Článek
Často mi v e-mailech a soukromých zprávách přistává ta stejná otázka. Někdy je plná nepochopení, jindy až skrytého hněvu „Michale, a proč od těch chlapů ty jejich ženské prostě neodejdou dřív? To nemají žádnou hrdost, že jim tohle všechno tak hrozně dlouho trpí?“
Lidé mají zvrácenou představu o tom, jak vypadá partnerka alkoholika. Vidí v ní submisivní, ustrašenou chudinku, která sedí v koutě, fňuká a neumí si dupnout. Jenže z e-mailů, které mi posíláte, vím, jaká je realita. Tyhle ženy nejsou žádné slabé trosky. Naopak. Většinou jsou to ty nejsilnější bytosti pod sluncem.
Ženské, které v klidu uřídí firmu, pracují ve státních službách, zorganizují stavbu domu, vychovají děti, a když je nejhůř, fungují jako neprůstřelný štít pro celé své okolí.
A právě jejich síla je jejich největší pastí. A pro nás, alkoholiky, tím nejlepším palivem.
Past jménem Záchranářský komplex
Když se silná žena zamiluje do funkčního alkoholika, naskočí v ní nebezpečný záchranářský program. Ona totiž vidí jeho talent, jeho chytrost, vidí toho skvělého chlapa, kterým je, když zrovna nežere tu svoji medicínu. A když ten chlap začne padat do bažiny, ona neuteče. Je přece zvyklá všechno v životě zvládnout. Zatne zuby, chytí ho za ruku a v duchu si řekne „Já to zlomím. Já ho zachráním.“
V té chvíli se stává spoluzávislou. Okolí – kamarádi, rodina, někdy i doktoři – vidí, že loď jde ke dnu, a křičí na ni „Uteč, nebo tě zničí!“ Jenže ona se slzami v očích odpoví tu nejkrutější větu „Já ho nedám.“
Vím, jak to funguje z té mé, alkoholické strany. Když moje tehdejší žena stála přede mnou a s touhle svatou loajalitou mě bránila před celým světem, byla to pro mě ta nejlepší zpráva. Pro alkoholika je partnerčino „já ho nedám“ tou nejvyšší povolenkou k dalšímu pití.
My tu vaši sílu vycítíme na kilometry. Víme, že můžeme udělat totální prasárnu, urážet vás, prolít hrdlem výplatu, ale vy to na veřejnosti vyžehlíte, doma uklidíte střepy a ráno nás nenecháte umřít na kocovinu.
Vaše láska se pro nás stává palivem. Vaše snaha nás zachránit nás ve skutečnosti pomalu zabíjí, protože nás odmítáte nechat padnout na držku.
Když musí přijít buldozer zvenčí
Jenže tenhle zvrácený tanec dvou lidí často nejde zastavit zevnitř. Ta ženská je v tom emočně utopená až po uši. A v tu chvíli musí přijít někdo zvenčí. Někdo, kdo není tou alkoholovou mlhou zaslepený a odmítá se na to dál dívat. Někdy je to nejbližší kamarádka, někdy kolega z práce. Člověk, který vstoupí do toho rodinného pekla jako buldozer a jede drsně, nekompromisně, klidně přes mrtvoly. Je mu úplně jedno, že mě, alkoholika, k smrti urazí. Kašle na moje manipulace.
Přijde, zdravě se naštve, práskne do stolu a své přítelkyni natvrdo řekne „A dost. Buď se sbalíš a odejdeš, nebo tě odtud odvezou v černém pytli . Končíme.“
Tohle zdravé naštvání a absolutní tvrdost jsou někdy tím jediným klíčem, který dokáže odemknout celu, ve které spoluzávislá žena dobrovolně sedí. Mě to sice tehdy brutálně naštvalo a vytočilo, ale pro moji ženu to bylo jediné skutečné záchranné lano.
Když tělo vyhodí jističe
Pokud totiž podobný zásah nepřijde včas, žít s funkčním alkoholikem znamená žít ve válečné zóně. Permanentní stres, strach, s čím zase večer bouchne do dveří, psychický teror maskovaný mými ranními omluvami a drahými odpustky. Lidská psychika má neuvěřitelnou setrvačnost. Ženy v tomhle krizovém režimu dokážou fungovat roky. Namlouvají si, že jsou jako Terminátor. Že to prostě vydrží, protože musí.
Jenže psychika sice dokáže věci zamknout do sklepa, ale lidské tělo žádný sklep nemá. Tělo všechen ten toxický stres ukládá rovnou do orgánů.
A pak, často paradoxně ve chvíli, kdy nastane zdánlivý klid nebo když už je po všem a ti lidé jsou konečně rozvedení, to přistane.
Člověk jede tramvají nebo vaří oběd a najednou prásk. Sevře se hrudník, nemůže dýchat, studený pot, sanitka, jízda pod majáky a podezření na infarkt. V nemocnici ji napojí na přístroje, proženou tunely a nakonec jí doktor řekne „Srdce máte zdravé. To jen vaše tělo právě vyhodilo jističe. Dalo vám stopku, protože vy sama byste se uštvala k smrti.“
Mezigenerační poprava
Ta největší daň za spoluzávislost se ale neplatí na kardiologii. Platí se na dětech.
Děti v tomhle toxickém prostředí rostou jako houby. Nasávají ten smrad chlastu, ty noční hádky, tu věčnou matčinu úzkost. A co je nejhorší? Synové ty vzorce chování po svých otcích často do puntíku okopírují. Pak přicházejí ty nejtemnější noci, kdy máma nesedí doma na gauči kvůli manželovi, ale jezdí po špitálech nebo sbírá ze země svého vlastního sedmnáctiletého kluka.
Kluka, který smrdí úplně stejně jako jeho otec, ale od otce se mu často dostane jen cynického výsměchu nebo poplácání po ramenou, zatímco máma poslouchá, že „ho blbě vychovala“.
Tohle je emocionální dno. Tady končí veškerá sranda.
Ženy, které mi zachránily život
Trvalo mi roky, než jsem to pochopil. Odejít od alkoholika není sobectví. Není to zrada. Je to čistý, syrový akt sebezáchovy. Někdy je totiž tou největší formou lásky pustit jeho ruku a nechat ho spadnout na samotné dno. Protože dokud pod sebou jakýkoliv alkoholik bude mít vaši měkkou náruč, nikdy nedostane důvod se změnit.
Mě probralo až to, když ta náruč mé bývalé ženy definitivně zmizela. Dopadl jsem na tvrdou zem.
Jenže na tom dně v bahně mě nenechala umřít další silná žena – moje sestra. Byla to ona, kdo mě z toho bahna nakonec zvedl, když už nikdo jiný nemohl.
Když se na to podívám dneska, s čistou hlavou, vidím to jasně. Obě tyhle ženy mi zachránily život. Moje bývalá žena tím, že našla odvahu mě opustit, abych mohl narazit na realitu. A moje sestra tím, že mě v té nejtemnější chvíli podržela a pomohla mi postavit se znovu na nohy.
Odpusťte si, že jste tam s námi promarnily roky. Musely jste si to odžít. Každý máme svůj čas, než ta palice konečně povolí. Ale teď už poslouchejte své tělo. Ono na rozdíl od vaší záchranářské hlavy nelže.
Michal.
Národní linka pro odvykání: 800 350 000 (bezplatná pomoc pro lidi bojující se závislostmi).
Asociace adiktologů ČR: Informace o odborné pomoci a síti adiktologických ambulancí.
Anonymní alkoholici (AA): Svépomocné skupiny v České republice pro ty, kteří chtějí řešit svůj problém s alkoholem.
