Článek
Rodák z Kyjova (*1963) vyrůstal v Moravském Písku. Vystudoval gymnázium v Uherském Hradišti a před J.A.R. působil v rockové hudební skupině Garage.
„Vypadnout od nás z Moravského Písku, to byla absolutní motivace. Zmizet od těch lidí pryč,“ vzpomíná v rozhovoru pro iDnes.
Po střední škole se odstěhoval do Prahy. Nebylo to pro něj lehké, protože najednou bydlel na ubytovně s Romy, Kubánci, Vietamci, neměl peníze a stýskalo se mu. V Praze se motal po klubech a valil lidem do hlavy, že je textař a bubeník. Kdosi mu řekl, že v hospodě U Holubů hraje dýdžej Viktořík jenom rap a funky, tak tam zašel a seznámil se s ním. Michael Viktořík prohlásil: „To seš ty? Prej vymýšlíš nějaký rapy.“ Zanedlouho vznikl první hit budoucích J.A.R.
(Ne)emigrace
Půl roku před revolucí dostal vízum a odjel do Mnichova, kde zašel na jihoafrickou ambasádu: „Za neprůstřelným sklem tam seděla paní, po boku dva zabijáky s koltama, já na ně 'dobrý den, mohl bych emigrovat?“ vysvětluje. „A paní: ‚Tady vyplň papír. Jaké máš zaměstnání?‘ Napsal jsem po pravdě, že jsem úředníkem v zahraničním obchodě, na což se zadívala a řekla: ‚Tak tuhle žádost můžeme rovnou roztrhat. Kdybys byl tesař, cestář, topenář, klempíř‘. Úředníky Jižní Afrika opravdu nepotřebovala, takže zabiják s koltem otevřel dveře, řekl ‚have a nice day‘, já ještě den bivakoval na mnichovském nádraží, kde jsem se seznámil se spoustou rozezlených Jugoslávců, načež jsem sedl na vlak a vrátil se.“
Proč chtěl Klempíř emigrovat zrovna do Jihoafrické republiky, to je mi opravdu záhadou, ale díky tomu, že se tak nestalo, nakonec J.A.R. přecejen vznikli. 17. listopadu 1989 měli hudebníci kolem Romana Holého první koncert. Oto Klempíř do kapely vnesl jazyk, který se stal jejich poznávacím znamením. Jeho texty jsou plné absurdních obrazů, erotických narážek i ironických komentářů. Publikum někdy nevědělo, jestli se má smát nebo si klepat na čelo. Opravdu musíte hodně zapojit fantazii, abyste pobrali třeba tohle:
Prožitek pryč, doma zavináč-dobytek / toho znič, není náš-semi-semipelyněk /// najednou trop a tydli-fidli basta / sakramenty na alimenty - do třetího patra / a duny, a duny a duní duny z luny / a domlouvači rokujou / a strašej ku-ku-lu-ny
„Texty beru jako malou literaturu,“ říká Klempíř v jednom z rozhovorů. „Když už někdo zpívá česky, měl by si s jazykem hrát.“
Občas mi ten jeho hravý guláš přijde přehnaný a trochu ujetý, ale to je asi každého gusto, třeba mám jen malou představivost.
Odbočka
Na J.A.R. jsem byl dvakrát. Poprvé někdy okolo roku 2000, když jeli turné k desce Homo Fonkianz a podruhé asi o dva roky později. Na tom prvním koncertě v Olomouci měl Klempa takovou jakoby indiánskou paruku s copánky, a když ji pak na tom druhém koncertě v Toužimi postrádal, marně jsem ho na jevišti hledal. Fakt jsem si myslel, že to tenkrát byly jeho vlasy a že ve skutečnosti vypadá jako indiánská mánička. Jenže v Toužimi jsem zjistil, že Klempa je prostovlasý. Minimálně na tom toužimském hudebním mejdanu se pěkně hulilo a Dan Bárta v jednu chvíli kamsi zmizel, aby se vzápětí na jeviště připotácel s basou piv. Vrtulník Michael Viktořík nezůstal nic dlužen své přezdívce a po pódiu se producíroval jako vykroucený páv.
Reklamní čaroděj
Vedle účinkování v J.A.R. psal pro řadu známých interpretů – od Heleny Vondráčkové, přes Ivetu Bartošovou až po Kamila Střihavku. V jeho písních se často objevovaly slovní hříčky, které jsou pro český pop neobvyklé. Jednou o tom řekl: „Popová píseň nemusí být hloupá. Stačí, když se člověk trochu snaží.“
Klempíř se nebál jazykových experimentů, groteskních obrazů i bizarních metafor, které jsou běžnému smrtelníkovi leckdy nesrozumitelné.
V reklamě působil od počátku devadesátých let a prošel několika nejvýznamnějšími světovými agenturami, například Ogilvy, Young & Rubicam, JWT nebo BBDO. V těchto agenturách pracoval jako copywriter a později jako kreativní ředitel a podílel se na řadě známých marketingových kampaní.
