Hlavní obsah

Deník abstinujícího alkoholika: Vánoce a svátky jako minové pole

Foto: Michal K. / Open AI

Blíží se svátky klidu a míru. Pro alkoholika je to ale období pašování lahví do sklepa a zničeného svědomí, které v prázdném bytě musíte utišit další vodkou.

Článek

Už za pár dní se rozsvítí vánoční trhy, náměstí provoní svařák a televize nás začnou masírovat reklamami na „dokonalou“ rodinnou pohodu. Když dneska s čistou hlavou koukám na tu blížící se sváteční mánii, svírá se mi hrdlo. Vrací se mi vzpomínky na to, jak vypadaly Vánoce v době, kdy mě řídila láhev.

Dokud alkoholik ještě žije v páru nebo v jakžtakž normálním rodinném životě, má před Vánocemi v hlavě naprosto jasný plán. Říká si „Svátky musím dát v pohodě!“ I když už dávno ví, že svým pitím ubližuje všem kolem sebe, pořád v něm hlodá zbytek svědomí, že Vánoce jsou přece jen něco jiného, posvátného. Že tohle přece rodině dluží.
Jenže ta „bestie“ v hlavě má úplně jinou matematiku a na nějakou chlapskou čest kašle.

Krutá matematika a pašování do sklepa

Když píšu o sobě, musím s pravdou ven, i když se mi z toho dodnes zvedá žaludek. V prosinci jsem sice přemýšlel, jaké koupím dárky, ale moje hlavní kalkulace byla jediná: aby to moc nestálo, protože musí hlavně zůstat na chlast.
Každou jedinou korunu v peněžence jsem v duchu okamžitě přepočítával na litry alkoholu. „Kolik lahví za to bude? Vystačí mi to přes ty dny, kdy budou zavřené obchody?“

Výsledek téhle zvrácené rovnice byl pokaždé stejný – pod stromeček jsem koupil absolutně trapné, levné dárky, za které bych se dneska jako chlap propadl hanbou. Hlavně že v tajných skrýších bylo dostatečně nakoupeno pro mě.
Začalo zoufalé, ubohé hledání jakékoliv záminky, jak jet do obchodu. Hlavně sám.

„Zapomněl jsem koupit rohlíky.“ „Musím ještě pro máslo, sůl nebo alobal.“ Cokoliv, jen abych mohl v klidu propašovat zásoby alkoholu do sklepa a něco tajně pronést až do bytu. Člověk si v tu chvíli připadá jako zloděj ve vlastním domě, ale ta touha mít „jistotu“ je silnější než jakýkoliv stud.

Kladívka v hlavě a prázdný byt

Veškeré moje soustředění směřovalo ke Štědrému dni. Tam jsem to prostě musel vydržet. Odehrát divadlo u kapra a stromečku, tvářit se jako „hlava rodiny“, která má všechno pod kontrolou. Jenže vydržet jeden den zvládne silou vůle skoro každý. Ten pravý masakr začínal hned potom.

Přišel Boží hod a Štěpán. Všude zavřeno, návštěvy příbuzných, alkohol nabízený na každém kroku. „Dej si jednoho na zahřátí, vždyť jsou Vánoce!“ Stačila jediná neuhlídáná sklenička a brzdy povolily.
Pak nastalo to nekonečné, mučivé večerní čekání, až si všichni půjdou lehnout. Chodil jsem po bytě jako lev v kleci, nervy na pochodu, srdce až v krku.

Jakmile zaklaply dveře ložnice, už v naprostém tranzu jsem vytahoval schovanou lahev, trhal uzávěr a pil skoro na ex. Hlavně ať konečně přestanou bušit ta šílená kladívka v hlavě a zmizí ten vnitřní třes. V duchu jsem si ještě bláhově říkal „Ráno máme jet se synem sáňkovat, ale to já přece jako chlap zvládnu.“
Konec večera si už nepamatuji.

