Článek
"Váš problém je, že nevíte, kdy přestat pít. Naposledy jste zaplatil stovku pokuty. Kdybyste dostal pořádnou lekci hned poprvé, je dost možné, že by k tomu podruhé nedošlo… Z ulic New Yorku si přistávací dráhu dělat nebudete," vyčinil soudce Tommymu Fitzpatrickovi, když podruhé udělal něco naprosto šokujícího.
Dne 30. září 1956 v baru na rohu 191. ulice a St. Nicholas Avenue v newyorské čtvrti Washington Heights seděl šestadvacetiletý muž. Thomasi Fitzpatrickovi nikdo neřekl jinak než Tommy Fitz. Byl známá firma. Měl horkou krev, rád se předváděl a alkoholu se rozhodně nevyhýbal.
Podle Fitzpatrickova bratra Tommy lhal o svém věku, aby mohl sloužit ve druhé světové válce, a ve věku 15 let vstoupil do americké námořní pěchoty. Později se stal příslušníkem armádní průzkumné jednotky v korejské válce, kde byl zraněn a odnesl si vyznamenání Purpurové srdce. Po návratu z fronty pracoval jako letecký mechanik a příležitostný pilot.
Jak noc pokročila a hladina alkoholu v krvi stoupala, řeč se stočila na cestování po městě. Tommy začal ostatním v baru tvrdit, že vzdálenost z letiště Teterboro v sousedním státě New Jersey až do baru na Manhattanu se dá zvládnout za pouhých patnáct minut. Ostatní štamgasti se mu vysmáli. V padesátých letech trvala taková cesta autem přes Most George Washingtona v noci nejméně půl hodiny. Sázka, respektive výzva, byla na světě. Tommy se zvedl od baru, zaplatil útratu a beze slova zmizel do tmy. Ostatní si mysleli, že šel domů spát.
Z Washington Heights na letiště Teterboro v New Jersey jel taxíkem. Na letištní plochu dorazil kolem třetí hodiny ranní. Letiště bylo v tuto noční dobu prakticky liduprázdné, hlídané jen minimálně. Tommy dobře znal místní poměry, protože na letišti pracoval jako mechanik.
Prošel kolem řady zaparkovaných strojů a zastavil se u jednomotorového hornoplošníku Cessna 140. Letadlo patřilo místní letecké škole. Tommy nehleděl napravo nalevo. Zkušeně zdolal jednoduchý zámek kabiny, sedl si za knipl a začal připravovat stroj ke startu. O povolení z řídící věže nežádal, ta byla stejně v tuto dobu zavřená.
Motor zaburácel, Tommy se rozjel po ranveji a odlepil se od země. Vznesl se k černé obloze směrem k řece Hudson, veden pouze intuicí, znalostí New Yorku a alkoholem posilněným sebevědomím.
Létat nad New Yorkem v noci bez povolení, bez rádia a bez zapnutých světel bylo šílenství i v roce 1956. Tommy se navigoval podle světel newyorských ulic a mostů. Držel se nízko nad hladinou řeky, aby zůstal pod rozlišovací schopností případných radarů a vyhnul se pozornosti leteckého provozu.
Jakmile přelétl řeku a přiblížil se k hornímu Manhattanu, uvědomil si vážný problém. Původně zamýšlel přistát na hřišti nedaleké střední školy George Washingtona, jenže když se nad místo dostal, zjistil, že hřiště je ponořené do naprosté tmy. Stromy a okolní budovy prostor kompletně zatemnily a riziko, že v rychlosti narazí do oplocení nebo fotbalových branek, bylo obrovské.
V tu chvíli mu nezbývalo než improvizovat. Pod ním se táhla poměrně široká St. Nicholas Avenue. Tommy zahájil klesání přímo mezi činžovní domy. Po obou stranách ulice stály zaparkované vozy a ze země trčely pouliční lampy, požární hydranty a telegrafní sloupy.
