Článek
Deset let po podpisu Pařížské dohody můžeme konstatovat, že se podařilo zásadně změnit trajektorii budoucího vývoje. Před rokem 2015 svět směřoval k oteplení o 4-5 °C do konce století. Díky politikám a pokroku v čisté energii, které následovaly po Pařížské dohodě, směřujeme nyní k oteplení o 2,8 °C. A pokud všechny země splní své klimatické závazky, mohlo by být oteplení dokonce jen 2,4 °C.
To je stále nedostatečné – cílem Pařížské dohody bylo udržet oteplení pod 2 °C. Každá desetina stupně nad touto hranicí znamená intenzivnější vlny veder, vyšší hladinu moří, více extrémních bouří, delší období sucha a větší škody na životech i majetku. Dobrá zpráva však je, že máme nástroje, jak tuto trajektorii dál zlepšovat – a využití těchto nástrojů se po celém světě zrychluje. Vítejte v seznamu dobrých zpráv o klimatu.
Dramatická transformace energetického systému
Lidstvo právě prochází zásadní změnou v tom, jak vyrábí a využívá energii. Místo spalování fosilních paliv vytěžených ze země přecházíme na technologie založené na elektrifikaci, které využívají energii ze slunce a větru. Namísto dovážení vzácných fosilních zdrojů „sklízíme“ nevyčerpatelnou sluneční a větrnou energii. A tempo této změny je rychlejší, než mnozí čekali.
Spotřeba fosilních paliv dosáhne vrcholu před rokem 2030 – to je možná nejdůležitější zpráva z probíhající transformace. Pokud současné trendy vydrží dalších pět let, globální poptávka po fosilních palivech začne klesat. Tohle není vzdálená budoucnost – je to za pár let. A neexistuje moc důvodů si myslet, že by se to nemělo stát.
Proč jsou technologie založené na elektrifikaci výhodnější
Zásadní výhodou nových technologií je jejich značně vyšší účinnost. Zatímco spalování fosilních paliv ztrácí desítky procent energie jako odpadní teplo, elektrotechnologie využívají energii mnohem efektivněji. To není jen ekologická výhoda – je to také úspora peněz.
Slunce přitom poskytuje téměř neomezené množství energie. Každých pět dní dodá Zemi tolik energie, kolik představují všechny fosilní zásoby dohromady. Díky elektrotechnologiím můžeme tento potenciál konečně využít. Vývoj baterií a dalších technologií na ukládání energie pak umožňuje tuto energii využít efektivně.
Ceny padají, poptávka roste
Za posledních deset let se náklady na čistou energii dramaticky snížily. Náklady klesají podle osvědčené křivky učení – přibližně o 20 % při každém zdvojnásobení nasazení. Elektromobily v Číně se dnes prodávají pod 10 000 dolarů, solární energie s úložištěm v Indii stojí pouhých 40 dolarů za megawatthodinu. Větrná a solární energie je dnes levnější než stavba nových fosilních elektráren téměř kdekoliv na světě.
Ve velkém množství zemí globálního Jihu představují solární panely masivní rozvoj elektrifikace v ostrovním režimu: například do Pakistánu se importují miliony solárních panelů, které se pak nepřipojují do sítě: to znamená, že si je na své příbytky dávají nejchudší lidé, pro které to znamená zásadní posun kvality života.
Tato cenová dostupnost vede k masivnímu přesunu kapitálu – dvě třetiny investic do energie jdou nyní do elektrotechnologií, nikoliv do fosilních paliv. Globální investice do čisté energie vzrostly za posledních deset let téměř desetinásobně a solární výroba se zvýšila dvanáctkrát.
Exponenciální růst v praxi
Elektromobily a tepelná čerpadla zaznamenávají exponenciální růst. Konkrétní čísla ukazují dramatickou změnu: v roce 2020 byl jen 1 z 25 prodaných automobilů elektrický. Dnes je to už každý pátý vůz.
