Článek
Nedávno začal nový školní rok, a to přímo nabádá si trochu rozebrat „velké“ téma, kterým jsou špatné známky. Skoro každý někdy přinesl domů špatnou známku. Pamatuji si ze školy na několik spolužáků, kteří se vyloženě báli jít domů se špatnou známkou s tím že, je táta/máma „zabije“.
Dítě není stroj na dobré známky a od rodičů by mělo očekávat spíš pomoc a ne trest. Někdy výrazně pomůže už jen naučit dítě, jak se učit.
Pevné základy
Hlavně u dětí na základní škole je velmi důležité pomáhat jim s učením. Látka na sebe postupně navazuje a čím horší jsou základní znalosti, tím hůř se člověk učí navazující látku. Velmi obtížně bude dítě řešit rovnice s neznámou ve zlomku, pokud neumí pracovat se samotnými zlomky.
Při nástupu na střední školu může být potom výrazný rozdíl mezi dětmi, které přichází s dobrými a horšími základy. Dítě, které má už kvalitní základy, se může soustředit pouze na novou látku, zatímco dítě s horšími základy bude bojovat i se starou látkou a o to obtížnější pro něj bude látka nová.
Motivace
Co si pamatuji z dětství, tak jedna z nejhorších věcí, co jsem slyšel, když jsem dostal špatnou známku byla „běž se učit“. To pro mě znamenalo jen pár hodin prázdného koukání do učebnic a do sešitů, které mi nic nepřinesly.
Problém totiž nemusí být v tom, že se dítě nechce učit, ale prostě v tom, že danou látku nechápe a potřebuje ji vysvětlit. Jenže když mu nikdo nepomůže a dosahuje neustálých neúspěchů, tak se může dostat do stavu jakési bezradnosti a tím ztratí motivaci.
Pochvala za snahu
Dítě by mělo být pochválené za snahu (samozřejmě pokud se snažilo), i když dostalo horší známku. Pokud totiž chválíme za snahu, tak tím dáváme pozitivní zpětnou vazbu a člověk bude mít větší motivaci plnit náročnější úkoly.
Tresty versus pomoc
Představte si, že jste dítě a máte problém s nějakou látkou. Dostanete čtyřku a doma vás čeká od rodičů: „Jak to že máš čtyřku? Běž se učit. To si opravíš!“… „Máš zaracha“. V tom horším případě přijde i výprask.
A teď stejná situace, ale od rodičů pouze uslyšíte: „To mě mrzí, tak já se na to s tebou podívám a řekneš mi čemu nerozumíš/co ti nejde, ať si to můžeš opravit.“
Že to najednou zní jinak. Najednou to není trest, ale dostávám pomocnou ruku. Nejsem pod tlakem, že si to musím opravit, ale dostávám příležitost si to opravit.
Tresty za špatné známky jsou zkrátka nesmysl a pokud přijde trest i když se dítě snažilo, tak to v něm může zadusit i ty poslední zbytky motivace, které mělo. Nakonec bych rád dodal, že ještě nikdo na světě do dítěte nevykřičel a nevtloukl lepší znalosti.