Před 191. ulicí se Tommyho Cessna dotkla asfaltu. Letadlo jelo po silnici a pilot obratně manévroval, aby křídly nezasáhl zaparkovaná auta ani fasády domů. Vzdálenost mezi konci křídel a překážkami byla tak tak.
Stroj zastavil přímo před barem, ze kterého před necelou hodinou odešel. Tommy vypnul motor, vystoupil z kabiny a s klidem odkráčel zpět dovnitř, aby přítomným ohromeným štamgastům oznámil, že sázku vyhrál. Cesta z baru na letiště a zpět mu trvala necelých pětatřicet minut, z toho samotný let z New Jersey pouhých několik málo minut.
Legendou za stovku
Když se obyvatelé Washington Heights ráno probudili, naskytl se jim neuvěřitelný pohled. U křižovatky stálo zaparkované letadlo, kolem kterého se srocovaly davy zvědavců a policejní hlídky. Událost se okamžitě stala senzací pro místní deníky. Fotografie ukradené Cessny stojící před nákladním autem na městské ulici zaplavily titulní strany.
Policejní vyšetřování netrvalo dlouho. Tommy Fitz se k činu bez zapírání přiznal. Vyšetřovatelé i soudce byli jeho kouskem paradoxně natolik fascinováni a zároveň překvapeni tím, že nezpůsobil žádnou škodu na majetku ani zranění, že reakce úřadů byla neobvykle mírná.
Majitel letecké školy z Teterbora, kterému letadlo patřilo, byl tak ohromen pilotním uměním Fitzpatricka a tím, že stroj vrátil bez jediného škrábance, že odmítl podat trestní oznámení za krádež. Tommy tak stál před soudem pouze za porušení městských vyhlášek týkajících se přistávání v obydlených oblastech. Výsledkem byla pokuta ve výši 100 dolarů a odebrání pilotního průkazu. Pro obyvatele čtvrti se Fitz stal živoucí legendou.
Tisk reagoval na noční eskapádu s úžasem, pobavením i zděšením. Deníky jako New York Daily News nebo New York Times označily jeho manévr za „letecký zázrak“ a vzdaly mu hold za technicky dokonalé přistání bez jediného škrábance. Policejní letečtí experti, které citovaly tehdejší plátky, vypočítali šanci na úspěšné noční přistání v tak úzkém koridoru plném pouličních lamp a zaparkovaných aut na 100 000 ku jedné. Veřejnost i novináři jásali nad tím, jak Tommy s chladnou hlavou dokázal posadit stroj mezi činžáky, vyhnout se neosvětleným překážkám a odkráčet zpět do baru.
Jako přes kopírák
Ačkoliv byl po incidentu z roku 1956 bez pilotního průkazu, pracoval dál jako letecký mechanik a na svoji rošťárnu vzpomínal jako na nejlepší historku svého života. Čas běžel a lidé postupně zapomínali.
Uplynuly dva roky. Dne 4. října 1958 Tommy seděl v jiném baru na Manhattanu a u piva vyprávěl známým svůj slavný příběh. Většina osazenstva poslouchala s otevřenou pusou, ale jeden z hostů se mu vysmál do obličeje. Tvrdil, že je to absolutní nesmysl, pohádka pro naivní opilce a že nikdo nemůže s letadlem přistát v ulicích New Yorku, aniž by se zabil.
Tommyho to urazilo. Jeho čest válečného veterána a elitního pilota byla zpochybněna. Místo toho, aby dotyčnému ukázal novinové výstřižky z roku 1956, rozhodl se pro lepší důkaz. Vstal od stolu, vykročil z baru a zamířil přesně tam, kam minule – na letiště Teterboro.
Scénář z roku 1956 se opakoval, ale tentokrát byly podmínky ještě těžší, neboť letiště byla o něco lépe hlídaná. Přesto se mu podařilo proniknout na plochu Teterbora a ukrást další stroj, Cessnu 120.
