Článek
Samozřejmě jsou rozdíly v délce otevření volebních místností: od Belgie (zpravidla jen v neděli od osmi ráno do jedné odpoledne!), v Německu od osmi do šesti večer až po Slovensko, kde je to od 7 do 22 hodin.
Velké množství lidí u nás cestuje k volbám do místa trvalého bydliště, volby v pátek jim takovou cestu zásadně zkomplikují. Doručování volebních průkazů u nás nefunguje dobře, takže spoléhat na ně úplně nejde, u některých voleb (senátní, komunální) navíc jejich využití není možné.
Konání voleb v pátek by se dalo snad ošetřit možností volit korespondenčně pro všechny voliče, ale toho se asi nedočkáme, když vidíme, jak se to „daří“ prosadit u těch ze zahraničí.
Co se týče volby, zda sobota, nebo neděle, tak mi přijde lepší sobota - vzhledem k volebním komisím a nutnosti počítat hlasy do noci. Nicméně záleží i na čase - pokud jsou volby do šesti, tak je to jiné, než když jsou do desíti večer. Čím později mají končit, tím je neděle méně vhodná.
V EU je častějším termínem neděle, sobotu mají jen ve 4 zemích. Existují i průzkumy, které zkoumaly, jak doba otevření místností ovlivňuje účast, ale nejsou z toho jednoznačné výstupy - někde delší doba pomůže, někde ne.
Každopádně ministerstvo kromě argumentu, že jeden den na volby mají v ostatních zemích EU, nepřináší žádné další důvody pro zkrácení na jeden den. K úspoře za odměny komisí dojít nemá a jediný důvod, o kterém se mluví, je údajné ohrožení machinace s volebními lístky přes noc. Nikdo ale zatím takový případ nepřednesl - a při vší úctě, riziko machinace s lístky v uzavřené volební místnosti vidím jako značně menší, než riziko chyb při sčítání hlasů dlouho do noci. I když se to nezdá, tak klidně by tady mohlo být aplikováno ono pravidlo, že pokud něco není rozbité, tak to neopravujme - zvlášť ne pokud pro to opravdu není žádný důvod, společenská poptávka a naopak dopady zkrácení a přesunu na pátek nikdo podrobně nezkoumal.
Ostatní prvky toho návrhu jsou celkem užitečné a je fajn, že se na to někdo podíval systematicky. Například velmi užitečná je fixace termínu voleb na 1. víkend v říjnu, protože posun voleb stále blíže prázdninám nevyhovoval nikomu.
A ještě tedy, o čem se v souvislosti s tímto zákonem příliš nemluví: novela dává aktivní volební právo v souladu s úmluvou o lidských právech i těm, komu bylo v rámci omezení svéprávnosti odebráno (asi 10 tisíc lidí v ČR). Také zjednodušuje asistenci u voleb, zejména lidem s postižením, což je dobře.
Rozšiřuje se taky možnost hlasovat ze zahraničí i na volby do Evropského parlamentu a zjednodušuje vydávání volebních průkazů.
Digitalizuje se celá agenda, ať už podávání kandidátních listin (s tím že u obecních voleb zůstane možnost je podat papírově), nebo přihlašování do volebních komisí. Obce také budou moci efektivněji stanovit okrsky (menší či větší, podle potřeby).
Také bude možné petice pro volby prezidenta nebo pro kandidaturu nezávislých kandidátů do obcí a Senátu podepisovat online (papírové zůstanou také). V původním návrhu bylo stanovení poplatku za zaregistrování této petice (2000 za obecní a senátní volby, 10 000 za prezidenta), to naštěstí vypadlo, stejně jako komplikované hlasování v předstihnu (ve středu několik hodin na obecním úřadě), nebo dokonce zrušení distribuce volebních lístků.
A je tam jen drobná nepříjemnost, kterou si snad Senát nenechá líbit: doposud mohly pro prezidentské volby nominovat do okrskových komisí i strany, kterém mají zastoupení v Senátu, nyní by to měly mít jen strany ze sněmovny.
A proč se jako volební den navrhuje pátek? O tom se v celé dlouhé důvodové zprávě skoro nemluví: termín prý preferovalo nejvíce stran zastoupených ve sněmovně - pokud vám pátek nevyhovuje, stěžujte si tedy u nich. Jinak se píše jen o možnosti volit před odjezdem na víkend, naopak argument, že naopak někdo musí k volbám přijet z dálky, tam nijak řešen vůbec není.
Z připomínek navrhovaly přesun na sobotu hlavní město Praha, Jihočeský kraj nebo Svaz měst a obcí, některé kraje navrhovaly zachování 2 dnů. Objevily se i návrhy na další úpravy, jako je rozeslání notifikace s upozorněním, že jsou volby, skrze portál občana nebo rozdělení hlasovací a sčítací komise, aby nemuseli komise trávit i 30 hodin v kuse dohledem nad hlasováním a následně sčítáním.
Dá se očekávat, že ve sněmovně bude mít zákon ještě hodně pozměňovacích návrhů, a předkladatel, kterým je Ministerstvo vnitra, se jimi snad bude relevantně zabývat - ať už omezení pro lidi, co v pátek pracují či studují mimo místo svého bydliště, nebo časová náročnost práce v noci pro volební komise. Samozřejmě to každý posuzuje ze svého hlediska a své zkušenosti, ale přece jen je asi argument „chci odjet na hory“ méně důležitý než argument, že si někdo kvůli volbám bude muset vzít dovolenou nebo vynechat školu. Stát by tedy měl vyvažovat situaci více skupin lidí a ideálně si na to udělat nějakou analýzu - v předkládaném návrhu ale chybí.
Každopádně je škoda, že se u tak zásadní změny, jako je přesun na páteční hlasování, důvodová zpráva žádné argumenty nepřináší. Tohle není dobrý způsob tvorby zákonů.
Autor článku Michal Berg je spolupředsedou Strany zelených. Sledovat jej můžete na twitteru @michalberg, na Facebooku nebo mu můžete napsat na michal.berg@zeleni.cz.
