Článek
Lupič v olomouckém muzeu
V roce 2017 se v Olomouci objevila socha lupiče visícího na římse a snažícího se uprchnout z Muzea umění s cennou plastikou v batohu. Visící socha - nic originálního, říkáte si? Jenže to by nesměla být od Davida Černého. Jiná podobná díla jsou většinou statická, Černého lupič ovšem každou celou hodinu ručkuje po římse, jako by opravdu unikal oknem z muzea. A nejen to, navíc mluví a nadává na kolemjdoucí (hlas mu propůjčil známý český zpěvák David Koller, který je Černého přítelem).
Socha vypadá jako kovová, ale ve skutečnosti je vyrobena z patinovaného laminátu, což jí dodává realistický vzhled při výrazně nižší hmotnosti. Je to mnohem více než jen vizuální atrakce umístěná osm metrů nad zemí. Jedná se o unikátní kombinaci umělecké provokace a technického umu, což jsou typické atributy Černého tvorby.
Existuje i slavnější verze olomouckého díla. Takzvaný Zavěšený muž zobrazující Sigmunda Freuda visícího za jednu ruku ze stavby.
Video s olomouckým lupičem v akci si můžete prohlédnout zde.
Lupič, který nic neukradl
Epická Entropa a konflikt s Bulhary
Plastika Entropa, kterou David Černý instaloval v lednu 2009 v bruselském sídle Rady Evropské unie jako součást prezentace českého předsednictví, vyvolala silnou mezinárodní kontroverzi. Dílo karikovalo jednotlivé členské státy EU pomocí stereotypních obrazů a jedním z nejostřejších výtvorů byla bulharská část coby soustava tureckých záchodů.
Bulharský velvyslanec při EU reagoval okamžitě a 13. ledna 2009 zaregistroval u Evropské komise oficiální protestní nótu a zároveň zaslal formální protestní dopis české vládě. Tato nóta vyžadovala nápravu situace či stažení urážlivé části plastiky.
Reakce české strany se dostavila brzy. Alexandr Vondra se v Bruselu veřejně omluvil a vyjádřil lítost. Součástí diplomatické komunikace byl i dopis tehdejšího prezidenta Václava Klause, který byl adresován předsedovi vlády Mirku Topolánkovi a zároveň bulharskému prezidentovi. V dopise Klaus žádal českou vládu, aby se od kontroverzního díla distancovala a omluvila se představitelům Bulharska. Své bulharské protějšky také osobně oslovil s omluvou za vzniklé poškození dobrého jména. Navzdory protestům plastika původně zůstala umístěna v budově Rady EU, avšak 20. ledna 2009 byly „záchody“ zakryty černou látkou jako kompromisní řešení uspokojující bulharské požadavky. Tento krok však vyvolal kritiku části veřejnosti a uměleckých kruhů, kteří zakrytí považovali za cenzuru uměleckého vyjádření.
Entropu si lze prohlédnout tady.
London Booster: klikující autobus
V roce 2012 Černý opět zpochybnil hranice uměleckého projevu netradičním objektem, když vytvořil klikující autobus známý jako London Booster. Tento typický britský double‑decker z 50. let byl opatřen hydraulickými pažemi, které umožňovaly vozidlu dělat kliky. Dílo bylo instalováno před Českým domem v londýnské čtvrti Islington během Letních olympijských her v roce 2012 se záměrem podpořit české sportovce.
Klikující autobus můžete vidět zde.
Autobus, který měl povzbudit české olympioniky
Fialový prostředníček nad Vltavou
Úplně jinou kapitolu Černého tvorby představuje gesto, které možná nejvíce spojuje jeho uměleckou dráhu s politickou kritikou. V říjnu 2013 umístil na Vltavu mezi Karlův most a most Legií obří fialovou sochu ruky s vystrčeným prostředníčkem namířeným na Pražský hrad. Tento vulgární akt byl chápán jako vzkaz prezidentu Miloši Zemanovi (podobně jako kdysi legendární „Trenky na Hradě“ od umělecké skupiny Ztohoven).