Solární a větrná energie rostou ještě rychleji. Za posledních deset let se solární výroba zvýšila dvanáctkrát a globální investice do bateriového úložiště a digitálních řešení pro řízení sítí vzrostly téměř desetinásobně. Čísla jsou jasná – transformace energetiky není postupná evoluce, ale exponenciální revoluce.
Čína vede tuto změnu a vydělává na exportu čistých technologií více než USA na exportu fosilních paliv. Revoluce se však šíří daleko za hranice Číny – rozšiřuje se do rozvíjejících se trhů po celém světě. Za posledních 18 měsíců emise Číny stagnují a v mnoha zemích i mimo Evropu již začaly klesat. Není tak pravda, že dekarbonizace se týká jen Evropy. Naopak, je to celosvětový trend, nyní už interakcí ekonomické logiky s klimatickými zákony.
Geopolitická nezávislost a ekonomické výhody
Tři čtvrtiny světa jsou dnes závislé na dovozech fosilních paliv. Naproti tomu 92 % zemí má potenciál obnovitelných zdrojů přesahující desetinásobek jejich současné poptávky. To znamená energetickou nezávislost a bezpečnost pro naprostou většinu planety.
Česko vydává za dovoz fosilních paliv 2 % svého HDP, což jsou obrovské miliardy. Každá koruna vydaná za fosilní paliva znamená, že ji nemůžeme využít na cokoliv jiného – na vzdělávání, bydlení, obranu nebo podporu nejchudších. Přechod na domácí obnovitelné zdroje tedy není jen otázka ochrany klimatu, ale také bezpečnosti.
Co už dnes funguje
Do roku 2030 bude 14 zemí světa získávat veškerou svou elektřinu z obnovitelných zdrojů. Sedm zemí – Norsko, Nový Zéland, Island, Kostarika, Keňa, Bhútán a Paraguay – to tak má už dnes. A pozitivní vývoj je i jinde: Brazílie například dokázala snížit odlesňování na jedenáctileté minimum.
Závěr: Každý stupeň se počítá
I když tyto výsledky stále nestačí k naplnění původních cílů Pařížské dohody omezit oteplení na 2 °C, představují obrovský pokrok. A co je nejdůležitější – každý stupeň méně znamená výrazně menší dopady extrémního počasí, sucha a dalších klimatických změn.
Znamená to že všechno je OK a už nemusíme dělat nic? Určitě ne. Deset let masivních změn samozřejmě znamenalo také prozkoumávání slepých uliček, řadu chybných rozhodnutí nebo kompromisů, které neprospěly ani klimatu, kvalitě života lidí nebo ekonomice. A právě nyní zažíváme vlnu protireakce na tyto nedostatky, která má potenciál řadu proklimatických aktivit zpomalit. Nikoli ale zastavit, a to je hlavní.
Nástup fašistických a protiklimatických politických sil na mnoha místech světa je totiž posledním záchvěvem starého světa, založeného na fosilní oligarchii, popírání vědy a bezohledném drancování naší budoucnosti. Starého světa, který se při hájení vlastních zájmů nezastaví před ničím a bude ještě hodně kopat. Budeme tak různě zažívat na různých místech zpomalení nebo rušení věcí, které mohou pomáhat. Stejně tak budeme dál zažívat diskreditaci těch, komu na lepším životě záleží. A určitě budeme dál zažívat chybná politická nebo ekonomická rozhodnutí.
Ale změna už byla nastartována a čistá energie dřív nebo později vyhraje. Díky všem, kdo se na tom podílíte - svým vlastním životem, ve své práci, svými hlasy ve volbách nebo tím, že to téma považujete za důležité.
--
Data v článku pochází ze studie think-tanku Ember
A co s tím v Česku? O tom mluví Atlas dekarbonizace, volně ke stažení na https://atlasdekarbonizace.cz/
