Hlavní obsah
Umění a zábava

Kdo neprodá banán za miliony, sám je banán

Foto: Pixabay.com

Někdo vlivný by měl konečně říct, že banán přilepený na zdi není umění

Někteří lidé (se) prostě umějí prodat, ačkoliv jejich produkty nestojí za zlámanou grešli. Nejen prodejci vysavačů za 70 tisíc, youtubeři a influenceři, ale i umělci v uvozovkách. A vždycky se najde někdo, kdo jim skočí na špek. Nebo na banán.

Článek

Traduje se historka, že v jedné galerii si uklízečka zapomněla kýbl s hadrem a smetákem, a nějaký vtipálek na to pověsil cenovku s popisem, že jde o umělecké dílo. A lidé prý kolem toho chodili po špičkách se zatajeným dechem a uznale pokyvovali hlavami. Ať už je to pravda či nikoliv, „umělecká díla“ podobné hodnoty rostou jako houby po dešti.

Například filuta jménem Maurizio Cattelano lepí banány na zeď a nezdráhá se to vydávat za umění. Taková drzost se evidentně vyplácí, protože jeho „banán na zdi“ stojí dva a půl milionu korun. Provokativní dílo s názvem „Komediant“, které je součástí Cattelanovy výstavy „MY“, vzbudilo rozruch už v roce 2019, kdy se na veletrhu Art Basel v Miami prodalo za neuvěřitelných 120 000 dolarů. A to dokonce existují i „umělci“, kteří vám za pár tisíc dolarů věnují papírek s instrukcemi, co si máte v určitém prostoru představit. Cattelanův banán má aspoň cenu exotického ovoce a kousku lepicí pásky…

Proti takovýmto obchodníkům s deštěm je František Ringo Čech vyložený břídil. Nebo naopak nový Leonardo da Vinci, jak se to vezme. Čechův obraz, na kterém je namalováno prázdné fotbalové hřiště, a jmenuje se „Sraz neúplatných fotbalových rozhodčích“, je totiž alespoň vtipný.

Umělecká skupina Ztohoven svého času zdobila psí hovínka na ulici různými vlaječkami, což je sice možná dobrá recese, ale s uměním to nemá nic společného. Vrcholem nevkusu je ovšem jistý Piero Manzoni. Ten v květnu roku 1961 nandal vlastní výkaly do devadesáti očíslovaných plechovek a pojmenoval to „Umělcovo hov..“. Současná cena jedné plechovky se pohybuje řádově kolem 30 tisíc euro a v roce 2008 aukční síň Sotheby's vydražila jednu z plechovek dokonce za cca 150 tisíc dolarů!

Britský výtvarník Damien Hirst zase rád nakládá zvířata do formaldehydu. Jeho nejslavnější dílo (kráva ve formaldehydovém akváriu) stojí téměř půl miliardy korun. Říkám si, jestli jsou větší pacienti podobní „tvůrci“ anebo jejich zákazníci.

Foto: Flickr.com/volná licence

Žralok ve formaldehydu od Damiena Hirsta se dá na rozdíl od jiných uměleckých děl v případě nouze alespoň sníst

Na druhou stranu, když mohou na sociálních sítích někteří šašci kasírovat velké peníze za svá nesoudná a nestoudná videa, tak proč by Piero Manzoni nemohl prodávat stolici v plechovce? Piero byl vlastně taky takovým influencerem své doby. Podobně jako třeba Shopaholic Adel i on zkoušel, kam až jde v umění absurdity zajít, a co všechno lidé nejen že snesou, ale dokonce jsou za to ochotni i draze zaplatit.

Já mít takový talent, že bych byl schopen prodat i tu největší ptákovinu za hodně peněz, určitě bych neodolal. Blbý, kdo dává, blbější, kdo nebere. Z tohoto důvodu jsem se pokusně dal na focení a hned zatepla vám nabízím svou první uměleckou fotografii. Jmenuje se „Umělcova ruka s plátkem rohlíku“ a toto své rané dílko si cením na 10 tisíc korun, což je vyloženě za babku.

Foto: Michal Pohanka

Geniální dílo fenomenálního umělce

Takže kdyby měl někdo zájem, může se mi ozvat. Je to zaváděcí cena, proto příliš neváhejte! Později byste mohli litovat, až moje fotky budou stát majlant.

