Článek
Popravdě, tohle téma se k Vánocům zdánlivě nehodí, no s koncem roku je čas i pro jisté bilancování. Poslední týdny vytváříme mapování architektonické dekompozice trestního práva a to vůči povinnostem úřadům se zvláštním zřetelem na řízení ICT a finanční prostředky vydávané na IT ve veřejné správě. Dost často slýchám, že ať zaměstnanci úřadů udělají (tedy spíš neudělají) cokoliv, jsou vlastně docela v pohodě, protože jediným postihem je snížení platu a nebo náhrada škody ve výši maximálně trojnásobku platu. Ale to je velký omyl. Představte si, že i zanedbáním svých obecných povinností v neprospěch a proti splnění povinnosti úřadu, se takový člověk může dopouštět trestného činu a trestní právo na to přímo pamatuje. Uklidňovat se tedy beztrestností není tak úplně na místě. V tomhle článku to jenom naťuknu, ostatně, my nesmíme ani naznačovat… Nicméně v příštím roce se tomuto tématu budu také věnovat více a tak to rozhodně není naposledy a tohle berte jen zatím jako zvednutý prst a námět k přemýšlení.
Možná jste si mysleli, že úředník či zaměstnanec úřadu je ve svém konání z pohledu trestní odpovědnosti beztrestný? Ostatně, takhle se to mylně prezentuje i na některých přednáškách, ale není to pravda.
Vysvětlení Zásada subsidiarity trestní represe : Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. (určuje § 12 zákona 40/2009)
Tedy, pokud se uplatní jiné formy uvedené v zákoně (třeba škoda za nesprávný úřední postup, apod.), pak zde beztrestnost částečně platí (ovšem pozor, o tom budeme ještě mluvit). Nicméně je celá řada činů, jež nelze těmito dalšími mechanismy postihovat a zde platí právě tato zásada, tedy zde je vhodné a nutné postupovat dle trestního zákona.
Nejprve si vysvětlíme role:
- Pachatel trestného činu : Pachatelem je, kdo svým jednáním naplnil znaky skutkové podstaty trestného činu nebo jeho pokusu či přípravy, je-li trestná. (určuje § 22 odst. 1 zákona 40/2009)
- Spolupachatel trestného činu : Byl-li trestný čin spáchán úmyslným společným jednáním dvou nebo více osob, odpovídá každá z nich, jako by trestný čin spáchala sama (spolupachatelé). (určuje § 23 zákona 40/2009)
- Organizátor trestného činu : Účastníkem na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu je, kdo úmyslně spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil (organizátor), (určuje § 24 odst. 1 písm. a) zákona 40/2009)
- Návodce trestného činu : Účastníkem na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu je, kdo vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin (návodce) (určuje § 24 odst. 1 písm. b) zákona 40/2009)
- Pomocník u trestného činu : Účastníkem na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu je, kdo umožnil nebo usnadnil jinému spáchání trestného činu, zejména opatřením prostředků, odstraněním překážek, vylákáním poškozeného na místo činu, hlídáním při činu, radou, utvrzováním v předsevzetí nebo slibem přispět po trestném činu (pomocník) (určuje § 24 odst. 1 písm. c) zákona 40/2009)
Jak je tedy i z pohledu trestního práva vidět, nikdo se nemůže vymlouvat ani na svého nadřízeného (pak by se stal spolupachatelem, nebo pomocníkem) a ani zneužít pozice vůči svým podřízeným (pak by se stal návodcem).
- Úmysl : Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, nebo věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. Srozuměním se rozumí i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem. (určuje § 15 zákona 40/2009)
- Nedbalost : Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl. (určuje § 16 zákona 40/2009)
- Trestný čin opomenutím : Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel povinen podle jiného právního předpisu, úředního rozhodnutí nebo smlouvy, v důsledku dobrovolného převzetí povinnosti konat nebo vyplývala-li taková jeho zvláštní povinnost z jeho předchozího ohrožujícího jednání anebo k němuž byl z jiného důvodu podle okolností a svých poměrů povinen. (určuje § 112 zákona 40/2009)
Asi nikdo nevěří, že by se ve veřejné správě primárně děly nekalosti úmyslně (i když i takové případy tu samozřejmě jsou), nicméně nevyhneme se úvahám o nedbalosti a opomenutí, kdy zejména u nedbalosti neplatí mechanismus „já nevěděl, že se to má dělat takhle“ a to nehledě na postavení a subjektivní znalosti příslušného úředníka, zejména u vedoucích a představených.
A pojďme se podívat i na takzvané obecné přitěžující okolnosti, kde se také dočteme v trestním zákoně mnoha zajímavých věcí:
- Vysvětlení Přitěžující okolnost rozmyslu : Soud jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel spáchal trestný čin s rozmyslem nebo po předchozím uvážení (určuje § 42 písm. a) zákona 40/2009)
- Vysvětlení Přitěžující okolnost porušení povinnosti : Soud jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel trestným činem porušil zvláštní povinnost (určuje § 42 písm. e) zákona 40/2009)
- Vysvětlení Přitěžující okolnost funkce : Soud jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel ke spáchání trestného činu zneužil svého zaměstnání, postavení nebo funkce (určuje § 42 písm. f) zákona 40/2009)
- Vysvětlení Přitěžující okolnost opakování : Soud jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel spáchal trestný čin ve větším rozsahu, na více věcech nebo více osobách, anebo trestný čin páchal nebo v něm pokračoval po delší dobu (určuje § 42 písm. m) zákona 40/2009)
A zmiňme si ještě trestné činy, kterých se tato věc dotýká. Ty si rozdělíme na dvě pomyslné kategorie.
Nejprve potenciální trestné činy, kterých se může dopustit úředník či vedoucí zaměstnanec při neplnění obecných povinností, za něž zodpovídá:
- Trestný čin Zneužití pravomoci úřední osoby : Úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, překročí svou pravomoc, nebo nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci, bude potrestána odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti. Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci, spáchá-li takový čin zneužívaje bezbrannosti, závislosti, tísně, rozumové slabosti nebo nezkušenosti jiného,. Příprava je trestná (určuje § 329 odst. 1 a odst. 2 písm. c) a e) a odst. 4 zákona 40/2009)
- Trestný čin Porušení povinnosti při správě cizího majetku : Kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo způsobí-li takovým činem značnou škodu. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem škodu velkého rozsahu. (určuje § 220 zákona 40/2009)
- Trestný čin Porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti : Kdo z hrubé nedbalosti poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku, a tím jinému způsobí značnou škodu, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo zákazem činnosti. Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu. (určuje § 221 zákona 40/2009) *Trestný čin Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti : Úřední osoba, která při výkonu své pravomoci z nedbalosti zmaří nebo podstatně ztíží splnění důležitého úkolu, bude potrestána odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. (určuje § 330 zákona 49/2009)
A máme tu i několik potenciálních trestných činů, jichž se může úředník dopustit neplněním povinností vůči klientovi:
- Trestný čin Poškození cizích práv : Kdo jinému způsobí vážnou újmu na právech tím, že uvede někoho v omyl, nebo využije něčího omylu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (určuje § 181 zákona 40/2009)
- Trestný čin Útisku : Kdo jiného nutí, zneužívaje jeho tísně nebo závislosti, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. (určuje § 177 zákona 40/2009)
- Trestný čin Neoprávněného zásahu do počítačového systému : Kdo zasáhne do počítačového systému nebo nosiče informací tím, že neoprávněně užije data uložená v počítačovém systému nebo na nosiči informací, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci. Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li takový čin proti počítačovému systému, jehož narušení by mělo závažný dopad na fungování státu, zdraví osob, bezpečnost, hospodářství nebo zajištění základních životních potřeb (určuje § 230 odst. 2 písm. a) a odst. 4 písm. c) zákona 40/2009) *Trestný čin Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti : Úřední osoba, která při výkonu své pravomoci z nedbalosti zmaří nebo podstatně ztíží splnění důležitého úkolu, bude potrestána odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. (určuje § 330 zákona 49/2009)
- Trestný čin Přisvojení pravomoci úřadu : Kdo neoprávněně vykonává úkony, které jsou vyhrazeny orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jinému orgánu veřejné moci, nebo kdo vykoná úkon, který může být vykonán jen z moci úřední orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (určuje § 328 zákona 40/2009)
- Trestný čin Maření výkonu úředního rozhodnutí : Kdo zmaří nebo podstatně ztíží výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci tím, že učiní neupotřebitelnou, zatají věc, které se takové rozhodnutí týká, bude potrestán odnětím svobody až na pět let nebo peněžitým trestem. (určuje § 337 odst. 3 písm a) zákona 40/2009)
...no a pak že architektonická dekompozice zákonů k ničemu není, co? V nadcházejících měsících to budeme spolu se specialisty z oblasti justice dávat dohromady a výsledné metodické návrhy tomu dají daleko podrobnější a jasnější rámec, tedy alespoň doufám.
Prosím, berte to jako rozbor potenciálu. Rozhodně tu nechci tvrdit, že každý ředitel ICT útvaru by se hned měl sám udat a nebo rovnou pěšky dojít k nejbližší věznici. No na druhou stranu, zájem kontrolních orgánů a justice o výše uvedená témata ukazuje, že možná…
