Článek
Průzkum dělala Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, tedy lidi, kteří ta povolovací řízení přímo řeší. Zapojilo se 1 100 autorizovaných osob, průzkum se konal ve dnech 22. až 31. ledna 2024.
Průměrné i mediánové výsledky ve všech kategoriích ukázaly, že skutečná délka stavebního povolení či územního rozhodnutí v Česku je zcela odlišná od údajů na úrovni několika let, které prezentují na veřejnosti někteří politici nebo analytici.
Téměř polovina zapojených autorizovaných osob odpověděla, že délka trvání většiny povolovacích řízení staveb v ČR, a to včetně související inženýrské činnosti, je obvykle šest měsíců až jeden rok.
Prakticky ve všech kategoriích průzkum narazil na relativně složitější stavby povolené během několika dní i relativně jednoduché stavby s velmi problematickým a dlouhým povolovacím řízením.
Hlavní zjištění: existuje přímá úměra mezi kvalitně zpracovaným stavebním záměrem a délkou povolení. Rychlost tedy velmi ovlivní to, jak je stavební záměr připraven ze strany toho, kdo chce stavět. Nekvalitní záměry = dlouhá doba řízení.
Za další příčiny zbytečně zdlouhavých povolovacích řízení označují složitost, nejednoznačnost, nekompatibilitu a absenci koordinace mezi dotčenými orgány a stavebními úřady. Dále zmiňují chybějící jednotnou metodiku přístupu stavebních úřadů a obtíže při získávání vyjádření.
Tedy z velké části nekvalitní práci stavebních úřadů. Není se co divit, skoro nikdo na stavebních úřadech nechce dělat, podívejte se na úřední desku vašeho města, s velkou pravděpodobností tam najdete výběrové řízení, že se právě na stavební odbor někdo hledá.
Samozřejmě se objevují případy, kdy rozhodnutí nebylo vydáno ani po několika letech. V takových případech jsou nejčastěji na vině nejasné majetkoprávní vztahy anebo spory s majiteli inženýrských sítí. V případech, kdy do procesu zasáhne soud, se termíny prodlužují až několikanásobně.
Zásadním zjištěním je obava téměř 60 % respondentů, že nový stavební zákon sám o sobě nepovede ke zlepšení povolování staveb.
Bylo chybou, že takto zásadní změna stavebního práva proběhla bez potřebné analýzy skutečné délky povolovacího řízení a identifikace hlavních problémů.
Tvůrci zákona se tehdy odkazovali pouze na žebříček Doing Business, který však pro neprůkaznost údajů přestala Světová banka od roku 2020 vydávat. (!)
Komora opakovaně, ale bohužel marně, doporučovala vyhodnotit dopad předchozí velké novelizace starého stavebního zákona (č. 225/2017 Sb.), která vstoupila v účinnost 1. ledna 2018 a změnila 44 navazujících zákonů.
Tyto novely starého stavebního zákona přinesly podle profesních zkušeností představitelů Komory řadu pozitivních změn, mezi nimi zásadní zjednodušení povolování rodinných domů a větší uplatnění tzv. společného územního a stavebního řízení.
Společné řízení, podle odpovědí u staveb nad 100 mil., jasně ukazuje na úsporu cca 5 měsíců v povolovací fázi! Potvrzují se tak doporučení ČKAIT, aby se zkušenosti s tímto typem řízení výrazně propsaly do nyní připravované vyhlášky o projektové dokumentaci. Bohužel zatím marně.
Závěrem: tohle je opět obžaloba toho, jak se u nás tvoří klíčové zákony: bez konkrétních podkladů v datech, bez konzultace se zainteresovanými skupinami. A samozřejmě, taky jasný důkaz toho, že pokud chceme fungující státní správu, je potřeba do ní investovat a ne v ní škrtat.
Celý průzkum najdete zde.
Autor článku je spolupředseda Strany zelených. Můžete mu napsat na michal.berg@zeleni.cz
Foto: Josue Isai Ramos Figueroa on Unsplash
