Z Prahy do Francie vlakem: rychlovlaky, noční vlaky a bída českých nádraží

Odjezd byl už ráno v 5:35, což jen dá vyniknout tomu, jak nehostinné místo hlavák v Praze ráno i večer je. První prodejna Pont otevírá 5:30, byla tam už dost fronta a tak si člověk de facto nemá šanci na první mezinárodní expres nic koupit. Chytrý provozovatel nádraží by nastavil takové podmínky, aby tu aspoň něco fungovalo.

Zachránil to velmi milý pán s pojízdným minibarem, byť jezdí jen po Holýšov. Pán z minibaru má svou práci velmi rád, několikrát nás informoval o dění ve vlaku (policie vyvedla opilého Slováka, vedle v kupé se modlí Ind na koberečku, občas se tu krade) a doporučil Johanně vhodný krém na ruce 😉

Přes Regensburg jsme dorazili do Frankfurtu, odkud jsme poslední část cesty absolvovali ve francouzském rychlovlaku TGV. Takže jsem do bistrovozu, který svým interiérem připomínal seriál Návštěvníci, logicky zamířil na minilahvičku červeného. I tak jsme ale za celý den udělali dost práce, srovnatelně s běžným pracovním dnem. Pak už to svištělo hodně rychle (až 305 km/h) přes Štrasburk a Dijon a v osm večer jsme byli v Lyonu.

Na twitteru se postupně začaly objevovat „vtipné“ dotazy proč neletíme, tak abych jim předešel i tady:

- je to ekologičtější

- ve vlaku udělám víc práce

- cestovat vlakem mě baví, létat nebaví

- jako člověku, který nežije v Praze, mi to zase tolik času neušetří.

Zazněly i dotazy na cenu cesty, tady jsou: Praha - Regensburg 13,40 EUR, Regensburg - Lyon 86,8 EUR, celkem 100,2 EUR na jednoho, tedy necelých 2500 Kč.

K vlakům se váže i moje schůzka na kongresu: jednal jsem rakouskou ministryní dopravy a klimatu Leonore Gewessler, která je díky velkým investicím do nočních vlaků nazývána také královna nočních vlaků Evropy. Kromě nočních vlaků jsme ale řešili hlavně Klimaticket. Jde o univerzální jízdenku pro výhodné neomezené cestování celou veřejnou dopravou v zemi, včetně MHD.

Leonore nám ukázala svoji vlastní kartu a dodala čísla: V Rakousku si ji za první dva roky pořídilo více než dvakrát tolik lidí, než se čekalo (cca 240 tisíc). Existuje varianta se základní cenou 1095 eur, platnou na téměř všechny vlaky, autobusy a MHD v zemi, ale také rozsahem menší karty jen pro jednotlivé spolkové země v cenách. do 300 dol 500 eur.

Se zavedením Klimaticketu probíhá podrobné pětileté vyhodnocení, jak taková nabídka ovlivňuje dopravní chování (modal shift), tedy jak moc lidé díky výhodnější ceně přesedají na MHD a vlaky - a podle prvních dat to vypadá, že to opravdu funguje.

Tento report ukazuje, kde již podobné „klimatickety“ mají a jaké by měly být jejich parametry, aby přispívaly k většímu využívání hromadné dopravy a aby byly zároveň cenově dostupné.

Takovou podporu veřejné dopravy bychom chtěli i u nás: zatímco ceny jízdného neustále stoupají, benzín stojí přibližně stejně co před 10 lety. Pak se není možné divit, že lidé raději sedají do auta. I z toho hlediska je návrh na zdražení pražské lítačky na dvojnásobek úplně mimo.

Cesta z Lyonu do Prahy vede nejprve rychlovlakem TGV do Mylhúz, následuje krátký osobák do Basileje a odtud noční vlak do Prahy. Brali jsme lehátkové kupé a spalo se dobře, dojezd se zpožděním asi 20 minut, cena na jednoho cca 200 eur.

Na nádraží v Basileji jsme měli asi půl hodiny volno, tak jsem si ho pořádně prošel - a je to nádhera. Nejen že je krásné a skoro bez reklam a s pěknými vizuály obchodů, ale hlavně tady někdo myslí na lidi. Plno laviček s nabíječkami, uklizeno a hlavně skvělá gastro nabídka.

Hlavní bistro, rozsáhlá nabídka teplé i studené kuchyně, jak ke snězení na místě, tak pro rychlý take-away do vlaku (včetně vege párku zapečeného v listovém těstu, který jsem ochutnal). K tomu má pěknou prosklenou sekci k sezení na prvním nástupišti s výhledem na vlaky. Stánky na přístupu k nástupištím mají skvěle sladěné vývěsní štíty i pěkné posezení a pak je ještě k dispozici bohatá nabídka v supermarketu v podzemí. To všechno cca v neděli v devět večer. Opět, Správa železnic by se sem měla jezdit učit, jak „dělat“ nádraží vstřícné k lidem.

Zaujala mě ještě jedna vychytávka: na odchodu z peronů je velká obrazovka která ukazuje živě přednádražní prostor a odkud jede která linka MHD.

A jako tradičně: nechci nikomu tento způsob cestování vnucovat. Každý má jiné priority a vyhovuje mu něco jiného. Ale myslím že bychom se měli snažit nastavovat takové podmínky, aby se cestování vlakem jako ekologičtější způsob stávalo stále více preferovanou variantou pro co největší množství lidí a jejich cestovních potřeb. A s tím souvisí rychlost spojení, kvalita vlaků, cena jízdenek, ale také prostředí na nádražích. A ve všem máme v Česku do zlepšovat.

Autor článku je spolupředseda Strany zelených. Můžete mu napsat na michal.berg@zeleni.cz