Článek
Bylo krátce po třetí hodině odpoledne. Malcolm X vystoupil na pódium, pozdravil publikum a začal svůj projev: „Salam alajkum, bratři a sestry,“ zaznělo z jeho úst. Nikdo tehdy netušil, že jde o poslední řeč, kterou kdy pronese na veřejnosti.
O několik vteřin později zazněly výstřely a v sále nastal chaos. Podle svědků se v publiku nejprve strhla hádka. Jeden z mužů vykřikl, že mu někdo sahá do kapsy. Pozornost ochranky se na okamžik obrátila jinam. Právě v tu chvíli se rozběhl útočník s brokovnicí a ozvala se rána. Malcolm X se zapotácel. Další dva muži začali střílet z pistolí. V sále propukla panika. Lidé se vrhali k zemi, ženy křičely, někdo se snažil útočníky zadržet. Během několika sekund padlo více než deset výstřelů. Malcolm X zůstal ležet na pódiu. Podle lékařů utrpěl desítky střelných zranění. Ve 39 letech byl mrtev.
Muž, který mluvil beze strachu
Smrt Malcolma X šokovala Ameriku. Pro jedny byl radikál, který rozděloval společnost. Pro jiné člověk, který dokázal pojmenovat rasismus bez diplomacie a kompromisů.
„Nejsem rasista. Jsem proti rasismu v jakékoli formě a u jakékoli rasy.“
Tak zněl jeden z jeho známých výroků. Malcolm X byl především aktivista. Jeho projevy byly ostré, inteligentní a radikální. Dokázal během několika minut strhnout publikum. Jednou pronesl větu, která se stala symbolem jeho politického stylu: „Svobodu si nevezmete prosbou. Svobodu si vezmete.“
Narodil se roku 1925 jako Malcolm Little ve městě Omaha ve státě Nebraska. Jeho otec byl kazatel a stoupenec černošského nacionalisty jménem Marcus Garvey. Rodina kvůli tomu čelila útokům rasistů. Jejich dům byl zapálen a rodina se musela stěhovat.
Když bylo Malcolmovi šest let, jeho otec zemřel za záhadných okolností po střetu s tramvají. Mnozí věřili, že šlo o rasově motivovanou vraždu. Rodina se rozpadla. Malcolmova matka skončila v psychiatrické léčebně a děti byly rozděleny do pěstounské péče.
Ve škole se jednou Malcolm svěřil učiteli, že chce být právníkem, ale kantorova odpověď byla chladná. Vysvětlil Malcolmovi, že takový sen není pro černocha realistický. Malcolm tedy školu opustil. Později to reflektoval slovy: „Když vám někdo říká, že nemáte žádnou budoucnost, začnete tomu věřit.“
Univerzita za mřížemi
Ve čtyřicátých letech se pohyboval mezi Bostonem a New Yorkem. Harlem byl tehdy centrem jazzových klubů, hazardu i pouliční kriminality. Živil se vloupáními, hazardem a prodejem drog. Byl součástí podsvětí, které pulzovalo nočním Harlemem. Roku 1946 byl zatčen za vloupání a odsouzen. Ve vězení se jeho život od základu změnil.
Začal tam hodně číst a někdy to vydržel až patnáct hodin denně. Studoval historii, filozofii a náboženství. Zde se také seznámil s učením organizace, nebo spíše sekty, Nation of Islam (Islámský národ), kterou vedl Elijah Muhammad. Malcolm přijal jejich myšlenky a změnil své jméno.
„Příjmení Little je jméno otroků. X znamená jméno, které nám bylo ukradeno.“
Po propuštění z vězení v roce 1952 se stal kazatelem a také nejostřejším hlasem černošské Ameriky. Byl charismatický řečník a jeho projevy přitahovaly tisíce lidí. Na rozdíl od vůdců, jako byl Martin Luther King Jr., odmítal strategii nenásilí. Jeho nejslavnější výrok zní: „Budeme usilovat o svobodu všemi nezbytnými prostředky.“ Tato slova se stala symbolem radikálnějšího proudu hnutí za občanská práva.
