Hlavní obsah
Věda a historie

Vřed na tváři Svatého Hostýna. Co ničí atmosféru poutního místa už desítky let?

Foto: Czeva / Wikimedia Commons / volná licence

Umístit obří větrnou turbínu v těsném sousedství barokní baziliky a dalších historických a  náboženských skvostů, to mohlo skutečně napadnout jedině totálního kulturního barbara a duchovního ignoranta.

Článek

Hostýn historický a kulturní

Strategická poloha vrcholu hory ve výšce 735 m n. m. z Hostýna učinila přirozenou pevnost již v době bronzové. Monumentální valy, které jsou dodnes v lesích patrné, vybudoval lid a později je zdokonalili Keltové. Hostýn byl tehdy jedním z nejsevernějších oppid na Moravě střežícím Jantarovou stezku. Archeologické nálezy dokazují, že vrchol byl osídlen kontinuálně, což dává místu auru „posvátné hory“ dávno před příchodem křesťanství.

První, co poutníka po výstupu po mohutném schodišti upoutá, je západní průčelí baziliky, jehož dominantou je obrovská mozaika Panny Marie Hostýnské, která pokrývá plochu přes 25 metrů čtverečních. Skládá se z tisíců barevných sklíček a zobrazuje Pannu Marii v neobvyklé roli ochránkyně – s malým Ježíškem, který místo žehnání vrhá blesky na tatarské ležení pod horou.

​Nad vchodem do baziliky se tyčí dvě věže, jejichž výška je opticky umocněna polohou na samotném hřebeni. Pozorný pozorovatel si všimne, že zdivo baziliky je mimořádně silné. V některých místech dosahuje tloušťky až dvou metrů, což byla nutnost nejen kvůli statice v náročném terénu, ale i jako ochrana proti bleskům a požárům, které chrám v minulosti téměř zničily.

​Vnitřní prostor baziliky je koncipován jako oválná loď, což vytváří pocit sevřenosti a bezpečí. Hlavnímu oltáři dominuje socha Panny Marie s Ježíškem vyřezaná z lipového dřeva. Socha je oblečena do drahocenných rouch, která se mění podle liturgického období.

​Strop baziliky zdobí monumentální fresky, které byly restaurovány po velkém požáru v minulosti. Zobrazují výjevy z mariánského cyklu a české patrony. Akustika v prostoru je natolik specifická, že i tichý šepot u oltáře je slyšet až u vchodu, což umocňuje zážitek z bohoslužeb.

Foto: Bjalek Michal / Wikimedia Commons / volná licence

Oválný interiér baziliky

​Stěny baziliky jsou posety tabulkami a dary od věřících, kteří zde hledali pomoc. Tyto detaily vyprávějí tisíce osobních příběhů o uzdravení a naději, které tvoří neviditelnou historii chrámu.

​Zatímco každý detail baziliky – od kovaných mříží až po barokní štuky – byl vytvořen s úctou k věčnosti, pohled z oken kostela směrem k rozhledně nabízí krutý střet s realitou. Ocelové lopatky větrné elektrárny, které se v pravidelných intervalech míhají v zorném poli, působí v kombinaci s barokními křivkami chrámu jako rušivý element z jiného vesmíru.

​Vodní kaple a tatarský mýtus

​Zlomový bod, který definoval identitu Hostýna, nastal v roce 1241 během ničivého vpádu Tatarů. Legenda vypráví o tisících uprchlíků z okolních vesnic, kteří našli útočiště za starými keltskými valy. Když se jejich situace stala kritickou kvůli absolutnímu nedostatku vody a horku, došlo k zázraku: na přímluvu Panny Marie vytryskl přímo na hřebeni pramen a následná bouře s blesky, které metaly oheň do tatarského ležení pod kopcem, donutila útočníky k ústupu.

​Právě tento pramen se stal srdcem tzv. Vodní kaple. Ta byla postavena přímo nad vývěrem zázračné vody. Poutníci věří v její léčivou moc a tradice pití z pramene pod hlavní bazilikou je dodnes rituálem, který spojuje legendu s fyzickým prožitkem. Architektonicky kaple tvoří spodní článek posvátné osy Hostýna, ze které se po monumentálním schodišti stoupá k samotné bazilice.

Foto: Ben Skála (Benfoto) / Wikimedia Commons / volná licence

Vodní kaple

​V roce 1721 nechal položit základní kámen monumentální baziliky Nanebevzetí Panny Marie Jan z Rottalu. Stavba však čelila neuvěřitelným ranám osudu. V roce 1769 do ní udeřil blesk, zapálil střechu a roztavil i zvony. Sotva byla bazilika opravena, přišel rok 1784 a osvícenské reformy Josefa II., které poutní místo zrušily. Chrám byl odsvěcen, střecha snesena a zdivo začalo chátrat. Teprve v polovině 19. století se díky obrovskému nasazení věřících a založení Matice svatohostýnské podařilo areál obnovit. Vrcholem této renesance byla návštěva císaře Františka Josefa I. v roce 1897, na jehož počest byla na nejvyšším bodě postavena kamenná rozhledna, jejíž základní kámen panovník osobně poklepal.

