Článek
Premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci 19. ledna 2026 řekl, že Česko se nemůže jednoznačně postavit za Grónsko v aktuálním sporu, který vznikl kvůli snahám prezidenta USA Donalda Trumpa získat strategicky významný ostrov od Dánska. Babiš uvedl, že ČR preferuje dosažení dohody v rámci Severoatlantické aliance (NATO) a varoval před zbytečnými střety mezi spojenci. (Seznam Zprávy)
Trumpův tlak je výrazně kritizován v Evropě jako narušení spojeneckých vztahů – unijní představitelé označují jeho hrozby cel a jiná opatření za chybu a novou formu „nového kolonialismu“. Evropské vedení zdůraznilo, že EU i NATO státy stojí plně za Dánskem a Grónskem, a odmítá porušování mezinárodního práva či suverenity spojenců. (The Guardian)
Dopad na bezpečnostní spolupráci NATO
Český postoj se nezakládá pouze na diplomatické opatrnosti, ale nese i širší strategické důsledky. Preference „dohody v rámci aliance“ místo jasného solidarity s Evropskou unii a Dánskem může znamenat, že Česko vystavuje své bezpečnostní vazby vyšší míře nejistoty.
V kontextu současné krize, kdy Trump hrozí uvalením 10 % cel na evropské státy kvůli jejich odporu proti jeho ambicím, je role členských států NATO jako České republiky důležitá. Podpora jednotného postupu aliance je klíčová pro důvěru mezi spojenci. Pokud se některé státy staví stranou od solidární reakce EU/NATO, může to oslabit jednotu a schopnost Aliance čelit geopolitickým tlakům, včetně ruských a čínských aktivit v Arktidě a širším euro-atlantickém prostoru. (PBS)
Analytici také upozorňují, že Babišův postoj může být interpretován jako „America-first“ styl zahraniční politiky, který dává přednost pragmatickým jednáním s USA před jasným postojem za mezinárodní právo a suverenitu spojenců. Kritici varují, že taková preference může dlouhodobě oslabit pozici ČR v NATO a omezit její vliv při formování evropské bezpečnostní politiky. (Expats.cz)
Politické reakce v Česku
Na domácí politické scéně Babišův postoj vyvolal různé reakce:
ODS a další opoziční strany volají po jasném českém postoji za Grónsko a Dánsko. Předseda ODS Martin Kupka opakovaně vyzval vládu, aby Česko jednoznačně podpořilo evropské spojence a nevyhýbalo se deklaracím solidarity. (Seznam Zprávy)
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) veřejně podpořil opatrnější diplomatický přístup, argumentujíc, že dekorativní výzvy nebudou efektivní a že je třeba spíše vyjednávat a budovat mosty mezi spojenci. (Novinky)
V širším spektru české politiky se názorové rozdíly odrážejí i v jiných zahraničně-bezpečnostních otázkách – zatímco konzervativní strany obvykle podporují pevné spojenecké závazky a jasné deklarace solidarity, populistické a pragmatičtější proudy často kladou důraz na pragmatické bilaterální vztahy a vyvažování mezi Londýnem/Bruselem a Washingtonem. Toto napětí může hrát roli i v budoucích debatách o bezpečnostní politice ČR v NATO. (Expats.cz)
Co to znamená dál?
Česko se ocitá v situaci, kdy malý člen NATO může svou rétorikou ovlivnit chápání solidarity ve spojenectví. V době, kdy transatlantické vztahy procházejí zvýšeným napětím, je klíčové, aby byly jasně definovány společné principy a očekávání mezi členskými státy.
Rozhodnutí o tom, zda jasně vyjádřit podporu suverenitě Dánska a právu Grónska na sebeurčení, je nejen otázkou rétoriky, ale i politického signálu pro budoucnost bezpečnostní spolupráce v Evropě.