Politická vražda
Na počátku šedesátých let se totiž vztahy mezi ním a vedením Nation of Islam začaly zhoršovat. Malcolm byl zklamán skandály kolem Elijaha Muhammada i tím, že organizace nechtěla aktivně vstupovat do politického boje. V roce 1964 proto hnutí opustil. Poté založil vlastní organizace – Muslim Mosque, Inc. a Organization of Afro-American Unity.
Ve stejném roce podnikl pouť do Mekky. Tato zkušenost ho hluboce ovlivnila. Setkal se tam s muslimy různých ras a začal přehodnocovat některé své dřívější názory. Po návratu začal zdůrazňovat, že boj černochů je součástí širšího zápasu za lidská práva. Po návratu z Mekky prohlásil: „Viděl jsem muže všech barev pleti, kteří se modlili jako bratři. To změnilo můj pohled na svět.“
Stále sice ostře kritizoval rasismus v Americe, ale začal také mnohem více mluvit o lidských právech a globální solidaritě. V posledním roce života cestoval po Africe a Blízkém východě. Jeho vliv rostl. Stejně jako nebezpečí, které mu hrozilo.
V neděli 21. února 1965 vystoupil na pódium v Audubon Ballroom a výstřely ukončily jeho život. Policii se brzy podařilo zadržet několik podezřelých. Přímo na místě byl dopaden muž jménem Talmadge Hayer, který byl jedním ze střelců. Později byl znám také pod jménem Mujahid Abdul Halim. Hayer se k účasti na vraždě přiznal a přiznání nikdy neodvolal. Tvrdil však, že na atentátu se podíleli i další lidé, kteří nebyli zatčeni.
Spolu s Hayerem byli v roce 1966 odsouzeni ještě dva další muži – Muhammad A. Aziz a Khalil Islam. Všichni tři byli spojováni s radikálním náboženským hnutím Nation of Islam.
Proces s údajnými pachateli byl už tehdy provázen pochybnostmi. Zatímco Hayer svou účast přiznal, Aziz i Islam trvali na své nevině a tvrdili, že v době atentátu byli jinde. Hayer navíc opakovaně prohlásil, že tito dva muži s vraždou nesouvisí a že skuteční spolupachatelé pocházeli z jiných buněk Nation of Islam. Jeho výpovědi však tehdy soud ani vyšetřovatelé nepřijali jako důvod k revizi případu.
Teprve po více než padesáti letech se situace změnila. Nové vyšetřování, na němž se podíleli novináři i státní zástupci, odhalilo, že policie a federální úřady během původního procesu zatajily některé důkazy. Ty naznačovaly, že Aziz a Islam pravděpodobně s atentátem neměli nic společného. V roce 2021 proto soud jejich odsouzení oficiálně zrušil a oba byli posmrtně i osobně očištěni.
In memoriam se Malcolm X stal jednou z ikon amerického boje za občanská práva. Velkou roli v tom sehrála kniha The Autobiography of Malcolm X, kterou napsal spolu s novinářem a spisovatelem Alexem Haleym. Na konci této své autobiografie Malcolm X předvídal, že bude zabit sektou Nation of Islam. Věřil, že její členové k tomu dostali příkaz. Kniha byla dokončena a vydána krátce po jeho smrti.
Dnes je Malcolm X považován za jednu z nejvlivnějších postav moderních amerických dějin. Kdysi pronesl větu, která možná nejlépe shrnuje jeho život:
„Pokud si za něčím nestojíte, padnete pro cokoli.“
Zdroje:
https://www.britannica.com/biography/Malcolm-X
https://www.history.com/topics/black-history/malcolm-x
https://www.britannica.com/event/assassination-of-Malcolm-X
https://www.pbs.org/wgbh/americanexperience/features/malcolm-x-biography/
https://www.nps.gov/articles/malcolm-x.htm
https://youtu.be/6_uYWDyYNUg?si=0_L1u3gftVfmAcIW
https://cs.wikipedia.org/wiki/Malcolm_X
