Článek
Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 50 procent osob se zdravotním postižením, mohou získat příspěvek na jejich mzdy. Tento příspěvek v drtivé většině případů funguje tak, že pokryje mzdu celou, protože zaměstnavatelé důsledně dbají na to, aby se osoby zdravotně postižené (OZP) vešly do stanoveného limitu, který je pro rok 2026: 18 600 Kč na jednu OZP (stanoveno vládním nařízením). Jinými slovy, při polovičním úvazku má zaměstnavatel od vás práci zadarmo a ještě mu něco zbyde; jen zcela výjimečně totiž zaměstnavatelé osobám zdravotně postiženým zaplatí více než minimální mzdu při zkráceném úvazku. K tomu mohou zaměstnavatelé získat paušální částku cca 1 000 Kč měsíčně na každého OZP navíc, kterou lze čerpat na další náklady spojené se zaměstnáváním OZP. To ale ještě není všechno. Krom výše uvedeného může zaměstnavatel prodávat takzvané náhradní plnění.
Náhradní plnění je jedním ze tří zákonných způsobů, jak mohou zaměstnavatelé v České republice splnit povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Tato povinnost se vztahuje na všechny zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci. Podle zákona musí tvořit osoby se zdravotním postižením nejméně 4 % z celkového počtu zaměstnanců firmy. Pokud zaměstnavatel tuto kvótu nesplní přímým zaměstnáváním OZP, může situaci řešit dvěma dalšími způsoby – buď odvodem do státního rozpočtu, nebo právě využitím náhradního plnění. Jinými slovy: vyplatí se z povinnosti zaměstnávat OZP ve prospěch někoho, kdo tak činí. Což jsou další tisíce na jednoho OZP měsíčně navíc pro ty, kteří je zaměstnávají. Shrnuto: I když firma negeneruje vůbec žádný zisk, příjmy z dotací a prodeje náhradního plnění má jisté. Pokud zisk generuje, o to lépe pro ni. V takovémto systému uspějí tedy i firmy, jejichž zaměstnanci pracují jen na oko. Což je prostor pro dotační podvody, které se v posledních letech množí jako houby po dešti. V mnoha inzerátech nabízejících práci dnes vidíme: Místo je vyhrazeno pro OZP. Pokud to v inzerátu není takto explicitně uvedeno, zcela jistě se to dozvíte při prvním kontaktu se zaměstnavatelem, velmi často to bývají úklidové nebo „sekuriťácké“ firmy, ale skokově přibylo i všemožných chráněných dílen, které provozují různé pochybné činnosti. Tyto dílny by bez dotací na invalidy nepřežily ani měsíc. Za současného stavu však prosperují a jejich majitelé se mají více než dobře. Jejich největší a jedinou starostí je ulovit co nejvíce invalidů a vymyslet pro ně nějakou (často zbytečnou) činnost, která obstojí před kontrolami z Úřadu práce. Znám případ, kdy invalida pracoval na stavbě rodinného domu majitele chráněné dílny a ten tuto práci vykazoval jako činnost pro chráněnou dílnu. Čili stát zaplatil majiteli firmy řemeslníka k jeho soukromým účelům a majitel, nejenže měl práci od řemeslníka zadarmo, ale ještě na tom vydělal na příspěvcích a dotacích na invalidu. Čím víc takových řemeslníků, tím víc grátis práce a peněz pro majitele. To je tak pokřivené, až to bolí. Nejvíce samozřejmě daňového poplatníka žijícího z nedotované práce. Handicapovaní jsou ale často rádi, že si vůbec něco k nízkému důchodu přivydělají, a proto na takové podmínky a zneužívání mnohdy přistupují.
Jednou z největších podvodných kauz, o které víme, je ta, v níž byla škoda vyčíslena na téměř 592 milionů korun. V roce 2020 informovala ČT24, že státní zástupce obžaloval šest lidí a šestnáct firem kvůli podezření, že formálně vykazovali zaměstnance se zdravotním postižením, inkasovali příspěvky, ale pracovní místa byla fiktivní nebo zaměstnanci dostávali jen část deklarované mzdy. Podle obžaloby měly některé společnosti fungovat jako účelově vytvořené subjekty bez skutečné ekonomické aktivity, jejichž hlavním zdrojem příjmů byly právě státní dotace.
