Článek
Debata o odchodném pro politiky se často točí kolem špatných argumentů. Nejde o to, zda svou práci vykonávají poctivě nebo nepoctivě. Není to ani o tom, jestli by se ocitli ze dne na den bez příjmů, pokud by nebyli znovu zvoleni. Stejně tak nejde o to, že nemohou plánovat kariéru na deset či patnáct let dopředu — mimochodem, v soukromém sektoru to nemůže s jistotou nikdo. I lidé mimo politiku mohou skončit z jednoho dne na druhý, třeba proto, že jejich zaměstnavatel zkrachuje.
Podstata problému je podle mě jediná: politika je práce na dobu určitou. Každý, kdo se do ní pouští, musí počítat s tím, že po uplynutí volebního období může skončit. Přesně tak, jako kdokoli jiný, kdo má smlouvu na dobu určitou.
Neexistuje žádný logický důvod, proč by měl dostat finanční bonus jen proto, že očekával dlouhou politickou kariéru — třeba jako Marek Benda — ale nakonec tam vydržel jen jedno volební období. V jiných profesích se takové očekávání neodměňuje. Proč by to mělo být jiné u politiků?
