IT zakázka, která určí budoucnost finanční správy

Generální finanční ředitelství se potýká s ostře sledovanou situací: po téměř 30 letech se může vyvázat ze služeb tradičního dodavatele - IBM a O2 IT Services.V současnosti končí smlouvy mezi GFŘ, IBM a O2. GFŘ vypsalo zakázku na další čtyři roky (do roku 2027), což je mimořádná událost z mnoha hledisek: zakázka je značného rozsahu (cenově až 2,7 miliard Kč bez DPH) a ukazuje problémy s nastavením, postupy, omezením konkurence a výběrovými podmínkami. Např. požadavek na jednotnou cenu pro různé pracovní pozice. V článku podrobně uvádíme srovnání s reálnými cenami (i s pomocí analýzy cen Watchdog Analytics).

To nejdůležitější začíná v roce 2015. Generální finanční ředitelství (GFŘ) dostalo od Ministerstva vnitra pokyn vyvázat se závislosti na stávajícím systému ADIS a začít pracovat na novém informačním systému (celý kontext EET a ADISu rozebíráme zde). Bez výběrového řízení ji zadalo firmě IBM. Požadavek v roce 2019: GFŘ začne pracovat na novém systému ADIS, který bude nejpozději do roku 2022 spuštěn. Jak ukazuje (nejen) tato zakázka, nový ADIS (pod jménem NDIS) vzniká tak pomalu, že nejméně do roku 2027 (a prakticky jistě i poté) bude starý ADIS stále existovat. V současnosti totiž vypršely smlouvy mezi GFŘ, IBM a O2 IT Services. A tak nyní GFŘ vypsalo zakázku na další čtyři roky do roku 2027 za více než 2.5 mld Kč.

Generální ředitelství financí vypsalo novou zakázku na provoz a rozvoj ADIS pro roky 2023-2027, která by mohla snížit závislost Finanční správy na tradičních dodavatelích IBM a O2. Ale chtějí se jí vůbec zbavit?

Základem každé zakázky jsou kvalifikační a hodnotící kritéria. Kvalifikační umožní omezit možné uchazeče, zatímco hodnotící mohou akcelerovat preference a priority zadavatele.

Podmínky, které GFŘ stanovilo, rozebíráme více v podrobné analýze, ale na první pohled je vidět, že cílem zakázky bylo zachovat status quo a závislost na IBM a O2.

Kvalifikační kritéria na ekonomickou i technickou kvalifikaci zásadním způsobem omezují vstup nových dodavatelů do zakázky a jednoznačně tak vykreslují filozofii celé zakázky: nesnižovat, ale prohlubovat závislost GFŘ na dodavateli systému ADIS.

Základním hodnotícím kritériem této zakázky za 2,7 miliardy Kč je ekonomická výhodnost nabídky, neboli nejnižší cena.

Při stanovení ceny je překvapivý požadavek na jednotnou cenu pro různé pracovní pozice. Za seniorní i juniorní pozice chce GFŘ platit stejnou cenu. Je to stejné, jako byste platili stejnou hodinovou cenu architektovi domu i kopáčovi základů.

Cenotvorbu a podmínky zakázky, vč. důkladného srovnání s reálnými cenami na trhu, jsme rozpracovali s použitím reálných a přesných analýz a porovnali s realitou.

Z analýzy Watchdog Analytics vyplývá, že různé IT profese mají velmi rozdílné výše odměňování.

Porovnejme dolní a horní kvartil nejobvyklejších IT pozic:

Zdroj Watchdog Analytics, ceny ICT prací za 2022

Požadovat jednotnou cenu pro různé pozice, které jsou běžně na trhu hodnoceny o více než 60 %, resp. 70 % rozdílně, je přílišné a nepřijatelné zjednodušení veřejné zakázky, které má v konečném důsledku za následek vysokou cenu zakázky a nákladů státu.

Je možné, že GFŘ dokáže na den přesně odhadnout potřebnou pracnost rozvoje systému ADIS na 4 roky dopředu (109892 MD + 2000 MD + 1680 MD), ale nedokáže odhadnout poměr prací u jednotlivých pracovních rolí?

Proč vyžaduje jednotnou cenu pro pozici Programátor a Architekt systémové bezpečnosti, když obsah i tržní ohodnocení obou rolí se od sebe liší až o 100 % a počet vyžadovaných MD dokázalo GFŘ předem odhadnout?

Důvodem, který mě napadá, je snaha o primitivní vyhodnocení zakázky a nestanovovat váhy pro jednotlivé pozice a jejich ceny do celkového hodnocení nabídky.

Toto zjednodušení práce by bylo pochopitelné u zakázky za jednotky milionů Kč, ale u zakázky za miliardy je skutečně podivuhodné.

Podle našich neoficiálních informací přišly dvě nabídky. Jedna od současných dodavatelů IBM a O2 IT Services a druhá od velké, a u státních zakázek zkušené, IT firmy. Rozdíl nabídkových cen je překvapivě veliký a teprve budoucí vývoj nám ukáže, zda GFŘ využije příležitosti ušetřit nemalé prostředky státního rozpočtu a současně se vyvázat z 30letého vztahu s tradičním dodavatelem.

Ministr financí by takovou úsporu pro státní kasu jistě ocenil.