Článek
Ve věci stávky ve školách bych si přál tři věci:
1) Aby předseda školských odborů pan Dobšík a další lidé, kteří stávku organizují, vyjadřovali více empatie s rodiči, a vůbec aby stávku lépe komunikovali. Poslouchal jsem s ním rozhovor v rádiu a jako první věc mě napadla, že pokud se snaží získat podporu rodičů malých dětí, tak by od něj mělo určitě zaznít pochopení a empatie, že ano, stávkou přiděláváme mnoha rodičům problémy a ujištění, že si toho jsou vědomi, ale že dělají opravdu všechno v zájmu jejich dětí. Tuto empatii jsem tam neslyšel.
Vedle toho navíc poskytoval nejasné informace, zda budou mít rodiče nárok na ošetřovné, nebo ne. Podobně, z mého pohledu nedostatečné, a dokonce s pravopisnými chybami, jsou prezentovány informace na webu odborového svazu. Tohle je velká škoda.
2) Přesto bych si ale přál, aby zejména rodiče dětí posuzovali stávku a její požadavky dle jejího reálného obsahu a přenesli se přes tyto komunikační nedostatky, nebo přes nesympatie k odborům, učitelským organizacím jako Učitelská platforma nebo třeba jednotlivým lidem, kteří je reprezentují. Myslím si, že se dá najít dostatek informací o tom, jaké konkrétní důvody ke stávce vedou a co hrozí, pokud se naplní záměry současné vlády - a to nejen ve věci kvality výuky, ale třeba podmínek pro nepedagogické pracovníky jako kuchařky či asistenty.
3) A pokud jsme u té kvality výuky, tak si přeju, aby si lidé přečetli níže sdílený text o tom, co záměr vlády omezit počet proplacených hodin naprosto konkrétně znamená na jednom konkrétním gymnáziu. V podstatě každý si dokáže na základě toho představit, jak tyto škrty dopadnou na výuku, protože každý z nás má asi představu, jak se může učit v hodinách se 30 studenty a jak s polovinou.
A samozřejmě, omezování počtu odučených hodin není jediný požadavek stávky, ale za mě je i tohle dost pádný důvod proti vládě důrazně protestovat. K lepší budoucnosti se fakt nejde proškrtat.
Celý text je z facebooku, najdete jej v tomto článku na blogu Aktuálně.