Praktický návod: Jak jsme hledali soukromou školu v Brně

Sepsali jsme si naše priority a očekávání od školy a seřadili jsme si je podle toho, jestli jsou nepřekročitelné, nebo jen „nice to have“.
V tom seznamu byly jednak věci týkající se pojetí výuky, prostředí nebo toho, na co škola klade důraz, ale také praktické aspekty. Například:

Následovaly rešerše – na webech škol jsme zjišťovali všechny tyto věci, zároveň jsme oslovili známé a kamarády a snažili jsme se získat přímé zkušenosti.
Z webů škol jsme si také vypisovali všechny praktické věci týkající se přijímacího procesu, jako jsou:

Je dobré si uvědomit, že všechny tyto věci zaberou relativně hodně času. Pomohlo nám proto:

Je to opravdu zatěžující – a to zejména pro dítě.

U každé školy je dobré si explicitně zjistit:

Tuto informaci se zpravidla nikde veřejně nedozvíte – někde je možné rámcově dohledat ze zveřejnění loňských výsledků přijímacího řízení, ale často je potřeba se prostě zeptat.

Pokud zjistíte, že škola má třeba jen jedno nebo dvě volná místa, a přitom to není vaše top priorita, možná se vyplatí ji vyřadit a neplýtvat energií.

Školy uvádějí školné v různém formátu – někde se platí za 12 měsíců, jinde za 10, někde je navíc speciální částka za pomůckovné, různé jsou ceny obědů.
Je dobré si to sečíst za celý rok a zjistit i okolnosti smlouvy.

Ptejte se zejména na to:

Jedna ze škol měla specialitu: školné se nedozvíte z webu. jak jsme zjistili, je určeno individuálně pro každé dítě a stanovuje ho škola po pohovoru. Nevím, co do procesu rozhodování vstupuje – možná sociální postavení rodičů nebo jejich kulturní a jiný kapitál – ale z našeho pohledu bylo problematické, že tato informace není transparentní.

U mnoha škol se reálný průběh přijímacího procesu lišil od toho, co bylo oficiálně uvedeno na webu. Některé školy sice uváděly termín zápisu, ale interně si o výběru dětí rozhodovaly už dříve. Oficiální termín zápisu tak byl spíše formalita.

Co to znamená pro vás jako rodiče?
Může se stát, že si naplánujete, že si chcete prohlédnout a vyzkoušet ještě další školy a počítáte s tím, že rozhodnutí, do které jít, uděláte až v termínu zápisu.
V jedné škole se nám ale stalo, že nám zavolali a řekli, že pokud do ní chceme nastoupit, máme se rozhodnout do týdne – což bylo ale ještě nejméně o měsíc dříve než oficiální termín zápisu.

Mnohé „dny otevřených dveří“ nebo „dny nanečisto“ jsou ve skutečnosti součástí přijímacího řízení nebo i suplují zápis – škola si při nich ověřuje základní dovednosti dítěte nebo jeho kompatibilitu s pojetím školy. Samotný zápis je pak už jen formální akt.

Je proto dobré tyto akce nepodcenit:

Samostatnou kapitolou jsou školy waldorfské a montessori. Tam je přijetí obvykle podmíněno absolvováním několika seminářů v průběhu roku. S tím osobní zkušenost nemáme, ale víme, že výjimečně – při menším zájmu – mohou přijmout i dítě, jehož rodiče semináře neabsolvovali. Spoléhat se na to ale nedá.

Způsoby, jak školy rozhodují o přijetí, jsou v zásadě dva. První je losování, druhý je výběr na základě uvážení školy.

Ta druhá možnost je sice pro účely legislativy maskovaná hodnocením podle bodů, ale pokud je jednou z kategorií bodování tak volná disciplína jako „vhodnost dítěte pro tento typ školy“, je jasné, že se jedná o výběr dětí podle vlastního výběru školy.

Losování je v tomto směru z našeho pohledu férovější, ale každá škola si to samozřejmě může udělat podle svého, ale v žádném případě se to nevyplatí podcenit.

Je asi logické, že soukromé školy, které mají často jiný než mainstreamový přístup k výuce, si chtějí otestovat nejen děti, ale také rodiče, aby se do budoucna vyhnuly zklamání z nenaplněných očekávání.

Proto i školy, které výsledky přijímacího řízení losují, se snaží získat od rodičů co nejvíce informací o jejich očekávání od školy – ať už formou písemného dotazníku, nebo osobního pohovoru.

Je tedy dobré si jako rodiče alespoň v základních obrysech zformulovat, co od školy pro své dítě očekáváte, a porovnat si tato očekávání s tím, co o sobě škola píše nebo co o ní říkají jiní. (Já jsem se na jednom takovém pohovoru cítil skoro jako na pracovním pohovoru, jako bych do té školy měl jít já a ne dítě ;)

Nakonec přijde samotné rozhodování o tom, kam vaše dítě přijali.

Pokud máte štěstí, přijali jej na více škol a můžete si vybrat.

Pokud máte méně štěstí, odškrtáváte školy, odkud vám již oznámili, že přijat nejste.

Ale! Ani tak nezoufejte.
Jak zjistíte v průběhu procesu sami, na většině škol se budete potkávat s těmi samými rodiči a vaše děti budou konkurenti v přijímacím procesu na více školách.
S velkou pravděpodobností se tak stane, že mnoho dětí, které školy vybraly či vylosovaly, byly vybrány na více škol, a ne všem školám se podaří všechna místa obsadit.

Nám se také stalo, že nám z jedné školy, kam jsme se původně nedostali, o měsíc později zavolali, že se jim uvolnilo místo a zda ještě nechceme přejít. Nakonec jsme si to vyhodnotili, že ne, ale tato možnost tady je.

A pokud vás takto nikdo nekontaktuje a stále nebudete mít jisto, zkuste si školy s dotazem, zda se náhodou místo neuvolnilo, obtelefonovat sami – slyšeli jsme i o zkušenostech, že se na vysněnou školu dostalo dítě až v srpnu (byť je to pro rodinu asi vysoká míra stresu).

Přejeme vám, aby se vám tímto procesem podařilo proplout s co nejmenším stresem
a vaše dítě se dostalo na školu, se kterou bude spokojené.
A vy taky.