Článek
Debata o délce soudních řízení kolem Andreje Babiše se v posledních týdnech znovu rozhořela. Exministryně financí Alena Schillerová tvrdí, že soud s Babišem trvá „hrozně dlouho“. Reálně jde o zhruba tři roky, přičemž značnou část této doby zabralo řešení vydání jeho spoluobžalované Jany Nagyové, která v mezidobí kandidovala do Evropského parlamentu a i přes obžalobu dokázala uspět. Ministr financí Zbyněk Stanjura jí připomněl, že tři roky je v českých podmínkách spíše standard. Jenže při srovnání s případem Miroslava Pelty vychází najevo, že délka soudů není tím hlavním problémem – spíše přístup policie a státního zastupitelství.
Pelta: razie, vazba, rozsudek
- Květen 2017: razie, Pelta vzat do vazby.
- Červen 2020: zahájen soudní proces.
- Květen 2025: definitivní rozsudek – soud trval bezmála pět let.
Peltovi hrozilo 5 až 12 let, státní zástupce navrhoval 9 let. Přitom šlo o pokus trestné činnosti – peníze nikdy nezískal.
Odsouzen na 5,5 let
Babiš: žádná razie, žádná vazba
- Září 2017: poprvé vydán k trestnímu stíhání.
- Následně: stíhání zastaveno a znovu obnoveno.
- Září 2022: začíná soudní proces.
Babišovi hrozí 5 až 10 let, státní zástupce navrhuje pouze podmínku – ačkoliv 50 milionů skutečně získal.
Na rozdíl od Pelty nebyla u Babiše provedena razie, nikdy nečelil vazbě, ačkoliv důvodů by bylo hned několik:
- Ministr financí Babiš – zastupoval stát, tedy poškozeného, a přitom byl sám vyšetřovaný. To je z hlediska spravedlivého procesu naprosto absurdní.
- Obcházení pravidel – úřednice ministerstva financí na jeho popud vyzvídala v Bruselu informace mimo oficiální postup.
- Únos syna na Krym – aby nemohl vypovídat. Později jej našli novináři ve Švýcarsku. Junior byl v tu dobu obviněný a na útěku. Později bylo stíhání zastaveno
- Pokračování v trestné činnosti – Babiš převedl majetek do svěřenských fondů. Formálně tak „odevzdal“ Agrofert, ve skutečnosti si ponechal vliv a přístup k ziskům. Konstrukce je prakticky totožná jako v Čapím hnízdě – papírově oddělený vlastník, reálně stále on.
U běžného občana by každý z těchto bodů mohl být důvodem k vazbě – kvůli obavě z ovlivňování svědků, pokračování v trestné činnosti či maření vyšetřování. U Babiše se nic z toho nestalo.
Politická ochrana
SPD i její předseda Tomio Okamura se netají tím, že Babiše nevydají, protože „nedůvěřují soudům“. Radim Fiala přitom tvrdí, že Babiš byl vydáván už čtyřikrát, přestože jde teprve o třetí volební období.
Schillerová zlehčuje fakt, že z doby údajného „tříletého čekání“ na soud se téměř rok řešilo jen vydání Jany Nagyové. Sama má navíc osobní zkušenost s obviněními v rodině – její zeť David Rusňák byl zapleten do nelegálních lustrací v policejních databázích.
Dvojí metr?
Rozdíly jsou do očí bijící:
- Pelta – vazba, tvrdý návrh trestu, soud téměř pět let.
- Babiš – žádná vazba, návrh na podmínku, soud něco přes dva roky.
Pelta byl odsouzen za pokus. Babiš peníze získal, pokračoval v obcházení pravidel přes svěřenské fondy a přesto systém postupuje výrazně mírněji.
Závěr
Když Schillerová tvrdí, že „soud s Babišem trvá příliš dlouho“, zapomíná, že Pelta byl u soudu téměř dvakrát déle. Podstatnější otázkou ale je, proč se v případě Babiše nikdy nepostupovalo stejně razantně jako u jiných obžalovaných.
Pokud má veřejnost věřit ve spravedlnost, neměla by justice působit, že měří podle politické váhy obžalovaných. A v kauze Čapí hnízdo je ten rozdíl v zacházení až příliš do očí bijící.