Vzbudil jsem se na studené zemi. Někdy dopoledne. Tělo rozlámané, v puse poušť, hlava jako střep. V bytě bylo ticho, které bolelo víc než facka. Manželka i s malým byli dávno pryč – odjeli sáňkovat sami. A víte, čím jsem se v tu první vteřinu uklidňoval? Říkal jsem si „Hlavně že mě neviděli tady ležet na zemi.“ Tak hluboko klesne chlapská důstojnost. Porušil jsem slovo, zradil jsem vlastního syna a ještě jsem měl radost, že u toho nikdo nebyl.

Tiché slzy žen u rozsvíceného stromečku

Dneska už dokážu vidět i to, co se tehdy odehrávalo na té druhé straně – v hlavě mé bývalé ženy a všech žen, které doma žijí s alkoholikem.
Pro ženu jsou Vánoce symbolem tepla, bezpečí a rodiny. Celý prosinec peče cukroví, uklízí, balí dárky a snaží se vytvořit kouzlo pro děti. A u toho všeho s obrovským strachem v žaludku sleduje svého muže. Vidí ten jeho nervózní pohled, slyší ty průhledné výmluvy, proč musí zase do sklepa nebo do obchodu.

Když ráno odjížděla s malým na kopec sama, musela v sobě dusit obrovský vztek, zklamání a ponížení. Musela se před naším synem usmívat a vymýšlet výmluvy, proč „táta nemůže jet s nimi“, zatímco uvnitř jí pukalo srdce. Ta bezmoc, kdy stojíte u nazdobeného stromečku, všechno svítí, ale váš chlap leží opilý na zemi, je pro ženu tou nejkrutější samotou na světě.

Plačící svědomí a cesta na benzínku

V tu chvíli v tom prázdném bytě začala moje hlava okamžitě pracovat na plné obrátky. „Musím sehnat další chlast.“ Všude bylo zavřeno, a tak jsem se sebral a šel pěšky na benzínku. Svátky byly totálně zničené.
Málokdo, kdo to nezažil, ví jednu strašnou věc. Alkoholik má svědomí. Ale je to svědomí tak strašně zničené a rozdrásané, že už nemá sílu vás zastavit – ono už jenom sedí v koutě duše, pláče a naříká.

A vy tu nesnesitelnou bolest musíte okamžitě utišit, protože jinak byste se zbláznili. Kdybych si tehdy na tu benzínku pro další lahev nešel, to svědomí a ten stud z toho, co jsem provedl své rodině, by mě sežraly zaživa.
To jsou Vánoce alkoholika. To bývaly moje Vánoce, které jsem připravil své rodině.

Letos bez kladívek a strachu

Dneska, v listopadu, se na ty blížící se svátky dívám úplně jinýma očima. Už nemusím v obchodě stát u regálu a přepočítávat radost svých nejbližších na cenu vodky. Už nemusím nic pašovat do sklepa ani se třást, kdy všichni usnou.
Ta největší vánoční odměna pro mě letos není v žádné skleničce. Je v tom, že se 25. prosince ráno probudím v posteli, ne na zemi. S čistou hlavou, klidným svědomím a chlapskou jistotou, že když řeknu „Jedeme sáňkovat,“ nebo: „Jdeme na procházku se psem,“ tak tam prostě budu.

Pokud máte kolem sebe někoho, kdo se s pitím pere, nenuťte mu o Vánocích tu „jednu sváteční skleničku“. Pro vás je to nevinný přípitek, ale pro něj to může být startovní výstřel k tomu, aby se ráno probudil sám na studené podlaze, zatímco jeho rodina odjíždí bez něj.

Michal.

Národní linka pro odvykání: 800 350 000 (bezplatná pomoc pro lidi bojující se závislostmi).

Asociace adiktologů ČR: Informace o odborné pomoci a síti adiktologických ambulancí.

Anonymní alkoholici (AA): Svépomocné skupiny v České republice pro ty, kteří chtějí řešit svůj problém s alkoholem.

Kontakt pro soukromé zprávy: michal822700@seznam.cz

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz