Článek
Když obsese a rituály zaberou osm hodin denně
V lednu informoval portál iDNES.cz o případu, který představuje historický průlom v české medicíně. Dvaačtyřicetiletý muž z Olomoucka, trpící více než patnáct let těžkou formou obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD), podstoupil jako první v Česku hlubokou mozkovou stimulaci.
V těžkých obdobích strávil až osm hodin denně na toaletě počítáním kachliček. V noci nebyl schopen ulehnout, seděl na oddělení a jeho úzkost nepolevovala. Standardní léčba – kombinace medikace, psychoterapie a dalších postupů – přinesla minimální efekt. Pacient byl 15 let hospitalizován v Psychiatrické léčebně ve Šternberku a jeho svět se smrskl na nemocniční prostory.
Lékaři z Fakultní nemocnice Olomouc se proto rozhodli pro krok, který byl ještě před několika lety nemyslitelný: provést hloubkovou mozkovou stimulaci. Její princip je takový, že neurochirurgové zavedou do vybraných struktur mozku velmi tenké elektrody, ty jsou podkožně propojeny s pulzním generátorem umístěným na hrudníku (podobně jako u kardiostimulátoru) a přístroj vysílá jemné elektrické impulzy, které modulují abnormální aktivitu neuronálních okruhů. U olomouckého pacienta byly elektrody zavedeny do oblastí spojených se vznikem obsesí, nutkavých rituálů a úzkostí.
Po operaci následovalo několik týdnů pečlivého nastavování. U psychiatrických diagnóz je tento proces obzvlášť citlivý – efekt se neprojeví okamžitě a správná kombinace intenzity, frekvence a lokalizace stimulace se hledá postupně. Výsledek? Pacient, který dříve nebyl schopen fungovat mimo zdravotnické zařízení, dnes dokáže s doprovodem vyjít ven, nakoupit v kantýně nebo navštívit tělocvičnu. Úplné vyléčení u chronické poruchy zatím realistické není, ale je to znatelný a nadějný pokrok.
Od Parkinsona k depresi
Hloubková mozková stimulace se původně prosadila především u Parkinsonovy nemoci. U pacientů, kterým přestávala zabírat medikace, dokázala zmírnit třes, ztuhlost i další motorické symptomy a umožnila snížit dávky léků. Na výzkumu i klinické praxi se v Česku podílejí například odborníci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy či Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Významné výsledky přicházejí i u farmakorezistentní epilepsie. Podle studie publikované v časopise Brain Communications personalizovaná nízkofrekvenční stimulace dokáže snížit frekvenci záchvatů a zároveň zlepšit paměť i kvalitu spánku. Podobně vědci z University v Pittsburghu zkoumají, jak upravit stimulaci podle individuální mozkové konektivity pacienta. To otevírá šanci i pro nemocné, kteří nejsou kandidáty na chirurgické odstranění ložiska vyvolávajícího záchvaty.
Nové hranice psychiatrie
Ještě před deseti lety byla hloubková stimulace mozku vnímána téměř výhradně jako metoda pro motorické poruchy. Dnes se však klinické studie zaměřují i na těžkou, léčbě odolnou depresi. Podle informací zveřejněných na portálu Neuroscience News zaznamenala přibližně polovina pacientů s těžkou depresí po implantaci výrazné zlepšení.
Vědci navíc identifikují specifické mozkové vzorce, které mohou předpovědět lepší odpověď na stimulaci. To by v budoucnu mohlo znamenat, že pacient nebude vybírán jen podle klinických kritérií, ale i podle „elektrického podpisu“ svého mozku.
Naděje i rizika
Hloubková stimulace mozku přináší zlepšení kvality života u pacientů s Parkinsonovou nemocí, dystonií či epilepsií a nyní i u vybraných psychiatrických diagnóz. Zároveň však jde o invazivní zákrok. Existuje riziko krvácení do mozku, infekce kolem implantátu či jiných komplikací. Většina odborníků se však shoduje: při pečlivém výběru pacientů a zkušeném týmu je metoda relativně bezpečná a její přínos může značně převážit rizika. Hloubková stimulace mozku není všelékem. Neléčí samotnou příčinu onemocnění, ale dokáže účinně tlumit jeho projevy. A pro pacienty, u nichž selhala ostatní léčba, může znamenat mnoho.
Klíčovým tématem příštích let bude personalizace a adaptivita. Systémy reagující v reálném čase na mozkovou aktivitu, přesnější mapování neuronálních sítí a propojení s umělou inteligencí z ní mohou učinit ještě účinnější nástroj. Případ muže z Olomoucka se tak stává symbolem nové éry medicíny, v níž mozek začíná být léčitelný způsobem, který byl ještě nedávno sci-fi.
Zdroje:
https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/obsedantne-kompulzivni-porucha-hluboka-mozkova-stimulace.A260119_124913_olomouc-zpravy_hrs
https://neurologie.lf1.cuni.cz/1lfnk-236.html?utm_source=chatgpt.com
https://www.med.muni.cz/veda-a-vyzkum/veda-a-vyzkum/publikacni-cinnost/publikace-lf-mu/1164663?utm_source=chatgpt.com
https://www.parkinsons.org.uk/news/2024/progress-towards-form-adaptable-deep-brain-stimulation
https://time.com/7260870/deep-brain-stimulation-parkinsons-disease/?utm_source=chatgpt.com
https://newsnetwork.mayoclinic.org/discussion/new-study-in-brain-communications-finds-personalized-deep-brain-stimulation-shows-promise-for-drug-resistant-epilepsy/?utm_source=chatgpt.com