Instalace okamžitě zaujala média i veřejnost a stala se předmětem diskuzí. Mnozí ji považovali za klasický „šok art“, na nějž jsme u Černého zvyklí, a sociální sítě zaplavily komentáře a diskuse. Zatímco někteří kritizovali dílo jako vulgární a nevhodné pro veřejný prostor, jiní chválili jeho odvahu a upřímnost.
Oficiální instituce zpočátku jednaly zdrženlivě. Instalace nebyla přímo zakázána, protože šlo o dočasné umělecké dílo na vodní hladině, přesto se objevily hlasy, že podobné provokace by měly být regulovány.
Zahraniční média reagovala s pobavením a údivem nad kuráží českého umělce. Fanoušci moderního umění ocenili Černého schopnost vyvolat kontroverzi, která přesahuje hranice České republiky. Celkově šlo o dílo, které splnilo svůj účel – přitáhlo pozornost, vyvolalo diskusi a upevnilo Černého reputaci provokatéra.
Gesto směrem na Hrad
Efekt motýlích křídel
Jedním z jeho nejnovějších projektů je instalace s názvem „Butterfly Effect“ na fasádě rekonstruovaného obchodního domu Máj na pražské Národní třídě. Dílo tvoří velké plastiky v podobě dvou motýlů, jejichž trup je stylizován jako stíhačka Spitfire – legendární britský letoun z druhé světové války. Tyto plastiky mají pohyblivá křídla, které jak technicky, tak vizuálně působí velmi efektně.
„První známou ukázkou spojenectví naší země proti diktátorům, snažícím se ovládnout svět, jsou pro mě českoslovenští stíhací piloti při obraně Británie na křídlech RAF. Považuju je za jedny z velkých hrdinů československého státu,“ pronesl Černý v souvislosti s jeho čerstvým uměleckým počinem.
Vzpomínka na akci Růžový tank
„Já jsem neměl prachy na to, abych platil barvu. Jeden známej řek, že to půjde, a tu barvu zaplatil,“ vzpomíná výtvarník, jak se v dubnu 1991 připravoval na to, že sovětský tank číslo 23 na pražském Smíchově přemaluje na růžovo. „On věděl, kdy to máme dělat, ale lehce se spletl, protože se asi někde zmastil. Na nějakým mejdanu to řekl Havlovi. Všichni pak z toho mejdanu naskákali do auta a jeli se včetně prezidenta podívat na to, jak se natírá. Ale oni tam byli noc předtím, kdežto my jsme to natřeli až v neděli ráno..... Měli jsme takový falešný pseudopotvrzení, že to můžeme namalovat. No a po deseti minutách, co jsme to oblejzali a opatlávali, přijeli policajti a ptali se: Co tady děláte? Tak jsme odpověděli, že tady natáčíme. Ti policajti fakt nevěděli, která bije. Koukali chvíli do těch papírů a pak říkali, hele, to jsou nějaký filmaři, no tak jo, tak si to dodělejte a pak to ukliďte.“
Černého Růžový tank vystavený v Brně v roce 2017
Černý opakovaně testuje hranice umění, humoru a veřejného diskurzu. Jeho díla jsou živou součástí prostoru i společenských debat. Mění panoramata měst, přepisuje významy ikon a minimálně od té doby, kdy natřel tank na růžovo, uměleckou formou promlová společnosti do duše i do svědomí.
Zdroje:
https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/21154?
https://old.muo.cz/budte-v-kontaktu/po-muzeu-moderniho-umeni-ruckuje-lupic-od-davida-cerneho–1743/?
utm_source=chatgpt.comhttps://m.novinite.com/articles/100484/Czechs%2Bapologise%2Bfor%2Bhoax%2BEU%2Bart?
https://www.atlasobscura.com/places/the-thief?
https://commons.wikimedia.org/wiki/Category%3AViselec_%28David_%C4%8Cern%C3%BD%29?
https://cs.wikipedia.org/wiki/David_%C4%8Cern%C3%BD
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/zacala-instalace-stihacek-s-motylimi-kridly-na-budovu-obchodniho-domu-maj-v-praze-349343?
https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/obchodni-dum-maj-motyli-david-cerny-stihacky-spitfire.html?
https://radiozurnal.rozhlas.cz/pribeh-ruzoveho-tanku-7183927
https://www.echo24.cz/a/HexAQ/komentar-david-cerny-spitfire-maj-motyli-butterfly-effect