O potvrzených rozsudcích informoval i portál iDNES.cz, podle kterého odvolací soud v některých případech potvrdil nepodmíněné i podmíněné tresty za dotační podvod. Soudy konstatovaly, že pracovní pozice existovaly pouze „na papíře“ a systém byl zneužíván primárně k čerpání veřejných prostředků. V dalších řízeních v letech 2022 až 2024 padaly tresty v případech, kde se škody opět pohybovaly ve stovkách milionů korun. O jednom z těchto rozsudků psal také Týden.cz.
Schéma, které se podle obžalob opakovalo, bylo často podobné. Firmy vytvářely umělé pracovní pozice bez reálné náplně práce. Zaměstnanci byli vedeni v evidenci, ale jejich skutečná pracovní aktivita byla minimální nebo nulová. V některých případech měly být mzdy vypláceny jen formálně a část prostředků se měla vracet zpět do firemní struktury. Objevily se také případy řetězení společností, kdy jedna firma fakturovala druhé služby bez reálného plnění, aby vytvořila zdání ekonomické činnosti. Investigativně se tématu věnovaly i Seznam Zprávy, které upozorňovaly na slabiny kontrolního systému a omezené možnosti státu ověřit skutečný výkon práce.
Ani po několika letech nejsou všechny případy uzavřeny. Podle informací z médií i soudních databází některé větve rozsáhlých kauz stále probíhají u krajských soudů, zejména v Praze a Brně. Řada případů se dostala do odvolací fáze před vrchní soudy a v některých řízeních se řeší také náhrada škody vůči státu. Situaci komplikuje fakt, že některé z dotčených firem mezitím skončily v insolvenci, což ztěžuje reálné vymáhání vyplacených částek. Informace o průběhu řízení lze dohledat v databázi InfoSoud vedené Ministerstvo spravedlnosti České republiky.
Na kritiku reagoval stát úpravami pravidel, která vstupují v platnost postupně od roku 2025. Podle právní analýzy mezinárodní kanceláře CMS byly zpřesněny podmínky výpočtu příspěvků, rozšířeny kontrolní pravomoci a zpřísněny požadavky na doložení skutečné ekonomické činnosti zaměstnavatele. Cílem je omezit možnost čerpání podpory bez reálného pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením a snížit prostor pro čistě administrativní „papírové“ zaměstnávání. Odborné analýzy publikované například na platformě ResearchGate upozorňují, že bez systematického posílení kontrolních mechanismů a efektivního vyhodnocování skutečného přínosu podpory se riziko podvodů bude vracet.
Otázka zní, zda je model chráněného trhu práce nastaven tak, aby skutečně pomáhal lidem se zdravotním postižením, nebo zda stále obsahuje slabiny, které umožňují proměnit sociální nástroj ve výnosný byznys. Probíhající soudy a nové legislativní změny ukážou, zda se státu podaří tuto kapitolu definitivně uzavřít, nebo zda se příběhy o „dotacích na papíře“ budou vracet i v dalších letech.
Jedním z nejčerstvějších případů, který policie oznámila koncem roku 2025, je trestní stíhání dvou mužů z Karlovarského kraje ve věku 57 a 58 let a související právnické osoby, které kriminalisté z odboru hospodářské kriminality obvinili z neoprávněného čerpání příspěvků na zaměstnávání OZP. Podle policie oba předkládali padělané listiny o bezdlužnosti, na jejichž základě získali z Úřadu práce ČR téměř 56 milionů korun příspěvků, přičemž společnost vykazovala dluhy a obvinění věděli o jejich existenci. Kromě toho si pomocí falešných dokumentů zajistili úvěr ve výši až 12 milionů korun od banky, z něhož bylo vyčerpáno zhruba 7 milionů korun. Policie jim klade za vinu zvlášť závažné zločiny dotačního podvodu, padělání a pozměnění veřejné listiny a úvěrový podvod. V případě uznání viny hrozí až deset let vězení.
Zdroje:
