sportovní články, každý den jeden. Dostávali jsme za to 200 Kč za článek.
V rámci této spolupráce jsme měli pokrýt hokejové mistrovství světa juniorů v Moskvě, kde český tým jel jako obhájce zlata. Samozřejmě jsme na to kývli, přestože nikdo z nás logicky na cestu do Moskvy neměl; bylo nám okolo dvaceti a studovali jsme na VŠ.
Tento progresivní postup: nejdříve kývnout na zakázku a pak teprve řešit jak ji realizovat, jsme pak mnohokrát s úspěchem zopakovali. Ať už když po nás HC Slavia chtěla online přenosy ze zápasů v rámci svého webu, aniž bychom to kdykoli dělali, nebo když jsme kývli na zakázku pokrývat basketbalovou ligu v Turecku, aniž bychom znali jediného turecky mluvícího člověka.
Všechno se ale obvykle nějak podařilo a začalo to právě u té Moskvy. Kolega David Schlegel vyrazil na trénink juniorské repre a seznámil se s Tomášem Plekancem, který již tehdy vlastnil emailovou schránku. Ten nám pak každý večer po zápasech posílal z hotelu postřehy, často velmi vtipné. Snažil jsem se to dohledat v internetovém archivu, ale marně.
Dnes se to zdá normální, ale jsme časově v době, kdy se hokejistům před finále posílaly do kabiny povzbuzující vzkazy faxem. Pleky si pak za prémie za zlato koupil domů počítač a nemusel na internet chodit už do kladenské počítačové herny. To mu mimo jiné umožnilo psát postřehy i později do Deníku Sport, kdy ze zámoří glosoval svou první sezonu ve farmářské soutěži AHL - prostě nejen hokejový, ale i novinářský talent.
Mladého a talentovaného hokejistu jsme taky přesvědčili, že potřebuje svůj web a jako jeden z prvních projektů nově vzniklé firmy (založeno v létě 2001) jsme mu vytvořili www.plekanec.cz. Myslím že to vypadalo docela pěkně:
původní web plekanec.cz
Zajímavá je třeba jeho odpověď na otázku, jaké jsou jeho hokejové cíle: Chtěl bych si někdy zahrát NHL před 20 000 diváky…:)) Nakonec těch zápasů v NHL bylo 1001 a určitě jich nejvíc bylo v montrealské Bell centre, která má jako jediná v lize standardní kapacitu přes 20 tisíc. Lepší klub než Canadiens mu to splnit nemohl
Taky si vzpomínám, že Pleky už měl za sebou první zápasy NHL, ale přesto se stále účastnil jakési naší dřevní podoby fantasy hokejové ligy, kterou jsme hráli přes email(!) a výsledky se počítaly v excelu(!). To bylo někdy okolo roku 2005.
Plekyho web nám pomohl i ve vstupu na kanadský trh, protože jeho sláva stoupala a přestože se ten web potom zase Pleky rozhodl zavřít, tak mít v portfoliu spolupráci s útočníkem nejslavnějšího hokejového klubu země se hodilo.
A nakonec s ním mám spojený i skvělý hokejový zážitek. Psal jsem onlajny z hokejové MS 2006 v Rize, kde národní tým Pleky táhnul ke stříbrným medailím. Čtvrtfinálové vítězství nad Ruskem v prodloužení byl určitě nejlepší zápas, který jsem pro onlajny.com psal.
Pak už jsme samozřejmě měli každý své životní cesty - Tomáš např. stát se legendou NHL, takže na blbosti už nebyl čas, ale pořád byl mým oblíbeným hokejistou a přál jsem mu, ať se mu daří.
Srdcařem, který miluje hokej, byl už před těmi mnoha lety v prosincové Moskvě, a hlavně díky lásce k hokeji to dotáhl až k situaci, kdy ho hrál na špičkové úrovni až do 40 let. Přeju hodně štěstí i v tom životě po hokeji!