Mezi slogany, které jsou s jeho prací v reklamě spojovány nebo vznikaly v týmech, kde působil, patří například: „Když ji miluješ, není co řešit.“ – legendární slogan Kofoly. Podílel se i na kampani pro Škodu Auto nebo značku Vivantis.
Kromě klasické reklamy se věnoval také strategické komunikaci. Několik let působil jako marketingový a komunikační ředitel společnosti Proton Therapy Center Prague, kde měl za úkol budovat značku centra a prezentovat novou léčebnou technologii na evropské úrovni.
Pracoval i na prezidentské kampani Karla Schwarzenberga, která byla po kreativní stránce velmi kvalitní, přesto však Schwarzenberg tehdy prohrál s Milošem Zemanem. Podle Klempíře v tom hlavní roli sehrály televizní debaty, ve kterých Zeman působil přesvědčivěji a dokázal oslovit širší veřejnost.
Drsný porotce v X Factor
V porotě pěvecké soutěže zasedl v roce 2014 a v rozhovoru pro Reflex s nadsázkou popisoval reakce fanynek na sociálních sítích. Tvrdil, že dostává velké množství zpráv a někdy i odvážných fotografií. Bral to ale spíše s humorem a zdůrazňoval, že je podle svého přesvědčení monogamní a na podobné nabídky nereaguje.
Přiznal, že měl zpočátku hrát roli přísného porotce, ale postupně ho přestalo bavit být neustále negativní. Proto si podle svých slov vyžádal změnu role, aby mohl soutěžící také chválit, pokud si to zasloužili.
Důvod, proč nabídku účasti v porotě přijal, podle něj souvisel především se zvědavostí. Jako člověk z reklamního a marketingového prostředí chtěl vidět, jak funguje televizní produkce podobných soutěží „za oponou“. Zajímalo ho, jak vznikají hvězdy a jak funguje celý mechanismus mediálního průmyslu.
Temná kapitola minulosti
Podle dokumentů uložených v archivech bezpečnostních složek byl Klempíř v 80. letech evidován jako spolupracovník StB pod krycím jménem „Hudebník“. V archivech se objevují záznamy, podle nichž měl StB poskytovat informace především o kulturním prostředí a lidech v hudební branži. V té době byl ještě velmi mladý, spolupráce měla podle dostupných dokumentů začít v druhé polovině osmdesátých let.
Samotný Klempíř se k těmto záznamům v minulosti opakovaně vyjadřoval. Připustil, že byl s příslušníky StB v kontaktu, ale zdůraznil, že jeho role byla podle něj zveličená a že si tehdy plně neuvědomoval důsledky podobných styků. V některých rozhovorech uvedl, že šlo spíše o formální kontakt než o aktivní donášení.
Toto téma se znovu objevilo v médiích zejména ve chvílích, kdy se dostával do veřejného života. Klempíř přiznal, že šlo o problematické období, které ho mrzí. Zlom přišel ve chvíli, kdy oznámil svůj vstup do politiky a kandidaturu za hnutí Motoristé sobě. Pro část kapely J.A.R. to byl šok zejména proto, že se o rozhodnutí dozvěděli až z médií.
Vyhazov na hodinu
Mezi členy jednotky akademického rapu následovala série velmi napjatých jednání. Hudebníci řešili především otázku, zda by politická angažovanost jednoho člena nemohla poškodit image skupiny, která se vždy snažila držet mimo politiku.
Kapelník Roman Holý se k celé věci vyjadřoval spíše diplomaticky, ale naznačil, že rozhodnutí nebylo jednoduché. Kapela podle něj nechtěla být spojována s politickou linií.
Nejotevřenější byl v médiích zpěvák Dan Bárta. Ten zdůrazňoval, že šlo především o lidské zklamání. „Kdyby to přátelství bylo mělké, nebylo by kolem toho tolik emocí,“ řekl.
Podle Bárty nebyl problém v tom, že má někdo politický názor, ale v tom, že tak zásadní krok nebyl s kapelou předem probrán. Sám Klempíř reagoval velmi emotivně. V rozhovorech popisoval konec jako náhlý a tvrdý: „Když to řeknu jednoduše, vyhodili mě z práce na hodinu.“
Připomínal přitom, že byl jedním ze zakladatelů a že s J.A.R. strávil většinu svého profesního života. Podle něj bylo rozhodnutí kolegů přehnané.
Muž, který rád provokuje
Lidé, kteří Klempíře znají, často říkají, že provokace je součástí jeho osobnosti. V reklamě, v hudbě i v médiích dokázal vždy vyvolat reakci. Videoklip k písni Bulhaři s Klempířovým lehce urážlivým textem chtěl například bulharský velvyslanec dokonce zakázat.
Jeden z Klempířových známých o něm řekl, že je to „člověk, který dokáže během pěti minut rozesmát celý stůl a během dalších pěti ho rozhádat“. A jak jednou podotkl sám Klempíř: „Umění je provokace. Když nikoho neprovokujete, pravděpodobně neděláte nic zajímavého.“
Zdroje:
cs.wikipedia, idnes, reflex, aktualne.cz
