Hlavní obsah
Práce a vzdělání

V Česku je 138 tisíc neziskovek. Není to málo, Antone Pavloviči?

Foto: Pexels.com

Když jsem se o tomto šokujícím množství dozvěděl, málem mě kleplo. Většina neziskovek totiž není žádným přínosem, byť papír snese všechno. Jsou to vlastně ziskovky pro ty, kteří v nich za dotace a milodary předstírají bohulibou činnost.

Článek

Jedna neziskovka se stará o sexuální život seniorů, druhá vymýšlí kampaně proti zírání v MHD, třetí učí nepřizpůsobivé, kteří nikdy pracovat nebudou, jak správně napsat životopis, čtvrtá jezdí po školách a dělá přednášky o 50 pohlavích, pátá pečuje o to, aby na Vánoce netrpěli kapři v kádích, šestá bojuje za domácí porody, sedmé nejvíc leží ma srdci pitný režim krokodýlů, osmá tasí meč proti fake news, devátá provozuje semináře o udržitelnosti a nerůstu, desátá radí, jak si v chytrém mobilu nainstalovat aplikaci Lidl plus, jedenáctá usiluje o nebinární toalety, dvanáctá… Mám pokračovat? Né, to radši ne. To fakt nechcete.

Čím postradatelnější věci vymýšlejí a provozují, tím urputnější jsou v obhajování a prosazování vlastní důležitosti a nepostradatelnosti. To je taková ta klasika: Nejvíc toho vždycky namluví ten, kdo toho nejmíň dělá. Dotační systém to umožňuje, tak co by ne. Přece nepůjdu někam do kolbenky, když se můžu živit jako nóbl lempl za skoro stejné peníze.

Ne všechny neziskovky jsou špatné a neužitečné, ale ruku na srdce, využili jste někdy nějakou z těch 85 procent, o nichž je tento článek? Pomohla vám? Poradila vám něco extra, než co byste si sami našli na netu nebo vykoumali? A i kdyby: 138 tisíc je přece strašlivé číslo! To znamená, že cca na každého 85. občana této země připadá jedna neziskovka.

V placeném zaměstnaneckém poměru pro neziskovky je cca 120 tisíc lidí, jak se uvádí zde, zbytek jsou nejspíš dobrovolníci. Pokud to takhle půjde dál, mám obavu, aby za čas ještě vůbec existoval nějaký ZISKOVÝ sektor, který nás živí.

Kam jinam taky umístit absolventy všech těch bizarních studijních oborů, kterých je dnes víc než máku, než do neziskovky? Na nedotovaném trhu práce jsou naprosto nepoužitelní, zato jsou machři v čerpání dotací a vytváření pseudoproblémů.

Každá špatná neziskovka má svého dobře placeného vedoucího, nějaký ten pronajatý kanclík, počítač a některé mají i služební auta. Produktivita práce žalostná, přínosy zanedbatelné nebo dokonce kontraproduktivní. Kdyby se z oněch 138 tisíc neziskovek ze dne na den 120 tisíc zrušilo, nestalo by se vůbec nic. Tedy až na to, že celkem dost lidí by přišlo o teplé místečko, kde se nepřetrhnou.

Na osvětové a promo akce si členové těchhle organizací jezdí klidně i přes půl republiky ve třech lidech, aby vám sdělili, co si o nich můžete přečíst na internetu, a aby rozdali pár letáků. Krásná práce. Že se v tomhle byznysu utápí miliardy bez efektu, je jasné i batoleti.

Jednou jsem vyhledal pomoc jisté neziskovky, aby mi nakonec příslušná pracovnice předala pár obecně známých informací a vysvětlila mi, že si musím pomoct sám.

Na rekvalifikačním kurzu na pracovníka v sociálních službách, který jsem absolvoval v Jeseníku, jsem se od kolegy dozvěděl, že v tamním kraji existuje neziskovka, jejíž zaměstnanci chodili budit romské děti, aby nezaspaly do školy, a že také učili feťáky, jak přejít z jehly alespoň na šňupání, protože pomoci jim zbavit se fetu úplně se jim zoufale nedařilo.

Přestože si výše uvedené o většině neziskovek cvrlikají i vrabci na střeše, kritická slova na jejich adresu bych měl podpořit něčím konkrétním a relevantním. K tomuto účelu využiji slova insiderky publikovaná v dnešním vydání Parlamentních listů.

Bývalá šéfka sociálního odboru v Ústí nad Labem Ivana Šťastná v rozhovoru pro PL mimo jiné říká: „Když jsem jako vedoucí sociálního odboru žádala takzvanou „ekonomickou návratnost vložených investic“, což bylo obdobné, tedy kolik osob s pomocí neziskových organizací nastoupilo na pracovní trh, dostávalo se mi jen velmi vyhýbavé odpovědi. MPSV pak tvrdilo, že ač podpora nepřinášela očekávaný efekt, byla přínosná, protože nevedla k prohloubení sociálního vyloučení. Vážení čtenáři, to je odpověď, že? Úsměvné také je, že 68 % finančních prostředků a dalších 20 % šlo na administrativu spojenou s režií projektů. Pracovníci neziskových organizací jsou tedy velmi štědře odměňováni, zatímco sociální pracovníci obcí s mnoha povinnostmi mají řádově o 5 až 6 tisíc nižší platy.“

A to je myslím dostatečně silné slovo do pranice. Jak říkám, užitek většiny neziskovek téměř nulový, zato je to skvělý džob pro jejich zaměstnance. Ba co hůř, z řady neziskovek se staly spíše politické, lobbistické a nátlakové organizace, které ovlivňují veřejný život v této zemi a protlačují absurdní legislativu.

Zdroj:

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Odmeny-v-neziskovkach-davky-Byvala-sefka- socialky-zvedla-poklicku-Hroziva-cisla-766642

https://svetneziskovek.cz/aktualne-z-nezisku/realna-hodnota-penez-pro-neziskovky-od-statu-klesa-nejvice-financi-jde-na-podporu-socialnich-sluzeb-a-sportu

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz