Článek
Výtvarné aktivity Pavla Opočenského jsou poměrně pestré. Kromě soch dělá šperky a v poslední době si oblíbil i velkoformátové kresby.
Narodil se v Karlových Varech a studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Jablonci nad Nisou a v Turnově (obory bižuterie, resp. zpracování kovů a kamenů). V 70. letech minulého století se stal signatářem Charty 77 a krátce nato emigroval nejprve do Německa, posléze do Spojených států amerických. V USA úspěšně vystavoval, i tak se ale po revoluci vrátil do tehdejšího Československa.
Je nejmladším synem herce Gustava Opočenského a herečky Františky Horákové a vnukem básníka, bohéma a novináře Gustava Rogera Opočenského. Jeho bratr Petr Opočenský (+2019) byl výtvarník a rockový hudebník.
O Pavlu Opočenském jsem se poprvé dozvěděl v roce 1991, kdy se stal mediálně známým, poté co se na ulici zastal dvojice osob, kterou ohrožovali skinheadi. 25. března 1991 sedmnáctiletý skinhead Aleš Martinů Opočenského ohrožoval železnou tyčí, když se sochař chvíli předtím zapojil do potyčky na ulici Slavojova. Pavel Opočenský nemínil skončit na ARU (jako zachraňující zpěvák Michal Hrůza před pár lety), a proto ze strachu o svůj život bodl skinheada loveckým nožem. Mladík to nepřežil. Opočenský byl následně odsouzen nejprve k podmíněnému trestu, později po odvolání státního zástupce k trestu nepodmíněnému, a nakonec byl vrchním soudem osvobozen, když byla věc překvalifikována na nutnou obranu.
Vybavují se mi tehdejší vášnivé diskuse, v nichž se řešilo, co je a co není nutná obrana, a jestli je Opočenský vinen zabitím. Tenkrát ještě veřejnost umělci spíše fandila. O více než deset let později už ale ne. Napodruhé totiž Opočenský strhl mediální vřavu kvůli svému zneužívání nezletilých dívek.
„Je to jako závislost na drogách. Nedokázal jsem říci dost, když ke mně samy chodily několikrát týdně,“ hájil se u soudu.
Dívenky si k němu chodily pro jídlo i pro peníze na drogy. Jednu z nich jménem Julie Bergmannová si později vzal během své první propustky z vězení. Manželství, z něhož vzešel syn Max, ale nepřežilo a rozpadlo se po sedmi letech.
Opočenský byl pravomocně odsouzen za pohlavní zneužití k šesti letům vězení, odseděl si něco přes tři roky a v roce 2006 byl podmínečně propuštěn na svobodu. V případu figurovalo celkem jedenáct dívek a pouze tři byly starší 15 let.
Odsouzený putoval do věznice Všehrdy na Chomutovsku a přišel tím o zakázky na čtyři roky dopředu. Galerie s ním rozvázaly smlouvy.
V kriminále byl napaden, ale brzy si tam zjednal respekt nejen díky své robustní postavě. Když mu totiž jeden z vězňů vyhrožoval, Opočenský mu drsně vpálil, že ho zabije. Od té doby měl klid a mohl se soustředit na tvorbu šperků, která ho svým způsobem držela nad vodou. Za katrem se také vyučil zámečnickému řemeslu.
V jednom rozhovoru o sobě prohlásil: „Jsem neústupně riskující a zkoušející překračovat dosud nedotknutelné hranice. Expresivní a extrovertní, možná tím asi i skrývám řadu intimních tajemství. Těšící se na uznání a úspěch u těch, které respektuji a u kterých vím, že ví. Ale zároveň opovrhující šaškárnami a vším, co obnáší v bulváru pojem celebrita. K smrti znuděn jistými trendy v současně současném umění.“
Obzvlášť první věta jeho osobní charakteristiky se mi jeví jako zásadní a klíčová.
Pana Opočenského jsem čirou náhodou potkal osobně asi před deseti lety v Králíkách na Orlickoústecku. Protože mi nešlo do hlavy, co pohledává v takové „díře“, oslovil jsem ho, a on mi prozradil, že tam je na dovolené za přáteli. Prohodili jsme spolu pár slov a on se choval mile a přátelsky.
Přestože je jeho třináctá komnata nabita k prasknutí, zdá se, že dnes má svoje démony pod kontrolou a věnuje se pouze ušlechtilým zájmům, převážně tvůrčím a uměleckým. V loňském rozhovoru pro Forum24 například popisuje, že vyrábí šperky i z rozbité plastové židle: „Pro letošní ročník dělám z červeného plastu, ze židle z Jazz Docku. Byl jsem tam na koncertě, opřel se, židle to nevydržela a v nejtišší krásné pasáži koncertu najednou rup! Tak jsem si tu židli vyžádal, že z ní udělám další sérii šperků.....Před dvěma lety tam byly šperky ze zlomené kytary nalezené u popelnic.“
Další známou uměleckou osobností odsouzenou za zneužívání nezletilých dívek byl sbormistr a dirigent věhlasného dětského pěveckého souboru Bambini di Praga. Bohumul Kulínský se podle rozsudku provinil tím, že na zájezdech a soustředěních osahával 19 svých svěřenkyň na intimních partiích, přičemž se šesti z nich také souložil. Osmi z dívek v době zneužití ještě nebylo 15 let. V lednu 2009 soud udělil Kulínskému trest 5,5 roku odnětí svobody. V červnu 2011 byl podmínečně propuštěn a poté pracoval mimo jiné jako taxikář. Zemřel v roce 2018 ve věku pouhých 59 let.
Zdroj: Zdroj:
https://www.novinky.cz/clanek/kultura-sochar-a-sperkar-pavel-opocensky-nekterym-se-bude-rozjizdet-zrak-40048949
https://cesky.radio.cz/opocensky-stane-pred-soudem-za-dalsi-zneuzivani-nezletilych-divek-8525263
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-pribehy/463505/sochar-a-deviant-opocensky-ozenil-se-na-prvni-vychazce-z-vezeni.html
https://www.radan-wagner.cz/pavel-opocensky-rozhovor/
https://www.forum24.cz/pavel-opocensky-svet-po-covidu-se-zmenil-lide-nechteji-umeni-ale-prezit-podelanej-virus
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Pavel_Opo%C4%8Densk%C3%BD
https://www.novinky.cz/clanek/krimi-opocensky-se-uz-pry-napravil-a-chce-z-vezeni-40116484
https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/bohumil-kulinsky-sbormistr-smrt-umrti-bambini-di-praga.A180915_163910_lidicky_sub
