Článek
Na www.footballclub.cz je série článků o tom, jak upadá amatérský fotbal, zejména na vesnicích. Nicméně dnes tam byl příběh z Břevnova, kde se jim naopak daří klub budovat. Je tam jedna klíčová věta: „Rodiče k nám dávají děti, protože nehrajeme o víkendu soutěže.“ K tomu pár věcí, co jsem směrem k podpoře sportu vypozoroval.
Předně, pokud chceme, aby lidé sportovali (což má mnoho pozitivních dopadů, ať už na zdraví, osobnostní rozvoj nebo na život v komunitě), musí se ten sport do jisté míry přizpůsobovat měnícímu se světu. Nelze dělat věci stejně jako před desítkami let a pak láteřit, že to nikoho nezajímá.
To platí pro děti i pro dospělé. Je potřeba vidět fakt, že mnoho rodičů chce, aby jejich děti sportovaly, ale zároveň nemá zájem je směřovat k vrcholovému sportu se všemi omezeními, které to s sebou nese. Rodiny nechtějí trávit většinu víkendů v roce na turnajích a zápasech nebo chodit čtyřikrát týdně na trénink.
Bohužel, většina sportů je ale u nás organizována právě tímto směrem, a některé, jako třeba hokej, se ani jinak provozovat nedají. Vím, že mnoho lidí přímo ze sportu to nechce vidět a trvá na tom, že právě jejich sport nelze dělat jako volnočasovou aktivitu, protože mu pak chybí kvalita.
Pokud se na to ale dívám z pohledu prospěchu společnosti, určitě dám přednost tomu, abychom z veřejných peněz podporovali to, aby více dětí děti dvakrát týdně sportovalo pro radost, než abychom vychovávali hrstku špičkových sportovců.
Dále je u mladých potřeba vnímat, že určité druhy sportu jsou pro jejich život atraktivnější než jiné. Někde na to slyší: ve vsetínském Sokole přišli gymnasti s tréninkem parkouru nebo tanečním oddílem moderního tance. Na to nalákáte i děti, co jim jinak „klasický“ sport moc neříká.
Do stejné kategorie patří i schopnost identifikace se se sportovními hvězdami a napojení na (sub)kulturu. Pro mladé je atraktivnější show MMA, na muziku a módu napojený basket nebo skateboard/snowboard/MTB, než dejme tomu „asketická“ klasická silniční cyklistika.
U dospělých, a nejde jen o ten víkendový fotbal na vesnicích, platí nutnost sledovat sociologické změny ve společnosti taky. Chlapi si furt rádi zahrají fotbal, ale nejsou ochotni mu věnovat polovinu víkendů v roce v okresních soutěžích, z nichž ještě polovina je v hnusném počasí.
Budoucnost v tomto směru mají turnaje a jednorázové akce. V jedné vesnici nedaleko mají v létě noční turnaj, na Vsetíně se každé léto hraje volejbalový Slivovicový turnaj, a na podobné akce se skoro není možné pro velký zájem sportovců dostat.
Lidé si taky více váží času stráveného s rodinou. Proto mě zaujaly některé nápady sportování dětí i dospělých dohromady, jako je třeba společný florbal dětí a rodičů kladenských Kanonýrů. Kde k tomu ještě chytře dodali fyzioterapii, protože koho dneska nebolí záda?
Vidím velký zájem i o neformální sportování, kde je taky dobré brát ohledy na to, že lidi mají volnost přijít/nepřijít. Na Huslenkách se každý pátek a neděli odpoledne u místního bufetu hraje volejbal a tam je zájem furt, muži i ženy.
Co ještě funguje? Podpora pick-up sportování, tedy v určený čas se na místě sejdou lidi a kdo přijde, tak hraje. Hlavně u větších sportů je komplikované se zorganizovat, takhle se mohou zapojit jedinci, kteří třeba ve městě nikoho neznají. Když u nás nový zimák Kapka resort začal provozovat tímto způsobem rybníkářský hokej, vytáhl jsem brusle po mnoha letech, protože jinak jsem neměl příležitost si zahrát.
Na hokej na Lapač už chodím jen zřídka, mnohem víc mě baví aktivní bruslení v nové hale Kapka resortu, který je o pár kilometrů. Pobláznit fanoušky na pár dnů během play-off je fajn, ale pobláznit celé okolí s aktivním bruslením, jak se to Kapce povedlo, je ještě lepší. pic.twitter.com/2oCkyoMe2n
— Michal Berg 💚 (@MichalBerg) April 1, 2023
Ve sportech jednotlivců, jako je tenis nebo badminton, funguje skvělý projekt Huraliga.cz, který právě propojování mezi neznámými amatérskými sportovci zajišťuje.
Pak je samozřejmě mnoho dalších otázek ohledně dostupnosti sportovišť, nastavení financování sportu, ocenění dobrovolníků nebo celá oblast individuálních sportů, které provozují statisíce lidí (běhání, kolo, fitness), ale do diskuse o podpoře/rozvoji sportu se málokdy dostanou, protože fungují tak nějak mimo oficiální sportovní struktury.
Co podle vás sportování (ať už dětí, mládeže nebo dospělých) podporuje, nebo mu naopak brání?
Autor článku Michal Berg je spolupředsedou Strany zelených. Můžete mu napsat na michal.berg@zeleni.cz
