Zlepšují elektrokola fyzičku, nebo z nás dělají lenochy?

Na podzim loňského roku proběhl průzkum, který zjišťoval, proč si lidé pořizují elektrokola, co jim brání a další názory. Z něj vyšlo, že elektrokolo má u nás 6 % lidí a stejný počet si jej zvažuje brzy koupit.

Co dalšího v něm bylo, co lidem brání si elektrokolo pořídit a jaké mají zmíněné překážky řešení?

Článek o průzkumu pro firmu Bosch eBike systems si můžete přečíst na aktuálně.cz. Budu se snažit některé informace z něj rozvést a ukázat na konkrétních příkladech od nás i ze zahraničí.

Pro mezinárodní srovnání je trochu nevýhoda, že se ptají na to, kolik „lidí“ má ekolo, zatímco v mezinárodních datech se mluví o „domácnostech“. je to logické, není to levná věc a i s jedním ekolem v domácnosti lze udělat hodně, zvlášť pokud jde o dopravu po městě. I tak se ale dá říct, že jsme na tom docela dobře - v Německu, které je v EU na čele, má ekolo cca 15 % domácností. Další zajímavá mezinárodní data k rozšíření množství elektrokol najdete zde

Více než 50 % respondentů mezi hlavními důvody pořízení ekola uvádí skutečnost, že jízda na něm je méně namáhavá než na běžném kole.Třetina dotázaných by si ho naopak koupila kvůli zlepšení fyzičky. Tohle je zdánlivě v rozporu, ne?

Ne, není.

Jízda na ekole v kopcích potřebuje cca o 15-24 % méně energie než na klasickém kole. Na rovince pak o 15 %. Celkový čas potřebný na dojetí do cíle pak snižuje o 35 %.

K čemu to vede? Že lidé na ekole jezdí delší trasy a také častěji než na běžném kole!

Norská studie zjistila, že uživatelé ekol více než zdvojnásobili své využívání kola k dopravě a ujeli v průměru 9,2 km denně ve srovnání s 2,1 km před nákupem elektrokola.
U mě osobně byl po nákupu elektrického nákladního kola nárůst najetých ročních kilometrů cca desetinásobný.

Úplně mimo jsou tak debaty o tom, že jízda na ekole je „podvod“ a mladí/zdraví lidé by je neměli využívat. Ze studií vyplývá, že používání ekol vede k výraznému zvýšení fyzické aktivity, zatímco úbytek fyzické aktivity oproti běžnému kolu je mnohem menší.

Třetina lidí vnímá pořízení elektrokola jako příležitost vrátit se zpátky do sedla i ve věku, kdy by na cyklistiku již fyzicky nestačili. Tento důvod je naprosto klíčový. Povídat si se seniory, co přijeli na ekole na nákup, je moje oblíbená kratochvíle.

Ekola tedy lidem prodlužují aktivní život, mají pozitivní vliv na zdraví a také jim dávají větší svobodu, protože senioři a zejména seniorky nejsou odkázáni na to, až je někdo doveze nakoupit autem nebo na MHD.

Celkově ale pro běžné cesty na nákup nebo do práce používá ekolo jen třetina dotázaných. To je na jednu stranu slabé číslo, na druhu stranu velká příležitost. Pokud cca 40 % lidí považuje cestu alespoň někdy za nebezpečnou, je tady velký potenciál zlepšit infrastrukturu pro kola.

Zlepšená infrastruktura pak znamená bezpečnější cesty a lidé tak ekola, které si jinak kupují primárně na výlety a volný čas, mohou využít častěji i na jiný druh cest.
Třetina uživatelů by navíc začala ekolo využívat, pokud by se ukázalo, že na něm do práce dojede rychleji.

Tady mi přijde jako důležité, aby si lidé mohli toto opravdu vyzkoušet - ať už tím, že si ekolo půjčí, nebo pokud budou ve městech bikesharingové služby. Kdo se o ekole baví a nikdy na něm nejel, tak de facto nemá relevantní zkušenost.

Lidé se také bojí krádeže. To je jasné, pokud se nejčastější ekola u nás pohybují okolo 30+ tisíc Kč. Považuju za důležité, aby se rozšířila nabídka pojištění kol, u mnoha pojišťoven jsou limity nastaveny velmi nízko, ať už u pojištění krádeže z domu, nebo na ulici.

Jako pobídku by lidé uvítali, kdyby měli možnost si elektrokolo v práci/škole bezpečně uschovat nebo se po jízdě osprchovat.

Parkování ekol je potřeba stále víc - jak na ulicích, tak ve školách a firmách. Zde ukázky z Belgie. Čím více ekol, tím více potřebujeme parkování.

U sprchy je to na vážkách: pokud není na cestě kopec nebo člověk nejede rychleji (tedy nad 25 km/h, kdy už ekolo nepomáhá), tak elektrokolo žehlí námahu a člověk se nezadýchá zásadně více než při rychlé chůzi. To je ten rozdíl oproti klasickému kolu.

Lidé si ekola vybírají hodně podle dojezdu, ale „dojezdová úzkost“ se nakonec mezi problémy vůbec neobjevila. Jde hlavně o to, že průměrné délky cest jsou hluboko pod dojezdovou vzdáleností. Taky proto, že styl jízdy dokáže spotřebu elektřiny dost ovlivnit a dá se jím pomoci.

Baterie je tak problém hlavně tehdy, kdy člověk po příjezdu domů zapomene ekolo nabít a druhý den nemůže vyrazit. To se mi stalo mnohem častěji než že bych musel došlapat s prázdnou baterkou (což není u 50 kg těžkého cargo kola žádná slast, na rozdíl od běžného ekola).

Co se týče nabíjecích míst, tak dává smysl je mít tam kde kola parkují (garáže, krytá parkoviště), nebo u turistických míst a hospod. Naopak běžně po městě potřeba IMHO nejsou, taky proto, že pro běžné pochůzky si s sebou málokdo vozí nabíječku.

„Srážka s autem a pád v terénu, tohle jsou dva největší strašáci českých elektrocyklistů.“ O potřebě infrastruktury ve městech jsem už psal, mimo města a v terénu je to komplikovanější. Media se logicky snaží hledat senzace při všech nehodách ekol.

Je zjevné, že počet lidí, kteří na ekole havarují, roste - jednak proto, že roste jejich absolutní počet i počet najetých kilometrů, jednak proto, že ne každý se na ekole chová zodpovědně a ohleduplně, a taky proto, že s nárůstem počtu nekoresponduje infrastruktura a pravidla.

Zatímco ve městech je „vina“ na straně cyklistů málokdy - cyklisté porušují pravidla zejména ve strachu o svou bezpečnost, v terénu je těžko čekat, že se horské stezky budou ekolům přizpůsobovat. Zde jsem zastáncem kombinace osvěty a přísnějších pravidel a jejich vymáhání.

Pokud například některá místa na horách trpí počtem lidí na ekolech (a má to negativní dopad na přírodu či bezpečnost), je na místě zde omezit počty vjíždějících kol, na některá místa vjezdy úplně zakázat a zákazy vymáhat.

Lidé nechtějí kupovat ekola z druhé ruky - je to logické, protože zjistit v jakém stavu je baterka nebo pohonná jednotka je komplikované. Tohle se časem možná změní, kdy se někdo na tu diagnostiku a aftermarket bude specializovat, ale teď je ten trh ještě malý.

A nakonec: nejčastěji uváděným důvodem, proč lidé vůbec nebo častěji nejezdí na kolech, je nepříznivé počasí. Tvrdí to 41 % lidí.

To je fakt český, vyhlášeně outdoorový národ, tak z cukru?