Rozhledna

Rozhledna císaře Františka Josefa I. představuje nejvýše položený bod celého hostýnského areálu. Její příběh se začal psát v roce 1897, kdy byl za přítomnosti samotného rakouského mocnáře položen základní kámen. Císař tehdy na Hostýn zavítal v rámci velkých vojenských manévrů a jeho osobní účast dodala stavbě punc mimořádné důležitosti. Dokončena a slavnostně otevřena byla o rok později, v září 1898, jako hold padesátiletému panování Františka Josefa I.

​Architektonicky jde o 15 metrů vysokou kamennou věž s polygonálním půdorysem, která svým strohým a pevným vzhledem připomíná středověké hlásky. Spodní část rozhledny nesloužila jen turistům, ale byla v ní zřízena kaple svatého Kříže, což je pro Hostýn typické – i světská stavba zde má svůj duchovní rozměr. Po vystoupání po vnitřním schodišti se návštěvníkům otevírá kruhový výhled na celou Hanou, hřebeny Hostýnských vrchů a za dobré viditelnosti až na vrcholky Beskyd či Jeseníků.

Foto: Marzper / Wikimedia Commons / volná licence

Rozhledna

​V průběhu 20. století rozhledna sdílela pohnutý osud celého poutního místa. Během komunistického režimu chátrala a veřejnosti byla prakticky nepřístupná. K její velkolepé obnově došlo až po roce 1990 díky úsilí Matice svatohostýnské. V roce 2003 byla na vrchol věže instalována nová měděná kupole a objekt získal zpět svou důstojnou tvář.

​Dnes je však estetika této historické památky vystavena drsné konfrontaci: v její bezprostřední blízkosti, téměř na dotek od jejích kamenných zdí, se tyčí ohavná větrná elektrárna, která je rušivým elementem naprosto všude, a umístit ji v posvátném areálu je totální zvrácenost.

​Básník dřeva

​Uměleckým klenotem, který Hostýn povýšil na evropskou úroveň, je práce slovenského architekta Dušana Jurkoviče. Ten na počátku 20. století dostal úkol vytvořit novou křížovou cestu, která by nahradila tu původní, nevyhovující. Jurkovič, známý jako „básník dřeva“, zde naplno rozvinul svůj styl inspirovaný valašským lidovým barokem a secesí.

​Cesta sestává ze 13 zastavení, která jsou rozeseta v lese severovýchodně od baziliky. Nejde o jednotvárné kapličky; Jurkovič navrhl několik typů staveb – od nízkých otevřených altánů s kamennou podezdívkou až po štíhlé dřevěné věže s typickými lomenicemi a vyřezávanými prvky. Každé zastavení je osazeno monumentálními mozaikami Jano Köhlera. Tyto mozaiky, tvořené tisíci barevných sklíček, odolávají drsnému horskému klimatu a vyprávějí pašijový příběh v kulisách, které připomínají moravský venkov. Jurkovičova genialita spočívá v tom, jak dokázal stavby organicky včlenit do svažitého terénu a využít vzrostlé stromy jako přirozenou klenbu chrámu pod širým nebem. Vrcholem cesty je pak XIV. zastavení – centrální kruhová kaple Božího hrobu, která svou monumentálností uzavírá duchovní putování.

Foto: Daniel Baránek / Wikimedia Commons / volná licence

Z tohoto pohledu bohužel neuvidíte, jak blízko posvátných a historických staveb větrník stojí, ale na netu najdete i fotky, které to ukazují. Nemohu je sem však umístit kvůli autorským právům

Pěst na oko i na duši

​V roce 1994 byl Hostýn narušen ocelovým strojem (video zde). V bezprostřední blízkosti historické rozhledny, barokních sakrálních staveb a Jurkovičovy křížové cesty byla vztyčena větrná elektrárna, která agresivní siluetou dominuje horizontu. Ocelové monstrum dodnes komplikuje snahy o zápis Svatého Hostýna na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Situace okolo tohoto větrníku připomíná nekonečný byrokraticko-technický seriál. V roce 2026 je provoz větrného skanzenu sporadický. Vzhledem k tomu, že jde o jeden z nejstarších strojů v Česku, jsou náhradní díly prakticky nedostupné. Často se stává, že lopatky stojí i za silného větru (což je jedině dobře!), protože mechanické opotřebení převodovky už nedovoluje bezpečný chod.

A důvod, proč turbína dávno nezmizela? Odstranit takové dílo z vrcholu hory, kam je obtížný přístup těžkou technikou, znamená extrémní náklady. Rozhodnutí se proto stále odkládá. Tlak veřejnosti i odborníků na vyčištění horizontu posvátné hory je však nyní nejsilnější, co kdy byl. Doufejme, že v dohledné době to přinese kýžený efekt a vizuální smog z vrcholu Hostýna nadobro zmizí.

Zdroje:

https://www.astrocesty.eu/lokality/detail/vodni-kaple.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/Host%C3%BDn

https://zlin.rozhlas.cz/olomoucke-arcibiskupstvi-zvazuje-vystavbu-nove-vetrne-elektrarny-na-svatem-7961257

https://kromerizsky.denik.cz/zpravy_region/hostyn-mozna-prijde-o-vrtuli-20181206.html

https://rozhledny.webzdarma.cz/hostyn.htm?hl=en-US

hostyn.cz

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz