Článek
Zrod giganta v lůnu sovětského impéria
Příběh tohoto monumentálního díla se začal psát v první polovině 70. let 20. století, v éře hluboké sovětské stagnace pod vedením Leonida Brežněva. Sovětský režim tehdy systematicky budoval grandiózní památníky k uctění Velké vlastenecké války, které měly sloužit jako ideologické pilíře. Původním návrhem komplexu v Kyjevě byl pověřen slavný ruský sochař Jevgenij Vučetič, autor gigantické betonové sochy Matka Vlast volá ve Volgogradu. Vučetičova původní vize byla mimořádně pompézní a do jisté míry agresivní – představoval si bezmála devadesátimetrovou bronzovou postavu pokrytou plátkovým zlatem, kterou měl doplňovat vodopád stékající do Dněpru.
Vučetič však v roce 1974 zemřel a vedení ambiciózního projektu převzal ukrajinský sochař Vasyl Borodaj. Ten se rozhodl pro zásadní koncepční změny. Militarismus původního návrhu výrazně zjemnil; z divoké, křičící bojovnice se stala klidnější, majestátní ženská postava. Borodaj ji oděl do klasického splývavého chitonu a do obličeje jí vtiskl rysy své kolegyně, talentované ukrajinské sochařky Halyny Kalčenko.
Samotná realizace projektu v letech 1979 až 1981 představovala bezprecedentní inženýrskou výzvu. Kyjevský Patonův institut elektrického svařování musel vyvinout zcela nové postupy a technologie, aby bylo možné spojit masivní nerezové ocelové pláty přímo ve výšce. Plechy z chrom-niklové oceli o tloušťce pouhých 1,5 milimetru byly odlity v hutích v Záporoží a po částech převáženy do Kyjeva. Celá konstrukce, která se nakonec vyšplhala do výšky 102 metrů (přičemž samotná socha měří 62 metrů), váží úctyhodných 450 tun. Jen obří meč v pravé ruce měří 16 metrů a váží 9 tun, zatímco štít v ruce levé dosahuje rozměrů 13 × 8 metrů a váží 13 tun.
Kolem stavby se okamžitě vyrojila řada městských legend. Nejslavnější z nich vypráví o tom, že meč musel být na žádost kyjevského metropolity o několik metrů zkrácen. Pravoslavná církev údajně protestovala proti tomu, aby zbraň sekulární sochy převyšovala kříž na zvonici nedaleké Kyjevskopečerské lávry. Statické výpočty a historické dokumenty sice hovoří spíše o aerodynamických parametrech a stabilitě ve větru, ale faktem zůstává, že špička meče je dnes skutečně o necelých dvanáct metrů níže než nejvyšší bod lávry. Když 9. května 1981 Leonid Brežněv památník slavnostně odhaloval, prezentoval ho jako věčný symbol sovětské jednoty. Nikdo tehdy netušil, že o pouhých deset let později se Sovětský svaz zhroutí.
Boj o paměť
S vyhlášením ukrajinské nezávislosti v roce 1991 se památník ocitl v podivném ideologickém vakuu. Na jednu stranu byl oceňován jako unikátní architektonická dominanta Kyjeva a hold milionům ukrajinských vojáků, kteří padli v boji proti nacismu, na druhou stranu jeho štít hyzdil obří srp a kladivo – nejvýraznější symbol sovětského totalitního útlaku.
Napětí kolem památníku eskalovalo po anexi Krymu v roce 2014. Ukrajinský parlament následně přijal dekomunizační zákony, které zakázaly propagaci sovětské symboliky. Socha sice tehdy dostala zákonnou výjimku jako památník druhé světové války, ale ve společnosti sílil pocit, že přítomnost sovětských symbolů v srdci Kyjeva je neudržitelná. Debaty o tom, zda sochu zcela zbourat, nebo pouze upravit, rozetnula až plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022. V situaci, kdy Kyjev čelil ruským raketám, se srp a kladivo na hrudi ocelové ženy staly pro Ukrajince nepřijatelnou urážkou.
V létě roku 2022 proto ukrajinské ministerstvo kultury iniciovalo celonárodní hlasování prostřednictvím vládní digitální aplikace Dija. Hlasování se zúčastnilo bezmála 800 000 občanů a drtivá většina – celých 85 % z nich – se vyslovila pro okamžité odstranění sovětského znaku a jeho nahrazení ukrajinským trojzubcem (tryzubem). Projekt s názvem „Trojzubec vlasti“ (Tridub Batkivščyny) byl spuštěn.
Technická operace století: Zrození Matky Ukrajiny
Výměna znaku ve výšce devadesáti metrů nad zemí byla mimořádně složitou logistickou a technickou operací. Práce byly zahájeny v červenci 2023 za přísných bezpečnostních opatření, často za zvuku sirén varujících před ruskými nálety. Výškoví specialisté museli nejprve s milimetrovou přesností odřezat srp a kladivo, aniž by narušili statiku celého štítu. Odstraněné sovětské symboly byly následně převezeny do muzea, kde se staly exponáty dokumentujícími éru totality.
Nový ukrajinský trojzubec byl navržen tak, aby dokonale ladil s estetikou i materiálem samotné sochy. K jeho výrobě byla vybrána identická ocel ze záporožského metalurgického závodu Zaporižstal. Výsledný trojzubec o rozměrech 7,5 × 4,5 metru byl na štít slavnostně vytažen a upevněn 6. srpna 2023. Celý proces byl završen u příležitosti Dne nezávislosti Ukrajiny, 24. srpna 2023, kdy byl památník oficiálně představen světu pod novým, hluboce symbolickým názvem Matka Ukrajina.
Tato proměna znamenala víc než jen estetickou úpravu. Došlo k zásadní redefinici celého monumentu. Matka Ukrajina se definitivně odstřihla od „společné sovětské vlasti“ kontrolované z Moskvy. Její pohled směřující na východ, který měl původně vyjadřovat sovětskou připravenost k boji se Západem, dostal v kontextu moderních dějin zcela nový, obranný význam. Dnes ocelová žena stojí jako neoblomná strážkyně ukrajinské suverenity, chránící svou zemi před novodobým agresorem.
Areál Národního muzea dějin Ukrajiny ve druhé světové válce, který se rozkládá pod sochou, dnes citlivě propojuje historickou paměť s žitou realitou. Vedle exponátů z let 1939–1945 zde návštěvníci najdou moderní výstavy věnované současné obraně Ukrajiny, včetně trofejní ruské vojenské techniky. Matka Ukrajina tak úspěšně dokončila svou fascinující cestu z chladného sovětského monumentu do podoby živého, pulzujícího a mezinárodně uznávaného symbolu svobody.
Zdroje:
https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-foto-na-monumentu-matka-vlast-uz-visi-ukrajinsky-trojzubec-40439935
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2398070
https://cs.wikipedia.org/wiki/Matka_Ukrajina
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/kyjevska-matka-ukrajina-uz-ma-misto-sovetskeho-emblemu-ukrajinsky-trojzubec-3231
