Článek
V České republice je možné volit až ve chvíli, kdy člověk dosáhne plnoletosti, tedy od 18 let. Kandidovat do poslanecké sněmovny je možné až ve 21 letech a senátorem nebo prezidentem se můžete stát pouze pokud je vám 40 let a více.
Toto jsou pravidla, která společnost akceptuje, a neobjevují se moc hlasy, které by se to snažily změnit. Argument pro toto nastavení většinou spočívá v tom, že člověk není ještě dostatečně rozumově vyzrálý nebo nemá dostatek životních zkušeností.
Rozumová přezrálost
Proč se ale společnost víc nezajímá o to, že to může být i naopak? Jak postupně stárneme, dostáváme se časem do stavu, kdy už hlava nefunguje tak, jak by měla. Například podle NZIP.CZ ve věku nad 85 let trpí 60-80 lidí z tisíce demencí. Ve věku 90+ už je to 300 lidí z tisíce.
Příliš staří voliči však nemusí být ten největší problém. Tím hlavním problémem mohou být příliš staří politici, kteří nás budou zastupovat. U nás jsem zaznamenal v posledních letech hlavně debaty ohledně zdraví Miloše Zemana nebo Karla Schwarzenberga, ale naštěstí to u nás zatím není aktuální problém.
Aktuální problém to začal být v USA, kde nynější 80letý prezident Joe Biden občas není úplně ve formě. Dalším příkladem může být 81letý americký senátor Mitch McConnell, který letos už podruhé „zamrzl“ před kamerami nebo 90letá americká senátorka Dianne Feinsteinová, která je stále ve funkci, má příznaky demence, ale prý to byla jen encefalitida.
Stáří jako brzda pokroku?
Mladí lidé přinášejí na stůl nové nápady, orientují se v nových technologiích, v moderním světě a mají elán. Staří lidé naopak přestávají být aktivní, ulpívají na tradicích a zvycích a nemají rádi změny.
Pro žádnou společnost není ideální, aby její budoucnost určoval někdo, kdo se velice nerad přizpůsobuje měnícímu se světu a hledí spíše do minulosti, která ovšem ani nebyla tak dobrá, jak si pamatuje.
S tím, jak se prodlužuje délka dožití a stárne populace, by bylo vhodné se zamyslet i nad tím, jestli chceme, aby lidé od určitého věku stále měli možnost určovat naši budoucnost ve světě, kterému už ani tolik nerozumějí. Když jsme schopni akceptovat, že člověk může být na některé věci moc mladý, jistě nebude problém přijmout fakt, že může být i moc starý.
