Článek
V červenci americký prezident Donald Trump na konferenci Bitcoin 2024 navrhl vytvoření „strategické národní bitcoinové rezervy“. V srpnu pak v rozhovoru pro Fox Business s nadsázkou poznamenal, že:
Kdo ví, možná splatíme našich 35 bilionů dolarů; pošleme jim malý kryptoměnový šek, že? Pošleme jim trochu bitcoinu a vymažeme náš dluh ve výši 35 bilionů dolarů.
Tato poznámka přilákala pozornost. V září Trump slíbil Ekonomickému klubu v New Yorku, že promění Ameriku ve svůj vlastní suverénní fond bohatství, který bude financován „tarify a jinými inteligentními věcmi“. Tento fond by měl být použit na velké národní projekty, které přinesou „gigantický zisk“, jenž by pomohl splatit národní dluh.
Na konferenci také Trump slíbil, že nikdy neprodá Bitcoin, který již vlastní (nebo který by v budoucnu mohla vlastnit) americká vláda. Mezi současné kryptoměnové držby USA patří přibližně 1 % celkového množství Bitcoinu v oběhu. Podle Arkham má tento Bitcoin tržní hodnotu kolem 21 miliard dolarů.
Kde vzaly USA bitcoin?
Velká část byla zabavena v roce 2013 Rossu Ulbrichtovi. Ulbricht (známý pod přezdívkou Dread Pirate Roberts) byl zakladatel Silk Road (nelegální online tržiště fungující na dark webu), který obchodoval výhradně v bitcoinech. Na tomto tržišti si uživatelé mohli koupit oblečení, knihy, elektroniku, ale hlavně drogy.
Jednou z možností tak je, že bitcoiny, které v současnosti „vlastní“ americké ministerstvo spravedlnosti, by mohly být přesunuty do nově zřízeného strategického bitcoinového fondu. To by ale pravděpodobně vyžadovalo schválení kongresu.
Kdyby k tomu ale došlo, stačilo by to na splacení amerického dluhu? Nestačilo. Pokud je americký dluh cca 36 bilionů dolarů, musela by cena jednoho bitcoinu vzrůst na přibližně 173 milionu dolarů, aby současné množství držené americkou vládou stačilo na toto splacení. Takový scénář je nepravděpodobný.
Nakoupit více bitcoinů?
Aby Trump mohl investovat peníze do kryptoměn, potřebuje podporu Kongresu. Senátorka Cynthia Lummis již navrhla zákon, který by umožnil převod zabaveného bitcoinu do Strategické bitcoinové rezervy, a stanovil by povinnost nakupovat až 200 000 bitcoinů ročně po dobu pěti let. Kde na to ale vzít peníze? Co třeba americká zlatá rezerva?
Při aktuálních tržních cenách má zlato uloženo ve federální rezervní bance hodnotu více než 650 miliard dolarů. Prodání takového množství zlata a následné použití peněz k nákupu bitcoinu by mělo nedozírné makroekonomické a finanční následky. Pokud by Trump přišel na trh se stovkami miliard dolarů, lze si představit, že cena kryptoměn by vzrostla do nevídaných výšin. Nepravděpodobný scénář o pár odstavců výše tak nemusí být nutně neuskutečnitelný.
Kdo dřív přijde…
Trump ale nepotřebuje měnit zlato za dolar a následně koupit bitcoin. Anthony Pompliano přišel se zajímavou myšlenkou, a to, že USA by měly první den prezidentsví Donalda Trumpa vytisknout 250 miliard dolarů a za vše nakoupit bitcoin. Proč? Bitcoin se totiž stává preferovaným aktivem různých společností, včetně například Microstrategy. Ta je jednou z nejvýkonnějších akcíí v roce 2024. Společnosti zkrátka chtějí mít bitcoin ve své rozvaze, protože je chrání před znehodnocením dolaru a zároveň má minimální rizika díky decentralizované struktuře.
Pokud je tedy bitcoin již nyní žádaným aktivem pro jednotlivce a společnosti, pak si nakonec najde cestu i k jednotlivým státům. Příkladem budiž Salvador, kde je bitcoin od roku 2021 oficiální měnou. Bitcoinů navíc bude vytěženo pouze 21 milionů, tudíž zde platí ono známé „kdo dřív přijde, ten dřív mele.“
A pokud Spojené státy opravdu jakoukoliv formou začnou kupovat bitcoin, spustí to lavinu.
Nedostatečně informovaní politici v ČR
To, jestli nakonec USA budou nakupovat bitcoin či ne, ponechme teď stranou. Důležité je, že nově zvolený prezident se o bitcoin zajímá a obklopuje se lidmi, kteří o této problematice něco ví. Svědčí o tom například to, že si Trump jako ministra financí vybral Scotta Bessenta, manažera crypto hedgeových fondů, a zvažuje vytvoření nové pozice v Bílém domě, která bude zaměřena čiště na politiku kryptoměn.
To je diametrálně odlišný přístup od toho, co se děje v České republice. U nás je na stole zákon, který by kryptoměny postavil na stejnou úroveň jako cenné papíry. To znamená, že by se na ně dal uplatnit časový a hodnotový test. Jedná se tak o spravedlivé vyrovnání podmínek pro tu část občanů, kteří jsou dnes nedůvodně diskriminováni. Finanční správa se k tomu návrhu vyjádřila, že by se při schválení jednalo o rozvrácení obecného výběru daní.
Finanční správa vnímá diskuse o zdanění kryptoaktiv. Kryptoměny jsou moderní a lidé chtějí, aby bylo přívětivé i jejich zdanění. Máme však odpovědnost za příjmovou stranu rozpočtu. Upozorňujeme proto, že za stávající situace by navrhované osvobození rozvrátilo obecný výběr daní.
— Finanční správa ČR (@financnisprava) October 23, 2024
Finanční správa v čele se Zbyňkem Stanjurou tak nepochopila podstatu navrhované změny. Nejde o daňové osvobození, ale o sjednocení pravidel. Daňová zátěž zůstává, jen přibývá motivace k dlouhodobým investicím namísto spekulací.
Abychom si rozumněli. Česká republika má obrovský potenciál vzhledem k akumulaci know-how a světově uznávaných byznysů v oblasti kryptoměn. Firmy jako SatoshiLabs nebo General Bytes jsou uznávanými firmami po celém světe a generujeme spousty talentů v nově vznikajícím kryptoprůmyslu. A co s tím hodlá naše vláda boomerů udělat? Pohřbít to a dostat nás na chvost EU v největší inovaci 21. století.
Závěrem
Návrh Donalda Trumpa na vytvoření strategické národní bitcoinové rezervy a jeho ambice transformovat americkou ekonomiku prostřednictvím kryptoměn vyvolávají širokou diskusi o budoucnosti financí a investic. I když se zdá, že splatit národní dluh pomocí bitcoinu je spíše utopickou vizí, myšlenka investice do kryptoměn jako ochrany proti inflaci a devalvaci dolaru získává na významu.
Pokud Spojené státy skutečně začnou nakupovat bitcoin, mohlo by to mít dalekosáhlé důsledky nejen pro americkou ekonomiku, ale i pro globální trhy. S rostoucím zájmem o bitcoin jako o stabilní aktivum se otevírá cesta pro další státy, aby následovaly příklad Salvadoru a začaly integrovat kryptoměny do svých ekonomik.
Na druhé straně, česká politická scéna se zdá v oblasti kryptoměn být stagnující a nedostatečně informovaná. S rostoucím potenciálem českého kryptoprůmyslu, reprezentovaného firmami jako SatoshiLabs a General Bytes, je klíčové, aby vláda přijala inovativní přístup a vytvořila příznivé podmínky pro rozvoj tohoto sektoru.
Kdo dřív přijde, ten dřív mele – a v tomto rychle se měnícím světě financí je klíčové, aby nejenom USA jednaly rychle a strategicky. Budoucnost bitcoinu a jeho role v národních ekonomikách se teprve ukáže, ale jedno je jisté: kryptoměny se stávají nedílnou součástí moderního finančního diskurzu.