Kolem jedné hodiny ranní se ocitl ve vzduchu. Tentokrát si vybral ještě náročnější cíl. Místo poměrně široké St. Nicholas Avenue zamířil na Amsterdam Avenue nedaleko 187. ulice. Tato ulice byla užší, s hustší zástavbou a složitějšími přístávacími úhly.
Opět bez světel, v naprosté tmě a pod vlivem alkoholu, navedl letadlo mezi domy. Vyhnul se elektrickému vedení a přistál. Při dosednutí sice lehce škrtl o zaparkovaný dodávkový vůz, ale stroj bezpečně ubrzdil. Vystoupil z kabiny, bleskově opustil místo činu a nechal letadlo stojící uprostřed ulice. Policisté ho však dopadli nedlouho poté v nedalekém baru.
Tentokrát noviny výrazně změnily tón. Poukazovaly na obrovské riziko, kterému vystavil obyvatele Manhattanu. Svědci z nočního autobusu popsali okamžiky hrůzy, kdy letadlo prolétlo jen těsně nad střechou vozidla a oni v panice skákali na podlahu.
Přestože články nešetřily slovy o neodpovědnosti a opilecké pýše, novináři i svědci se shodovali v jednom: Tommy Fitz byl génius kniplu. U lidí a newyorské žurnalistiky se Fitzpatrick zapsal ne jako zločinec, ale jako legendární městský darebák, jehož příběh dodnes citují letecké časopisy i historické rubriky po celém světě.
Konec legendy a soudní dohra
Při druhém zatčení už úřadům došla trpělivost. To, co poprvé prošlo jako obdivuhodný husarský kousek, bylo podruhé vyhodnoceno jako nebezpečné obecné ohrožení a recidiva. Soudce už neměl pochopení pro alkoholové noční exhibice. Při soudním přelíčení Tommy přiznal barvu. Na otázku, proč to udělal podruhé, popravdě odpověděl: „Ten chlap v baru mi nevěřil. Za všechno může chlast.“ Soudce ho poslal na šest měsíců za mříže.
Po odpykání trestu se Tommy zklidnil, takže žádný kaskadérský kus číslo tři už se nekonal. Opustil profesi mechanika a dlouhá léta pak pracoval jako specializovaný vysokotlaký potrubář a montér průmyslových potrubních systémů. Oženil se s Helen Fratinardo a společně se usadili v New Jersey, kde vychovali tři syny – Thomase Jr., Daniela a Stephena. Byl aktivním členem veteránských organizací a také se zapojoval do činnosti seniorského spolku a farní skupiny. O svých divokých mládeneckých kouscích na veřejnosti příliš nemluvil.
Zemřel na rakovinu 14. září 2009 ve věku 79 let ve Westwoodu v New Jersey. S odkazem na Tommyho barovou minulost na jeho počest údajně vymysleli koktejl nazvaný „Late Night Flight“ (Let pozdní noci).
Fitzpatrickův unikátní výkon zůstává dodnes nepřekonán.
Zdroje:
https://www.reflex.cz/clanek/zajimavosti/97924/thomas-fitzpatrick-valecny-hrdina-ktery-opily-pristal-v-new-yorku-pred-barem-dvakrat.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Thomas_Fitzpatrick_(pilot)?hl=cs-CZ
https://allthatsinteresting.com/thomas-fitzpatrick?hl=cs-CZ
https://www.thevintagenews.com/2016/04/03/that-time-a-pilot-landed-on-an-uptown-street-because-thats-where-the-bar-was-2/
https://www.instagram.com/p/DQAPc7KAVA7/?stkn=MXV2M3A3ZmswM3ZsZw==
https://historycollection.com/thomas-fitzpatrick-landed-a-plane-on-the-streets-of-new-york-while-drunk/
https://migflug.com/afterburner/it/the-pilot-who-landed-on-a-manhattan-street-twice/