To se totiž podařilo i podivínovi z Kyjova. Příběh jako z marcipánu. Miroslav Tichý žil v chátrajícím domku po rodičích a do ulic města se vydával, aby zachycoval kyjovské ženy a dívky na koupalištích či v obchodech. Ve vhodném okamžiku odkryl aparát a stiskl spoušť, aniž by se díval hledáčkem. Jindy snímky pořizoval dírou v plotě. Do konce osmdesátých let takových fotek pořídil tisíce. Když fotografie pořizoval, sklízel za to od místních nadávky. Lidé ho považovali za podivína a měli za to, že nefotí, ale jen šmíruje. O své výtvory pak nijak nepečoval ani je nekonzervoval, a tak se do nich často pustily plísně. Své fotoaparáty a zvětšovací přístroje si konstruoval sám z vyřazeného vybavení, plechovek, pivních zátek, brýlových skel a dalších materiálů. Charakteristickým rysem jeho fotografií je, že má vše přesvětleno, podsvětleno, nedoostřeno a negativy jsou vesměs poškrábané. No a tento pán, který se v závěru života ani nemyl a čistil se pouze zevnitř rumem, nakonec proslul coby velký umělec a jeho fotky se prodávají za majlant.

Foto: Flickr.com/volná licence

Fotoaparáty Miroslava Tichého sestrojené na koleně ze všeho možného

Čili když Miroslav Tichý, tak proč ne třeba i já se svým plátkem rohlíku?

Ale teď vážně. Někdo vlivný z kumštu by měl konečně nahlas a důrazně říct, že ne každý pšouk, který vzbudí emoce, je umění. Jako ne každý text je literatura, a ne každý zvuk je hudba, ne každý banán přilepený na zdi dělá výtvarné umění.

U některých individuí papírek s instrukcemi a umění typu „představ si sám“ chápu, protože asi na nic lepšího nemají, ale nerozumím tomu, že i schopní a talentovaní výtvarníci mají občas potřebu vypotit něco, co by zvládlo i dvouleté dítě bez nadání. Jako například Kamil Lhoták, kterého zde zmiňuji za všechny ostatní, a že jich je.

Mistr Lhoták (bez ironie) měl totiž období, kdy podle mě maloval úplné blbosti. A můžeme tomu říkat třeba „dada“ nebo „primitivní umění“ nebo bůhvíco, ale nic to nemění na tom, že to jsou zbytečnosti. Viděl jsem od Lhotáka například tento obrázek: Nahoře modro, dole zeleno a v zelené ploše červený puntík. Výtvor se jmenoval „Míč v trávě“ a stál celou socialistickou výplatu. S kamarádem jsme nad tím vyprskli smíchy a museli nás vyvést z galerie. Psal se asi tak rok 1986.

Malinko některé umělce podezřívám z toho, že poté, co se stali uznávanými, zneužívají svého renomé a chtějí si rychle a bez většího úsilí vydělat.

No a na závěr ještě „malující“ zvířátko. Kdesi prý námáčeli oslovi ocas do barev a on ohonem mrskal po plátně, až z toho vznikla jakási mazanice. Líbilo se to ale nějakému expertovi a koupil to za slušný ranec peněz. A to už je věru umění pro osly. Stejně jako stolice v plechovce a dalších asi milion výtvarných výkalů, jejichž jediným cílem je strhnout na sebe pozornost a vydělat na pacientech, pardon fajnšmekrech.

Anketa

Co považujete za největší bizár v poměru cena/výkon?
Krávu ve formaldehydu
0 %
Umělcovu stolici
77,8 %
Plátek rohlíku
3,7 %
Papírek s instrukcemi
14,8 %
Jiné dílo
0 %
Za bizár to nepovažuji, vše jsou to hodnotná umělecká díla
3,7 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 27 čtenářů.

Zdroj:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-navstevnik-galerie-snedl-vystaveny-banan-za-120-tisic-dolaru-230212

https://www.lidovky.cz/orientace/kultura/nalozil-zraloka-i-kravu-provokater-damien-hirst-slavi-padesatiny.A150605_115158_ln_kultura_hep

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/umeni-neni-to-co-je-perfektni-pred-deseti-lety-zemrel-fotograf-miroslav-tichy-ktery-zachytil-zeny-sk-35338

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Ztohovenhttps://cs.m.wikipedia.org/wiki/Ztohoven

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Um%C4%9Blcovo_hovno

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Miroslav_Tich%C3%BD

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz